30. Friendzone?!

Začít od začátku
                                    

Ještě, že jsem zapomněl zavřít!

Z pohledu Marinette

Fajn...

Nádech, výdech...

Právě jsem se dala dohromady s Kocourem...

Pane...

Bože...

To nejdivnější na tom je, že ho asi fakt miluju...

Mysli Dupain-Cheng, kdyby jsi ho nemilovala, tak se s ním nelíbáš...

Uklidila jsem kartáčky a zavřela za sebou dveře.

Vlezla jsem do ložnice a sebrala tam peřinu a polštář.

,,Marinette? Proč se pořád usmíváš?" Vylétla Tikki ze svého úkrytu.

Hups, úplně jsem na ní zapomněla!

,,Ty jsi to neslyšela?"

,,Jo, to nešlo neslyšet" odpověděla a přitulila se mi ke tváři.

,,Jsem tak šťastná!"Vypískla jsem a Tikki se radši letěla schovat do šuplíku.

,,Promiň, bude to jenom dneska" omluvila jsem se.

,,V pořádku" odvětila a já šuplík nechala trochu otevřený.

Lehla jsem si na gauč a přikryla se.

Co když nás Kocour vykrade?!

Moment...

Ne.

A kdyby jo, tak bych si to s ním vyřídila jako Beruška.

A to by teprve bolelo!

Počkat...

To znamená, že..

Mě miluje jako Marinette...

Jsem zvědavá co udělá, až zjistí, že jsem Beruška...

A k tomu všemu...

Kdo je on?

Třeba ho znám...(Neboj Mari, vůbec ho neznáš😂)

Nebo jsem ho třeba někdy potkala...(Taky jsi ho ani nikdy nepotkala😂😂 Fajn, tohle už radši nebudu komentovat😂👍)

Když jsem začínala přemýšlet nad naprostýma kravinama, usnula jsem.

Pohled Kocoura/Adriena
(Ano, přesně tak... Začalo mě bavit psát z pohledu Adriena... Po 30 kapitolách! Potlesk!😂👏)

Otci jsem nemusel vlastně ani nic říkat.

Bylo 23:46 a on spal.

Nathalie mě zrovna přišla zkontrolovat.

Jako bych byl malej...

Stačilo zamknout a oznámit, že jsem unavený.

,,Stejně nechápu proč nemůžeš spát doma. Máš to tu větší" pronesla ta otravná, chlupatá, smradlavá, zlá a bezcitná koule.

,,To nepochopíš. A navíc...Teď můžeš sníst celý camembert" Zamával jsem mu s tím nechutným sýrem před obličejem.

,,Klidně si tam spi. Mě už je to jedno" oznámil zhypnotizovaně a sebral mi camembert z ruky.

Za chvíli z něj nezbylo nic jiného než...uhh...

Zkrátka z něj nezbylo nic.

,,Plaggu, drápky!"

Rychle jsem vyběhl a opatrně za sebou zavřel okno.

Vyběhl jsem směr Marinettin dům.

Za chvilinku jsem stál u poklopu a otvíral bránu za mou princeznou.

,,Jsem tu, jak jsi se mě...-"

Ona usnula!

Awwww!

Tohle je tak strašně cute!

N-e-e!

Kawaii!

Ale nemůže spát na gauči...

Pomalu jsem ji zvedl a odnesl na postel.

Přikryl jsem ji a sám se svalil na gauč.

Chvíli jsem ji pozoroval, dokud jsem sám neusnul.

Jenom jsem chtěla říct, že tahle knížka bude mít ještě maximálně 5 kapitol...

Jo, blížíme se ke konci😭😭

Ale FF na ML mě baví, takže s nimi budu na Wattpadu strašit ještě dál😂👌👏

No nic, zatím ahoj a děkuji za všechno💕💕💕



Úžasné😍 Nechápu, kde na to bereš nápady😂 Už se strašně moc těším na další kapitolu❤♥ Snad Marinette řekne, že je Beruška a Kocour řekne, že je Adrien😂❤♥🐞🐱

před 7 lety

Supeeeeeer kapitola jako vždy😍.

před 7 lety

City Of Love [CZMLFF] [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat