Pořád vdaná Grangerová?

51. Tajemství aneb neznámá minulost

Jestli jsem si myslela, že je Grangerová blázen, tak teď si myslím, že Malfoy je ještě větší, protože na její plán přistoupil.

Podívala jsem se na všechny okolo. Blaisovi se na tváři střídali pocity, od překvapení přes podráždění až strach. Narcissin obličej vypadal na to, že se každou chvíli rozbrečí. Katin obličej byl nečitelný, ale přesto jsem tam zahlédla lstivost a plán...

Měla jsem ji ráda dřív, pak jsem ji nesnášela a teď ji nesnáším ještě o dost víc. Slovíčko, které by jí perfektně vystihovalo jsem vynechala a dál studovala obličeje. Dolohov s ostatními byl zaseklý, Liam vypadal jako kdyby je chtěl něčím bacit, a to ne proto, že by je chtěl mrtvé, ale pro jejich kolosální blbost.

Nejzajímavější obličej však měla Bellatrix. Byl zkroucený do sebejistého a posměšného úšklebku.

,,Můj drahý synovec náš přišel navštívit a přivedl nám i hračku..." odfrknul si a krutě se zasmála. Smrtijedi za ní se přidali.

Dracův obličej byl jako skála. Byl v tom moc dobrý...

,,Přišli jsme to sem skončit..." zašeptal ledově a všichni strnuli na místě. Sledovali ho pohledem a ani nedutali.

Stejně jako já čekali, co prohlásí...

,,Vzdej se Bello... Máte menší armádu, ty už nemáš viteál, jsi zase smrtelná, jestli přijde na bitvu, prohraješ." byl si jistý svými slovy.

S Bellatrix se navzájem probodávali pohledem. Skoro černé oči se zarývali do těch šedivých a naopak. Čekalo se, co se stane. Jestli se bude bojovat nebo, co se vlastně stane.

Bellatrix se ušklíbala a Draco dával najevo svoji odhodlanost. Zmijozel proti zmijozelu, smrtijed proti bývalému... Dobro proti zlu.

Bellatrix už otvírala pusu, aby něco řekla, ale místností proletěl zelený blesk a ona padla na zem mrtvá...

Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Všichni otvírali a zavírali pusu. Stáli jako solné sloupy a nebyli schopni ze sebe cokoliv vypravit. Draco byl vyděšený, Hermiona se klepala, Daphne se málem složila a Pansy probodávala vraha pohledem.

Dolohov si vraha prohlížel s obdivem, Avery ani nedutal. Mucliber měl vytřeštěné oči. Narcissa nebyla schopná žádného slova, Blaise nervózně polknul a sledoval ještě teplé tělo bývalé hlavy smrtijedů.

Liam se na svoji sestru podíval znechuceně, s lítostí, se zklamáním. Kate. Kate zabila Bellatrix ránou do zad, jaká podpásovka.

Ale ona zdaleka neskončila. Skoro hned se vzpamatovala z prvotního šoku, kdy to opravdu udělala a vyslala další kletbu. Pro většinu neznámou, ale já věděla, o co se snaží. Znala jsem ji až moc dobře...

Minula cíl, ale to jí nezabránilo vyslat další a další. Draco prudce strhnul Hermionu za sebe a vytasil hůlku.

Daphne s Pansy rychle popadli Hermionu a chtěli se s ním přemístit, zatímco Draco odrážel klatby všech smrtijedů, kteří se vzpamatovali z prvotního šoku.

Podívala jsem se na Blaise. Viděla jsem, jak tam chtěl skočit a všechny je dostat pryč stejně jako já, ale zůstal stát a občas vyslal nějakou střelu úplně mimo aby si nezničil krytí.

Grangerová zaječela a tím Draca vyvedla z míry. Prudce se otočil a nestihnul se pořádně vyhnout Katině kletbě.

Já jsem vyděšeně vyskočila na všechny čtyři. Černý flek, co se mu rozlil po levé ruce a já jsem jenom čekala, kdy ho sežere celého a on sletí na zem.

Nestalo se tak. Draco bojoval, ale bylo vidět, že se nákaza šíří. Sice ne tak rychle, jak by měla, ale šíří a jestli mu někdo nepomůže, tak umře.

Vyděšeně jsem se podívala na Blaise. Daphne už teleportovala Hermionu do bezpečí a Pansy se snažila podepřít Draca. Umíral...

Umíral stejně jako jakákoliv naděje, kterou jsem měla. Věštba... Slyšela ji Ginny, ale i přes to, že já jsem ji neslyšela celou, věděla jsem, že jestli zemře, tak bude konec. Definitivní konec.

Nemusela jsem být věštkyně a nemusela jsem být ani Merlin abych věděla, že tohle.... Že tohle byl proklatě jenom začátek...

Když se objevila, myslela jsem si, že je to jenom náhoda, že bude prostě jenom na špatné straně, ale mýlila jsem se...

A ať to bylo těžké si to přiznat, tak Bellatrix byla jenom figurkou na šachovnici. Tohle už dávno nebyl boj mezi mnou a Kate, mezi dvěmi dětmi z ulice...

Bylo to mnohem větší a já, ač jsem si to strašně nerada přiznávala jsem se právě teď stala hráčem, protože se právě vrátila moje minulost.

Ty dveře, které jsem se snažila tak pracně zamknout se odemknuli a dolehli na mě ještě větší tíhou než kdysi.

Nevím, jestli jsem byla napsaná ve věštbě, ale i kdyby ne a měl to vybojovat nikdo jiný, tak já nehodlám stát jenom tak v koutě a sledovat, jak všechno ničí.

Protože Kate a Liam jsou moje minulost a moje temné tajemství, které mělo zůstat, tam kde bylo a ničit jenom naše ulice, a ne celý tento zpropadený svět.

My jsme se vratili. Já, on a ona.

Sara, Liam a Kate... Jako kdysi, tentokrát však na jiných stranách.