Project N |Hyunlix / cz|

《12》

Jeho ruce byly tak malé oproti těch jeho. Menší se tomu jen zahihňal, než si všiml, že ruka kterou měl přes tu jeho byla ta, kterou si sám poranil a obvazy z jeho zápěstí se začaly povolovat.

Druhou rukou chytil tu jeho a položil si ji na své koleno. Ten obvaz byl celý zakrvácený, takže radši použil nový.

Když měl konečně hotovo, spokojeně se zazubil ,,Hotovo"

Hyunjin se podíval na svou ruku a zpět na něj. Líbil se mu ten pohled zblízka na jeh tvářičky. Nijak mu neodpověděl, jen se trošku sklonil, aby si mohl opřít hlavu o jeho rameno.

Menší se trošku začervenal, ale nechal ho odpočívat, zatímco ho palcem hladil po hřbetu jeho zraněné ruky.

Zůstali takhle nějakou chvíli. Hyunjin se nedokázal soustředit na nic jeho než na jeho klidný dech. Cítil jen prázdnotu a lítost nad sebou samým, ale přítomnost roztomilého blonďáčka ho naplňovala.

Felix se také cítil docela uvolněně. Vzhledem k tomu že nesnesl cizí doteky, jen od nej mu to nevadilo. Sám nevěděl proč. Možná proto, že k němu byl od začátku milý, i když jim nikdo nevěřil. Byl prostě jiný než ostatní.

Z ničeho nic se ozvalo naléhavé a hlasité bouchání na dveře.

Blonďáček se hrozně lekl, takže několik vteřin jen vyděšeně koukal na dveře, než se ozval ten jemu dobře známý hlučný hlas.

,,Lix, otevři! Je všechno v pořádku?!" Křičel Jisung.

Úlevně si povzdechl a otočil se na rudovláska, který vypadal, jakoby žádné zvuky ani nezachytil.

,,Chvíli tu počkej, hned se vrátím" řekl klidně a nechal ho tam sedět samotného.

Šel rovnou ke dveřím, ale hned co otevřel ho někdo chytil a pevně ho objal.

,,Já se tak bál!" Vydechl a odtáhl se, aby mu nechal trošku prostoru ,,volal jsem ti zpátky, ale když jsi mi to nebral, myslím jsme že se něco stálo!" Vysvětlil.

Minho si svého opatrně prohlédl a hned si všiml čerstvé krve na jeho rukávu. Pár kapek měl i na stehně.

,,Lixie, proč máš na sobě krev?" Zeptal se vyděšeně.

Blonďáček překvapeně zamrkal a podíval se na sebe ,,Klid, to není moje krev" povzdechl si a naznačil jim, aby ho následovali.

Ti dva si vyměnili nejisté pohledy, ale šli za ním. Zavedl je do koupelny, kde uviděli rudovláska, který nepřítomně koukal do podlahy.

Jisung vyděšeně zatajil dech ,,Jinnie, už zase...?" Vydechl a rychle šel k němu, aby ho mohl chytit za ruce.

Hyunjin mu nevěnoval jediný pohled.

Podíval se na jeho zápěstí a na nový obvaz, který už stejně protékal tou rudou tekutinou.

Brunet si před něj klekl a chytil ho za tváře, aby dostal jeho pozornost ,,Jinnie, vzal sis prášky?" Zeptal se naléhavě.

,,Prášky? O čem to mluvíš?" Nechápal Felix.

,,Vysvětlím ti to potom" řekl ve spěchu a vyběhl z koupelny.

Než však stihl cokoli říct, Jisung se vrátil s platem prášků a sklenicí vody.

Jednu tabletu si dal do ruky a sedl si na vanu vedle něj ,,Tady, pořádně to zapij" řekl a vyšší ho nějakým způsobem poslechl. To už si oddechl ,,Min, Pojď mi s ním pomoct, vezmeme ho do postele" řekl a Minho přikývl.

Každý ho podepřel z jedné strany a vzali ho do jeho pokoje, následováni blonďáčkem.

Položili ho do postele, přičemž mu sundali aspoň boty a zkarvácenou mikinu.