,,Říkej." vydechla a podívala se na svoje boty.
,,Dáš mi pusu." řekl jsem vítězoslavně a taky jsem se takhle zatvářil. Ona pohled zvedla a podívala se mi zpříma do očí.
,,Děláš si..." nedokončila, co chtěla říct. ,,Fajn." upřela na mě naštvaně pohled.
Pustil jsem jí a ukázal na své líce. Ona se pomalinku začala přibližovat, ale nakonec přece jen ode mě začala utíkat pryč někam dozadu za mnou, a tak mi žádnou pusu nedala.
,,Hej! To není fér!" zakřičel jsem za ní a začal běžet tam, kam ona. Akorát že běžela opačným a jiným směrem, kam jsme měli jít. No dobře, trošku mě tím ale i pobavila...
,,Ale je to fér! Jak jsem řekla, nikomu neznámému nebudu dávat pusu!" zakřičela za mnou.
,,Angel? Běžíš špatným směrem." zakřičel jsem za ní. Jo! Angel! To je její jméno! Tady jsem si mohl křičet, kolik bych chtěl, stejně tu nikdo není a ani by mě neuslyšeli.
,,Cože?" zastavila se a otočila se na mě. Měla lehce pozvednuté obočí a pokrčené čelo.
Zakýval jsem hlavou a ukázal na schody, které byli ode mě pár metrů. Přitom jsem se musel zašklebit. Pokud chce jít na správné místo, tak se má snad zeptat a pak jít, ne? Teď kolem mě musí nějak proklouznout, ale pochybuju o tom, že to dá. Já jí teď chytím! Může za to její nevděčnost. Haha, jsem zlý, vím to a líbí se mi to.
,,Ne! Sakra!" zakřičel jsem nahlas. Ona se kolem mě proklouzla a málem jsem si toho ani nevšiml. Pitomý myšlenky!
Začal jsem co nejrychleji za ní běžet nahoru po schodech a ona jakoby věděla, že má utíkat až nahoru, to 21. patra. Ano, 21 pater tu je.. jen škoda, že tu není výtah, nějak to ti ostatní dělníci a ten člověk, který mi tuhle budovu vymýšlel nedomyslel.
Konečně jsem jí nahoře uviděl.
Zastavila se u balkónu. Stála ke mě zády, takže bych se vsadil, že si konečně všimla toho místa, kam jsem ji chtěl vzít a totálně se zasekla nad tou krásou. Jo jo, Styles má na takové věci čich.
Potichu jsem se k ní přiblížil a pak ji rychle objal zezadu. Nakonec jsem k tomu přidal i třešničku na dortu - dal jsem jí pusu na tvář. Chtěl jsem jí dát pusu na pusu, ale po tomto by mi určitě dala hezkou facku a řekla, že mě nikdy nechce vidět, že jsem stejný jako ostatní kluci atd. Jak to je u holek obvyklé. A neběžel jsem přece nahoru pro nic za nic. Takovou dívku jsem už jednou v životě potkal a řeknu vám - facka byla obrovská jak od nějakého chlapa s velkýma svalama. I když Angel nevypadá moc na mlátičku.
,,My-mys.. myslíš to... to váž-ně?!" začala koktat a všude kolem sebe ukazovat.
Uchechtl jsem se. ,,Ano. Myslím." pevně jsem ji objal.
Ona si dala obě ruce k puse a na očích jsem ji viděl, že chce brečet. Byla totálně uchvácená.
,,Líbí se ti tu?" zašeptal jsem.
,,To si piš!" zašeptala taky. V jejím hlase jsem poznal, že je opravdu uchvácená, jak jsem říkal. Za nějaký okamžik se jí z očí vypustily slzy a že měla pořád ruce u rtech, tak jsem jí ty slzy utřel já a řekl, aby nebrečela.
,,Děláš si srandu?" zeptala se. Konečně si ty ruce dala pryč a podívala se na mě. Usmívala se jako sluníčko a já jsem musel taky. Její smích byl nakažlivý.
Zakroutil jsem hlavou.
,,Ještě k tomuhle by tu mohlo být klidně i šampaňské." zasmála se.
Pochopil jsem, že to myslí jako vtip, ale ihned jsem si odskočil a vrátil se s šampaňským v ruce a se dvěma krásnými skleničkami.
Vykulila na mě oči. ,,Tak až teď se tě ptám - děláš si vážně srandu?!" zakřičela a přitom měla náznak pobavení v hlase.
Usmál jsem se a nalil nám to výtečné šampaňské.
,,Počkat... Nepatří náhodou tohle šampaňské k těm nejdražším?" znova vykulila oči na šampaňské, které držím v ruce a nyní liju do skleniček.
,,No ano, a?" podal jsem jí její skleničku.
Pokroutila hlavou a poděkovala.
,,Jdeš si taky sednout?" zeptal jsem se jí: ,,Nebudeš přece stát, když já sedím?" mrkl jsem na ní.
,,Jo, jo." řekla ještě pořád otřeseně a usmála se.
___________________________________________
Ahooj!:)
Tak.. Tenhle díl mi hrozně moc trval a u hodně věcí jsem musela měnit a přemýšlet u toho jestli to mám napsat takhle nebo takhle... :D:)
No, já už jen doufám, že se vám díl líbil:) :3
Mimochodem - na obrázku je to místo, kam vzal Harry Angel:3
Líbí se vám?:O mě megamoc:3
Nevím kde to je, ale rozhodně to není v Londýně a ani v New Yorku, ale představte si, že to tam je:D přece kdyby to bylo v Česku nebo v okolí, tak tam nebudou-_- :D :(( :D :)
YOU ARE READING
Conceit » [h.s. ff]
Fanfiction,,Možná že to, jak jsme do sebe na té ulici narazili, byla jen chyba." řekla jakoby bez citů a mě těmi slovy bodlo u srdce. Stává se ze mě citlivka, bože. ,,To si myslíš ty." vyklouzlo ze mě smutným a šeptavým hlasem, ale omylem, aniž bych si to něj...
♣2. díl - Pro boha, nebreč♣
Start from the beginning