Nejsem malá holka..! [POZASTAVENO-nedokončené]

32- Překvapení

*Pohled Bena
Ráno: ,,Bení ty už vstáváš?" zeptala se mě mamka, když jsem přišel do kuchyně udělat si kafe. ,,Jo, ještě se stavím pro Áďu a pak pojedem do školy..." řekl jsme a zívl ,,Hele, my se s taťkou včera rozhodli, že se dneska pojedem podívat ještě za tetou. Bydlí přeci jenom tady 45 minut, už jsme ji dlouho neviděli a kdo ví, kdy sem zase pojedem. Vrátíme se na večer. Počítáme až okolo 9-10 jo?" ,,Dobře dám vám náhradní klíče...já alespoň budu s Áďou chvíli sám..." usmál jsem se na ni a šel si udělat to kafe.

Už se na ní strašně těším... doufám, že se jí moje překvapení bude líbit. Bylo 5 minut před 4 a já vzal kytku z vázy, trochu je otřel aby z ní tolik nekapala voda a šel do auta. Přijel jsem na domluvené místo a už jen čekal, kdy se objeví má sladká víla. Popravdě jsem celkem nervózní. Vlastně ani nevím, jestli se jí bílé růže budou líbit nebo celkově moje překvapení... Z přemýšlení mě vytrhla postava, která se najednou objevila na rohu ulice. Až po chvilce mi došlo, že ta krásná, atraktivní postava je moje víla... spadla mi brada až na zem. Takhle jsem ji ještě neviděl. Pořád nosí dlouhé oblečení nebo mikyny, ale šaty jsem na ní doposud neviděl. Ta její hříva jí vlála ve větru, jak se ladně pobupovala v bocích. Jeden pramen vlasů měla daný přes rameno až po prsa... No ty kráso, moje největší slabina... rukou si odhrnula pramen vlasů z ramene a já viděl klíční kost. Tohle mi dělá schválně.

Ale čím blíž byla tím víc jsem začal nabírat na nervozitě.

*Pohled Ádi
Viděla jsem ho, jak něco drží v ruce. Cítila jsem jeho pohled, jak mi jezdí po celém těle. Čím blíž k němu jsem tím víc se těším. ,,Ahoj lásko" řekl polohlasem a dal mi pusu. ,,Ahoj" odpověděla jsem a pusu mu vrátila. Když jsem se od něj odtáhla, vytáhl ruku, kterou měl za zády a podal mi nádhernou kytici růží. ,,Jeejj" řekla jsem potichu a usmála se ,,Ta je krásná... děkujuuu" objala jsem ho a opět mu dala pusu. ,,Takže líbí?" zeptal se nejistě ,,Je úžasná.." přičichla jsem si k ní a Ben dořekl ,,stejně jako ty... moc ti to sluší" znovu mě sjel pohledem s zastavil se u mých očí. ,,Tak... jedem?" zeptala jsem se ,,Jojo...pojď" obešel auto a otevřel mi dveře ,,Gentlemam" zasmála jsem se a nasedla do auta.

,,Řekneš mi kam tedy jedeme?" ,,Ehmm...ne" zasmál se ,,Noták..." naléhala jsem ,,Určitě to poznáš hned jak přijedeme blíž...a navíc mělo to být překvapení" nemám ráda překvapení. Jeli jsme asi 20 minut a mě přesně došlo kam jedeme, takhle cesta vede k plavečáku. ,,My jedeme plavat? Já si nevzala plavky" zavtipkovala jsem a začala jsem naléhat ,,Řekni mi to už, kam jedem?" ,,Dobře tak já ti řeknu... můžeš si vybrat. Buď pojedeme teď na dřívější večeři a pak na překvapení, nebo nejdřív překvapení a pak večeře?" ,,No...tak já bych si nejdřív dala něco k snědku a pak to překvapení?" zaculila jsme se ,,Tak jo... stejně jsem to tak chtěl udělat" zasmál se

Šli jsme do nějaké celkem luxusní resrsurace. Popravdě jsem vůbec nevěděla, kde jsme. I když to tu znám tak asi ne až do podrobna.
,,Jedna vepřová panenka a jedny krevety s bramborem...přeji dobrou chuť" popřála nám číšnice, která pořád pokukovala po Benovi. Ale ten ji pohled ani jednou nevrátil. Celou dobu se díval jen na mě. Už zase... má tak dokonalý oči... po jídle Ben objednal šampáňo, samozřejmě nealkoholický. Vypili jsme asi jen dvě skleničky a já už nemohla vydržet, co pro mě má za překvapení.

*Pohled Bena
Klepala se netrpělivostí jako malé dítě, když čeká na Vánoce. Ale byla u toho tak roztomilá. ,,Tak jo jsme tu" řekl jsem a podíval se na ní. ,,Jujjj... na co půjdeme?" Jak říkám, tak roztomilá. Připomněla mi Em. ,,Neboj, myslím že se ti to bude líbit" řekl jsme a dal ji pusu do vlasů. Chytl jsem ji okolo pasu a společně jsme šli dovnitř. ,,Dobrý den, mám tu zamluvené lístky" ,,Na jaké jméno?" ,,Ben Call" začala hledat a já se podíval na Áďu. Kmitala očima co bude dávat, aby zjistila, na co jdeme. ,,Aha... jo mám Vás tu, ale váš film před chvilkou začal...Ale asi příjdete přímo, když skončí reklamy. Ať se Vám to líbí." Podala mi dva lístky a my už rychle šli k našemu sálu.

Ta paní u pokladny měla pravdu. Přišli jsme a film zrovna začínal. Seděli jsme uprostřed sálu na dvojsedačce, to proto abych ni mohl mít co nejvíc u sebe. ,,Londýn...Květen 1912...měsíc po tragédii potopení Titanicu" ozvala se první věta a Áďa úplně nadskočila. Nevěřícně koukala na plátno a když se tam velkým písmem oběvilo TITANIC 2 NEVER LET GO podívala se na mě. ,,Líbí?" zeptal jsem se díval se na ten její úsměv. ,,Jasně že jo...! Vůbec nechápu jak jsem mohla nevidět ukázky?" Byla tak nadšená., přitáhl jsem si ji blíž a dal ji pusu. Ona náš polibek ale prohloubila, což bylo docela neobvyklý, že ona a ne já.

Už vím, že dobrý nápad to nebyl... Sakra! Proč se mi pokaždý, to co si tak přeju, pokazí? Začátek filmu probíhal úplně v pohodě. Sice to bylo nejdřív smutný, ale pak tam byla ta romantika. To kvůli čemu jsem přesně tyhle lístky koupil... a pak. Z krásné romantiky se stal vlastně horor. Áďa byla na mě nalepená a vlastně skoro zbytek filmu byla opřená o moje rameno tak, aby neviděla na plátno... Tohle jsme posral. Film naštěstí skončil. Tada takhle mě se to líbilo, ale Áďa se klepala jako ratlík. ,,Promiň.." podíval jsem se na ni ,,nevěděl jsem, že to bude horor... myslel jsem, že to bude romantika jako první díl. Chtěl jsem, aby jsme měli hezký večer a místo toho jsem to totálně podělal" je mi to opravdu líto. Nejednou jsem ale myslel, že by spadne čelist až někam do pekla. To co řekla tak nevinně, pro mě mělo dvojsmysl, na který,co si budem, jsem já dostal chuť už minule v bazénu... ,,Tak pojeďme k tobě a tam si ten hezkej večer uděláme jen sami spolu..?"

Ahojky♥️
Výtám vás u další kapitolky♥️ doufám že líbí. Sice je taková...ne uplně zajímavá ale konec?😏 popravdě se sama těším na další kapitolu♥️
Vaše Al♥️