/Darkness/

Darkness II.

Hrubě otočím Chantelle zády k sobě a přitlačím ji ke zdi. Zatáhnu jí za vlasy, aby zaklonila hlavu a začnu jí hrubě kousat do krku. Ta malá se nezmůže na víc, než na tichý vzdychání. Ušklíbnu se.

Rotáhnu jí nohy od sebe. Žádný sraní s tím. Teď nemám na sračky jako je předehra čas. Potřebuju se rychle uvolnit. Chytnu jí za jednu kozu a tvrdě jí zmáčku. Vyjekne mý jméno a já se zasměju. Zasunu do ní bez rozmyslu. Bez jakéhokoliv ohledu, jestli to tělo tý děvky vydrží. Přirážím rychle a tvrdě. Možná trochu zvířecky. Nicméně se rychle potřebuju uvolnit. Chantelle řve na celý barák a za pár minut se udělá. Chytnu jí za boky, aby neklesla na zem a jebu jí, dokud se neudělám i já.

Pak se otřu a dojdu si pro hadry. "Můžeš použít sprchu jak je ti libo. Já teď musím pryč. Mám něco na práci. Ozvu se ti." Nah. To říkám vždycky, ale teď to bude možná poprvý, co to skutečně splním.

Obleču se a vezmu si potřebný věci. Stejně mě zajímá, co po mě ten debil zas chce. Vezmu si klíčky od auta a vyjdu z baráku. Nasednu do auta a za pár minut stojím před Zaynovo barákem. Žádný klepání, zvonění. Na co vzbuzovat pozornost. Vejdu dovnitř a najdu Zeeho jak se rozvaluje na gauči, zatím co mu nějaká šlapka kouří.

"Ty vole ale. Když už si zveš návštěvu, tak by sis dobu než přijde mohl krátit jinak."vyhodím služtičku z pokoje a dřepnu si na gauč. "Tak co chceš, bastarde?"

Ušklíbne se na mě a zastrčí si ptáka do kalhot. "Potřeboval bych od tebe, abys svedl jednoho hošíka z univerzity."

Málem se utopím ve skleničce s whisky, když to slyším. " Koho?" zakrchlám. "A proč vůbec?"

"Hej, brzdi bratříčku. Hned ti to vysvětlím," zapálí si cigáro. "No.. prostě. Ehm. Víš že podnik tvýho otce na tom není zrovna dvakrát nejlíp. No a já jsem si docela zvykl žít v blahobytu. Však ty taky. Co bys dělal bez těch všech obleků a -"

"Kámo, já mám vlastní firmu. Dovol aby se ti kurva vysmál. Já se mám dobře." zasměju se. To je imbecil.

"No dobře.. fajn. Když nechceš prachy." pokrčí rameny.

"A co bych z toho jako měl?" ušklíbnu se na něj.

Zamyslí se. "Mhm, když nechceš prachy tak... mě." koukne se na mě s povytaženým obočím. "A taky mě potom už neuvidíš."

Zamrkám překvapeně. "A proč bych jako měl chtít tebe?" sleduju ho a nakonec se pohrdavě ušklíbnu.

"Vím, že mě chceš broučku. Jsem jedinej, koho nemůžeš v tomhle zkurveným městě mít a to tě sere," kousne se do rtu. "Chtěj tě heteráci, čubky, buzny, lesby, chce tě Madonna a papež František. Chce tě každý, ale já jsem jedinej, koho mít nemůžeš. Neříkej mi prosím, že tě to nesere." zasměje se.

Piča je to. Jo, sere mě to. Má pravdu ten zkurvysyn. Ať je to kdokoliv, udělám to, jen kvůli tomu, že pak tohohle blba budu dusit svým ptákem v jeho krku.

"Fajn. A o co vůbec jde?" zeptám se pohrdavě.

"Potřebuju, abys držel klučinu dál od jeho přítelkyně. No však víš ne? Ta Deschanelová. Její otec je ředitel význemného městského podniku no a když si tu děvku vezmu, tak se spojí jeho firma s firmou tvého papá a budem se mít pořád velice dobře." zavrká a přisune se blíž ke mě.

"Bi?" povytahnu obočí.

"Ona? Hetero." zasměje se.

"Ne ty vole. On." protočím oči. Nechápu, jak tokovej kokot může být můj bratr. Sice nevlastní, ale stejně.

"Taky." ušklíbne se.

"A můžeš mi ty idiote říct, jak ho mám asi svíst?" bouchnu ho do ramene.

"Ty to zvládneš drahoušku. Na takovýho krásnýho chlapečka se nechá ulovit i on." zahihňá se a kousne mě provokativně do ucha.

"Počkej, já si tě pak vychutnám," ušklíbnu se. "A já z toho budu mít akorát tvojí prdel. A vlastně i toho voříška."

"Ale notak, nedělej, že nechceš." zahihňá se zas a kousne mě do krku. Zavrčím. "Stejně vím, kam mi ho pak vrazíš prvně."

Povzdychnu si. Nesnáším ho. Moc dobře to ví. Zvednu se z gauče. "Tak jo bratříčku. Jdi si nechat od tý kurvičky dokouřit, protože já už teď musím do práce. A řekni mi, jak se ten klučina jmenuje."

"Tomlinson. Louis Tomlinson." zaculí se na mě sladce a zavrní jak kotě. "Jdeš zase někoho zabít? Jak moc sexy u toho jsi?" zacvrdliká zase to pako.

"Rozhodně ne tolik, jako budeš ty s mým kokotem v tvým krku." poplácám ho po tváři.

"To je jasný." ušklíbne se na mě.

"Drž hubu Maliku. Stejně tě nenávidím."

"Taky tě miluju broučku." zamává mi, když vyjdu z pokoje.

Povzdychnu si. Že já kokot se od něj vždycky nechám přemluvit. Zavrčím zas. Vyjdu pak ven, nasednu do auta a vyjedu vstříc městu do práce.

Začíná se to lehce vymykat kontrole. Zay x