JOHNLOCK KRAŤASY

Dlužím ti!

Na téma: Jablko

***

Zdravím.

Jsem jablko Jima Moriartyho a bylo jsem zneužito k nekalému jednání, až mi z toho zrudla vzteky slupka. Obnaženo, nahryznuto a odloženo na krbové římse jsem bylo nuceno pociťovat křivdy napáchané na mé existenci.

Zatímco jsem si v poklidu několika dní bázlivě uvadalo a hnilo, bylo jsem nuceno být opakovaně svědkem lidské krutosti a bestiality.

Stopka se mi třepala strachy při těch plačtivých prosbách, modlitbách a kletbách vycházejících z místnosti za kuchyní, kde podle všeho byl mučen nevinný člověk.

„Prosím, už dost. Už nemůžu, Sherlocku. Zatraceně..."

„Na to zapomeň, Johne, ještě jsem s tebou neskončil!"

Slyšelo jsem toho muže prosit o milost, ale ten druhý byl až příliš krutý. Ronilo jsem bolestivě zbytky šťáv nad osudem toho chudáka, když znovu zakřičel.

„Bože, ó Bože, smiluj se..."

A pak nastal věčný klid, někdo prudce naposledy vydechl, až mi z toho klesl cukr.

Už jsem se nikdy nedozvědělo, co se s ním nakonec stalo. Poslední zbytky čerstvosti jsem vydechlo dne, kdy mě ten krutý muž vyhodil do koše. Poslední myšlenka patřila mým bratří v alejích.

S vyříznutým dlužím ti jsem se nechalo zavést až ke světlu na konci komposteru.