All I want for Christmas is you ✔ | ʰᵖ ᵃᵈᵛᵉⁿᵗ

Draco se bojí draků •Darlie

Weasley se rozesmál, vzal mu štos pergamenů z rukou a položil je na stůl. Pak ho pobídl, aby jej následoval, a bok po boku vyšli z nevelké budovy ven. „Věřte mi, to opravdu ne. Jen když se objeví... někdo s tak vysokým postavením,“ odpověděl a v očích mu zajiskřilo. Když se náhle zastavil, Draco se na něj nechápavě otočil a pozvedl obočí. „Prosím, tykejte mi. Připadám si staře a tykání navrhuju hned prakticky každýmu, kdo sem přijde...“ uchechtl se a napřáhl k němu ruku, již Draco překvapeně přijal. „Ahoj, já jsem Charlie.“

„Draco,“ zamumlal blonďák a na chvíli se mu zadíval do světle modrých očí, které měly odstín letní oblohy. Kdyby Charlie nezavelel, aby šli dál, nejspíš by tam zůstal stát a zíral by na něj. Charlie Weasley byl rozhodně zajímavý člověk, s tím nemohl nesouhlasit.

Cestou k očarovaným ohradám, v níž draci trávili pěkné letní odpoledne, naslouchal Charlieho chraplavému hlasu, když mu vyprávěl o dracích, jež tu chovali. Skoro nevnímal, co všechno říká, jen vnímal blízkost jeho těla, z něhož sálalo teplo a příjemná vůně. Připadal si jako očarovaný.

„Á, vidím, že náš nový přírůstek už spokojeně spí. Nu, nevadí, původně jsem ti chtěl ukázat právě jeho, ale draků tu samozřejmě máme spoustu. Když vylezeme tamhle na tu skalku, budeme mít výhled na draky jako na dlani. Tamhle opodál žijí trochu volněji a pohled na ně je opravdu impozantní,“ poznamenal s úsměvem Charlie, když si prohlédli spícího čínského ohniváče. Několik zpocených mužů na Charlieho a Draca mírně kývlo, a Malfoy jim pozdrav krátce oplatil. „Tak co myslíš?“

„Ale jo, klidně,“ pokrčil rameny Draco. Charlie se rozpačitě uculil. „Hm?“

„No, možná by sis měl odložit,“ odvětil opatrně a prstem ukázal na jeho černé sako. Draco zrůžověl, ale poslechl ho; svlékl si sako, zmenšil jeho velikost a strčil si ho do kapsy. Charlie kývl a rozešel se vpřed, následován Dracem, který si nervózně strčil ruce do kapsy.

„Podívej. To je nádhera,“ vydechl fascinovaně Charlie, když vylezli nahoru, a ukázal na nekonečné pastviny, na nichž se na sluníčku vyhřívalo několik draků. Draco musel souhlasit, pohled to byl impozantní, a z takové dálky i bezpečný.

„Nebojíte se, že se ti draci do sebe pustí? Přece jenom, jsou to jiné druhy, tak je to o něco větší riziko, ne?“ zajímal se Draco. Charlie se na něj ohromeně podíval.

„Zajímáš se o draky, Draco? A ne, vždycky je necháme, aby si na sebe nejdříve zvykli, a pokaždé je několik krotitelů poblíž, kdyby se něco přece jenom přihodilo. Občas po sobě ale vyjedou, to ano, ale je to přirozené. Nemůžeme z nich přece udělat vycvičené poslušné psy. Hele, podívej, Norberta si nás všimla!“ zvolal potěšeně a zapískal na dračici, jako kdyby psem opravdu byla. Ta otevřela tlamu, hlasitě zařvala, zamávala křídly a vznesla se vzhůru. Draco vyděšeně odstoupil o několik kroků vzad a s hrůzou se díval, jak Charlie dračici hází velký kus syrového masa, jenž ve vzduchu chytila a na jedno polknutí snědla. Když těžce dosedla na kraj skály, aby se s ní Charlie mohl pozdravit, Draco málem omdlel. Jednak kvůli takové blízkosti, a druhak z toho, jak na Charlieho hravě dorážela, div ho neshodila dolů. Byla... byla tak obrovská, a on si proti ní připadal jako malý bezvýznamný kůrolez.

Sedl si na zem, protože hrozilo, že mu nohy vypovědí službu. Srdce mu bušilo až v krku ze strachu, že jej dračice každou chvilku slupne jako sirupový košíček.

Charlie si všiml, že je Draco pobledlý a vyděšený, a cosi Norbertě zašeptal. Ta si smutně povzdechla, až jí z nozder vyšlehl kouř, a zase odletěla pryč, čímž rozvířila všechen prach na zemi. Zrzavý muž došel k blonďatému aristokratovi, klekl si před něj a chlácholivě mu položil ruku na rameno.

„To nic, nejsi první ani poslední, kdo trochu zpanikařil v blízkosti draka,“ usmál se na něj, když Draco zvedl své vyděšené šedomodré oči. Charlie mu bezmyšlenkovitě prohrábl větrem rozcuchané blonďaté vlasy. „Nevěděl jsem, že se draků bojíš. Měl jsi mi to říct.“

„Mám... mám před takovým zvířetem zkrátka... respekt,“ odpověděl mu váhavě a zorničky se mu rozšířily z neočekávaného, ale příjemného doteku. „Je to... docela vtipné, nepřijde ti? Jmenuji se Draco a bojím se draků...“ Charlie se zasmál, posadil se vedle něj a nabídl mu ochranu pod svým křídlem - nebo spíš pod svou paží, kterou Draco ke svému i k jeho překvapení přijal. Nejspíš mu ten strach zatemnil mozek a nepřemýšlel nad tím, co dělá, ačkoliv přítomnost Charlieho mu vůbec nebyla nepříjemná, ba naopak... „Ty... nevadí ti, že jsem Malfoy? Znáš Pottera, ne?“

„Samozřejmě, že Harryho znám, a samozřejmě že jsem občas slyšel jeho i Ronovy stížnosti na tebe. Ale já si o lidech dělám svůj vlastní názor, víš?“ zašeptal mu. Draco úlevně přivřel oči. Nebyla to přetvářka.

„To je dobře,“ řekl prostě.

•••

„Omlouvám se,“ zahuhlal, když do někoho vrazil ramenem, jelikož nedával pozor na cestu. Zvedl hlavu a tvář se mu rozzářila překvapením. Charlie se na něj zazubil.

„Ahoj, Draco. Nejspíš na sebe v poslední době máme dost štěstí, viď?“ zasmál se a mrkl na něj.

„No... ano. Co tu děláš?“ zajímal se a srdce se mu rozbušilo jako pokaždé, když jej viděl. Charlie si nervózně prohrábl své zrzavé vlasy.

„Vlastně jsem se nabídl, že něco zařídím na Ministerstvu. A při té příležitosti... napadlo mě, že bych... tě tu mohl najít. No a... mám takový... nápad. Nechtěl bys... dnes večer někam zajít?“ usmál se rozpačitě. Draco  pootevřel ústa, a když mu došlo, že vypadá jako osel, honem je zavřel. Samým překvapením a radostí skoro nemohl dýchat. A tak se na něj zářivě usmál.

„To bych moc rád.“

🎄🎄🎄

Charlie a Draco. Nejspíš trochu neobvyklý ship, ale já je miluju💛 shipujete je nebo ne? Jak se vám líbila jednodílovka?😋
Zítra se můžete těšit na staršího Malfoye...🤤😏
Millie🍪