Ahoj, to jsem opět já..
Není to ani měsíc co jsem psala poslední dopis.
Ale už se moje myšlenky daly konečně dohromady.
Za ten měsíc jsem si uvědomila hodně věcí.
Vím, že jsem to už nechtěla dále rozebírat, ale něco uvnitř mně mi říká, že bych měla říct to, co chci.
Možná bych ti měla i poděkovat. I teď na tebe nechci házet žádnou špínu. Nebudu tu rozebírat nic ,co se stalo.
Odehrávalo se to mezi námi. A tam to taky zůstane.
Ale jedno bych chtěla říct.
Vlastně bych ti spíše chtěla popřát jen to nejlepší. Přeji ti upřímně z celého srdce, aby další slečna,kterou si najdeš byla už TA pravá. Aby ti dala to, co jsem ti já dát nemohla.
Aby slečna respektovala to,co chceš, když já tak nemohla žít..
Ale na druhou stranu doufám,že dostaneš rozum a povolíš ,aspoň trochu, ze svých zásad..
Protože málo kdo, chce takový život jako ty. Hlavně co se bydlení týká ..
Za ten rok vztahu si mi dal hodně věcí. Nemohu říct,že to všechno bylo dobré, ale naučil si mě toho hodně. Hlavně, co se týká mně samotné.
Už vím, že kdyby jsme spolu zůstali tak by každý trpěl.
Nevěděla jsem ,jaký bude život, kdy se nebudu moct o koho opřít a bála jsem se toho.
Ale na druhou stranu mám teď člověka,který mi byl neuvěřitelnou psychickou podporou. A stále je. A doufám,že si ty toho svého budeš mít taky..
Protože je to neuvěřitelný pocit.
Vědět,že se můžeš o někoho 100% opřít.
Neříkám,že jsem tohle já od tebe neměla. Ale tak jistá jako teď jsem si nikdy nebyla. Už vím, že my dva jsem si nebyli souzeni. Ale nelituju jediného dne, kdy jsme spolu byli. Protože v té době to byla láska.
I když spolu nemáme žádný kontakt a stále bych asi nemohla s tebou mluvit z očí do očí, protože ta bolest tam ještě někde je, tak si jednoho dne dokážu představit,že se někde potkat ,pozdravit se ..
Ale ještě je na to brzo. Sice se moje rány už hojí, ale ještě nejsou ucelené..
Tak ti chci aspoň tahle popřát jen to nejlepší a ať se ti vydaří vše co budeš chtít..
Na konec bych chtěla říct,že v mém srdci budeš mít vždycky to místo. I když to není z lásky.. Ale pořád ho tam máš..
Tak sbohem
ČTEŠ
Between the lines
RomanceČteme pouze viditelné řádky.. Jen ty řádky, které jsou jasně viditelné.. Ale už nikdo nečte vzkazy, které nám autor nechá mezi řádky.. A právě tady se nachází nejvíce bolesti, kterou se nám autor snaží říct.. Všechny city jsou zde obsaženy, ale j...
