ROOMMATE

DEN 29

"Oh,aha. Půjdu poprosit zdravotní sestru,aby mi pro tebe dala nějaké léky. Nebo ti mám dojít pro led?" Chtěl vědět Jungkook,zatímco se chystal vstát z postele.

"Ne,to je v pořádku."Odvětil okamžitě Taehyung pokládajíc svoji ruku na Jungkookovo rameno.

"Byla to jen výmluva,abych mohl být blízko u tebe." Zamumlal.

"Oh-"

Trapné ticho opět zaplnilo místnost.

Proč s ním nemůžu mluvit tak,jako jsem s ním vždy mluvil? Toto je tak stresující.

Jungkook přemýšlel nad věcmi,o kterých by s Taehyungem mohl mluvit. Rozhlížel se všude po místnosti,ale nic jej nenapadlo. Doufal,že by snad doktor mohl přijít zkontrolovat jeho stav tak,jak to každý den dělá,avšak chvíli před tím než Taehyung přišel u Jungkooka doktor byl.

Jungkookovi najednou vpadlo na mysl,jak špatně se svými rozcuchanými vlasy a neumytým obličejem právě vypadá. Světle modrý nemocniční oděv tomu také dvakrát moc nepomáhal. Za to Taehyung vypadal hezky. Opravdu velmi hezky.

"Včera jsem mluvil s Jiminem. Ptal se mě jestli jsi v pořádku. Pověděl jsem mu,že tě během několika dní propustí z nemocnice." Řekl Taehyung navazujíc s mladším oční kontakt.

"Oh,díky. Úplně jsem zapomněl mu to říct."

"Nudil si se tu včera beze mě?" Zeptal se najednou starší chlapec.

Možná se to Jungkookovi jen zdálo,ale měl pocit jakoby se k němu starší ještě více přiblížil.

"Nenudil jsem se. Četl jsem si knihu." Odpověděl Jungkook sklánějící hlavu.

"A chyběl jsem ti alespoň,Jungkooku?"

Mladší chlapec cítil,jak se obličej staršího přibližuje k tomu jeho. Jungkookovi se rozbušilo srdce.

"Nechyběl-"

"Nechyběl jsem ti?"

Buď upřímný.

"Chyběl si mi." Téměř zašeptal Jungkook.

"Myslím tím,že se mi po tobě stýskalo,protože jsem tu byl sám."

"Aha." Odpověděl Taehyung,jehož obličej byl jen pár milimetrů od toho Jungkookova.

Chlapci nic neříkali,jen si hleděli do očí.

Taehyung přesunul pohled na Jungkookovi rty. Zavřel oči a sklonil se pro polibek.

Rty obou chlapců se střetly jako kdyby to bylo poprvé. Taehyung věnoval Jungkookovi nežné polibky. Mladší chlapec se nejdříve bránil,poté však podlehl Taehyungovým rtům.

Nebylo to jako jejich obvyklé polibky plné vážně a emocí. Tyto bylo plné něhy.

Starší chlapec uchopil Jungkookův obličej do svých dlaní,avšak nepřestával jej líbat. Jungkook se přisunul blížel ke staršímu a své ruce položil na jeho ramena.