Ticci Toby Jednodílovka [CZ]

#Ticci Toby

"Jde-jdeme se projít?" navrhl jsem.

"Můžeme" řekla a vstala. Vyšli jsme s podniku a zamířili jsme k parku. Sedli jsme si na lavičku, blízko jezera.

"B-bojíš se mě?" zeptal jsem se .

"Trošku" zašeptala .

"A-jako ti m-mám dokázat že jsem ne-neškodný?" zeptal jsem se. Chvíli byla zticha, ale pak se Zakřenila.

"Jdi se vykoupat do jezera. Když se přidám a ty mi neublížíš, tak se tě nebudu bát" zašeptala.

"D-dobře" vstal jsem a svlékl jsem si tričko i kalhoty. Zůstal jsem jen v boxerkách a Bára si mě změřila pohledem. Já jsem zamířil k jezeru. Skočil jsem do něj a pak jsem si všiml jak se ke mně přibližuje Bára. Svlékla si roztrhané tričko a kalhoty. Ve spodním prádle vešla do jezera a zamířila ke mně. Když byla při mně, zastavila . Usmála se a najednou se ponořila. Lekl jsem se že se topí a tak jsem zašmátral rukama pod vodou a vytáhl jsem ji. Ona mě objala kolem krku a zrychleně dýchala. Byla na mně nalepena, takže jsem těžko odolával. Ruce jsem jí položil na boky.

"V p-pořádku?" zeptal jsem se.

"Ano" zašeptala mi zadýchaně do ucha.

"Znovu ti děkuji za záchranu" zašeptala mi do ucha. Začala mi dýchat na krk. Po těle mi proběhla husí kůže.

"B-Bára?" zašeptal jsem vystrašeně. Tedy mě jemně políbila na krk. Nohy obtočila kolem mého trupu. Začal jsem být vzrušený.

"B-Bára, p-restaň" zašeptal jsem.

"Nelíbí se ti to?" znovu mě políbila na krk. Neodpověděl jsem. Mohl bych ji urazit nebo naštvat jakou koliv odpovědí. Najednou se odtáhla. Složila mi brýle a šátek. Pohladila mě po tváři a jemně mě políbila na rty. Z jemného polibku se stal vášnivý. Bára rukama procházela po mém těle. Odtáhl jsem se od ní. Nechápavě na mě podívala.

"T-toto je přesně to co si nechtěla" zašeptal jsem zničeně.

"Ale já to chci, jen s tebou" zašeptala zahanbeně a znovu mě zkusila políbit. Úhel jsem i když to bylo těžké. Bára mě pustila a odplula na břeh.

"B-baro, počkej!" zakřičel jsem na ni. Ona se začala oblékat. Připlul jsem ke břehu, ale Bára už se vzdalovala. Slyšel jsem její tichý vzlik. Rychle jsem se oblékl a rozběhl jsem se za ní, ale ztratil jsem ji z dohledu. Slyšel jsem její výkřik a rozběhl jsem se tam. Báru brali do nějaké dodávky a hned i šli pryč.

"Hej!" vykřikl jsem a rozběhl jsem se za dodávku. Z pouzdra jsem si vytáhl sekeru a hodil jsem ji do kola. To začalo Fuca a oni dostali smyk. Auto se převrátilo a skončilo naboural v stromě. Vyvalil jsem oči. Rozběhl jsem se k té dodávce. Otevřel jsem dveře a prohlédl jsem ji. V koutě ležela Bára. Nevypadala dobře. Na hlavě měla krvavou ránu, ruku měla vykloubenú a tak jistě i nohu. Vyplašeně jsem vběhl dovnitř a Báru jsem vzal na ruce. Vyběhl jsem s ní ven a zamířil jsem k nemocnici.

"Pomoc! Pomozte mi! Mám zraněnou!" křičel jsem kousek od nemocnice. Kolem mě se seběhli doktory a Báru vzali. Šel jsem hned za nimi. Oni zatím vešli do nějaké místnosti a chtěl jsem jít i já, ale zastavila mě doktorova ruka.

"Tady nesmíte být" řekl a zabouchl mi před nosem. Sedl jsem si tedy na židli a čekal jsem.

***

Po dvou hodinách vyšel konečně doktor.

"Jak je na tom?" zeptal jsem se hned.

"Je na tom špatně. Nemusí se dožít rána" řekl vedle prohlížení papírů.