[ Jisung's point of view ]
,,Ve čtvrtek má být hezky a hlavně teplo, tak bych navrhoval to udělat ten den." vyslovil svůj nápad Yeonjun sedící na kancelářské židli u svého notebooku.
,,To zní dobře. Jo a ještě něco. Začal jsem psát další text." oznámil jsem mu. On se jen zasmál.
,,Udivuješ mě, Jisungu. Kde bereš nápady? Někoho máš nebo co se stalo, že jsi se tak rozjel?" zašklebil se.
,,Ne, nikoho nemám. Prostě to chci někam dotáhnout." pokrčil jsem rameny.
,,A už jsi hledal nějakou agenturu, která by tě vzala? Víš moc dobře, že máš na víc než být tady v té mojí malé."
,,Ještě jsem nehledal. Chci už aby byla ta písnička venku, aby se mohli kdyžtak něčeho chytit. Abych tam nepřišel, jak se říká 's prázdnou'." začal jsem se balit věci.
,,Dobře, ale už se pomalu porozhlížej." připomenul mi.
,,Ano mami." protočil jsem očima. ,,Tak čau ve čtvrtek." mávnul jsem mu a zmizel za dveřmi studia.
Výtahem jsem dojel až dolů do přízemí, kde jsem se rozloučil s Yeji, která zde pracovala jako recepční a vydal se ven z agentury.
Zkontroloval jsem čas, abych zjistil kolik mám času, než mi přijede autobus.
,,Hej Jisungu." ozval se za mnou povědomý hlas.
Zmateně jsem se otočil a spatřil Minha opírajíc se o svoji motorku.
,,Minho? Co tu děláš?" zeptal jsem se překvapeně.
,,Čekám na tebe. Nic si ale nepředstavuj, jsem tu jen proto, že mi to řekl otec. Mám prý pro tebe zajet, že si dáme společnej oběd." protočil oči.
,,Ježis." řekl jsem a protočil oči. Minhovi se na tváři rozlil úšklebek.
,,Asi tak. Na tady máš helmu." doslova ji po mně hodil a sám si nasadil tu svoji. Udělal jsem tak jak mi řekl a poté i s ním nasedl na motorku. Nastartoval a poté už nás nebylo.
[ no one's point of view ]
Čajový chlapec si to s plnou taškou nákupu mířil rovnou domů. Po dlouhém rozhovoru s Chanem se cítil emočně mnohem líp. Blondýn se tomu divil. Pamatoval si den, kdy ho Hyunjin omylem srazil na chodbě vedoucí do jídelny a Chan ho nehezky propaloval pohledem stejně jako Minho. Ukázal se jako milý, obětavý a společenský. Byl si jist, že Chan je dobrý člověk.
A co se týče Minha? U toho si Felix nebyl jistý ničím. Jeho povaha nebyla tak zřejmá, moc nekomunikoval, obvykle jen házel na všechny své naštvané nebo arogantní pohledy. Hodně se vyžíval v úšklebcích. Těch měl tenhle mladík plné kapsy. Blondýn vůbec nechápal Jisunga. Jisung se totiž nedávno zmínil, že se mu Minho líbí. Lix ale nechápal co. Ovšem, Minho byl jeden z nejhezčích chlapců na jejich univerzitě, avšak povahově to už bylo horší. Možná to chce jen čas, ho pořádně poznat.
‣❀‣❀‣❀‣❀‣❀‣❀‣❀‣❀‣
Když Felix dorazil ke dveřím svého bytu, chtěl odemknout, ale nešlo to. Podezíravě vzal za kliku a prudce otevřel dveře.
,,Že bych nechal odemčeno?" řekl si sám pro sebe. Po chvíli ale v předsíni uviděl pár známých pantoflí a oddechl si. Sundal si kabát, boty a i s nákupem se vydal do kuchyně, kde seděl jeho milovaný soused a studoval něco v knize.
,,To je dost že jsi tady. Co ti tak dlouho trvá na tom, nakoupit pár čajů, medu a nějaký další jídlo?" zeptal se Seungmin, když zvedl hlavu od své knihy.
,,Sorry Seungmine, nečekal jsem, že tu na mě budeš čekat. Víš jak jsem se lekl, že jsem nezamkl? Jsi jak nějaký vetřelec." poznamenal blondýn a začal vyklízet svůj nákup. Když vytáhl ze své látkové tašky pomačkané krabičky čajů, druhý chlapec pozvedl obočí.
,,To jak se ti povedlo takhle zmačkat ty krabičky?" uchechtl se brunet.
,,Upadl jsem s nimi v obchodě. Narazil jsem do Chan-hyunga. Byl běhat a stavil se pro něco v obchodě. Chtěl jsem jít do sekce s medem, když jsem ho srazil." odpověděl Felix a z jedné ze skříněk vyndal svojí velkou přihrádku na čaje. Měla dvě patra a každá příchuť čaje měla svojí přihrádku. Otevřel všechny krabičky s čaji a začal je tam uklízet.
Seungmin, který mezitím stihl vstát, mu tam dva ukradl a dal vařit vodu na čaj.
,,A co Hyunjin, toho jsi nepotkal?" ozval se brunet.
Blonďatý chlapec jen vykulil oči. Překvapilo ho, že se zrovna jeho soused ptá na onoho kluka s dlouhými vlasy.
,,Co tak najednou?" optal se mladší. ,,Líbí se ti?"
Avšak odpovědi se mu nedostalo.
—————————-
Hezký den přeji!
Pamatujete si, jak jsem minule psala o tom vanilkovým čaji? Byla jsem s mamkou v Lidlu ( idk jak se to skloňuje) a tam měli zelený čaj s příchutí vanilky.^^ Děkujeme Lidle. Uh, no takže jsme ho koupili, že ho zkusíme. Musím říct, že když si do něj dáte alespoň dvě lžičky medu, tak je dobrej.🖤 Já nedávno přestala sladit a docela mi neoslazený čaj chutná, ale tenhle bych si bez medu nebo bez cukru fakt nedala. Jakoby..zelený čaj je vlastně matcha (z matchi nebo jak se to zelený jmenuje), takže to má takovou zvláštní chuť.
Musím říct( po druhé), že mně osobně samotný zelený čaj nechutná a nechutnají mi ani ty matchový (skloňování :'] )pocky. Mám je doma už měsíc a nevím co s nimi mám dělat..
Přemýšlela jsem, že bych to vzala do školy, aby si to tam ti nenažraný opice rozebraly, ale vždycky na to zapomenu. Tohle je asi jediná příchuť pocky, který mi nechutnají. Včera jsem snědla celou krabičku jahodových, neboť je v Polsku měli za levno. Heh...
Jaká je vaše nejoblíbenější příchuť pocky? <3