Raiden tučné písmo
Levi normální písmo
--
Ráno jsem se probudil a strašně mě bolela hlava. Měl jsem co dělat, abych se posadil. Porozhlédl jsem se po pokoji a zjistil jsem, že Ash tu není. Rychle jsem vstal, ale to se mi nějak nepodařilo a spadl jsem na zem. Hlava se mi strašně točila a já nevěděl co dělat.
"Bože, Levi!" Křikl Ash a přiběhl z koupelny.
"Co to děláš.." Povzdychl si a pomohl mi se postavit.
"Děkuji.." Šeptl jsem.
"V pořádku?"
"Ano.. Jen mě trochu bolí hlava ale- ale to je vše."
"Tak vydrž Levi. Jdu najít nějaký prášky na bolest."
S tím Ash odešel z pokoje a já doufal, že ví kde je má hledat. Za chvíli se vrátil. Ale počkat- to není Ash.
"Ne.. Ne prosím." Začal jsem se od něj vzdalovat.
"Levi, poslouchej."
Rozhodl jsem se, že se Levimu omluvím a tak jsem šel k němu do pokoje. Přeci jen to ode mě bylo hnusné. Bože co to melu?
"Nemusíš.. Se mě bát.
"P..Promiň." Omluvil jsem mu. Nechci aby mě, popřípadně Ashovi ublížil.
Viděl jsem jak se ode mě vzdaluje. Tohle jsem nechtěl.
"Chtěl jsem se ti omluvit za včerejší incident. Vím, že ses necítil příjemně a já tě přesto nutil. Bylo to ode mě hnusné."
Koukal jsem se na něj překvapeným pohledem s neuvěřil jsem vlastním uším, co teďka slyším.
"Vá- Vážně?" Ujistil jsem se.
Pouze jsem kývl na souhlas.
"Pojď sem." S tím jsem si ho vtáhl do objetí a mohl jsem cítit jak se úplně napnul. Ale po chvíli mi objetí opětoval.
Ray mě objal a já jsem absolutně nevěděl co tím chce naznačit. Objetí jsem mu s nejistým pocitem objetoval. Proč mi bylo v jeho náručí tak dobře? Cože.. Ne. Odtáhl jsem se od něj a trochu se pousmál.
"Už musím jít. Pošlu vám tu Maxima." S tím jsem vstal a odešel, než stačil něco říct.
Než jsem stihl zpracovat to se teď stalo, do pokoje vtrhl Ash.
"Mám to Levi!"
Jen jsem na to přikývl.
"Copak?" Zeptal se starostlivě Ash a pevně mě objal.
"Ale, nic.."
Ash na to pouze kývl. Poznal, že není něco v pořádku, ale radši nic neříkal.
"Tady máš." Podal mi prašky na bolest a já si je s lehkým úsměvem vzal.
"Děkuji."
~Time skip~
Z akce jsem jel už domů a doufal jsem, že Maxim neměl línou prdel a odhodlal se tam zůstat a ty dva hlídat. Jinak já ho vážně zabiju. Tohle by totiž nebylo poprvé.
Přijel jsem před barák a neviděl jsem jeho auto. Mohl by stát v garáži, ale to je blbost. Nemá klíče.
Vešel jsem do domu, abych se tedy ujistil, že tu vážně není. Volal jsem jeho jméno, ale žádná odpověď. Proto jsem výtahl svůj telefon a vytočil jeho číslo.
"Ano, Rayeeeeh?"
"Děláš si ze mě kurva prdel!!"
"Coooo?"
Kurva ještě mi řekni že se ten zmrd opil a ať si mě nepřeje.
"Okamžitě mi řekni kde jsi ty hajzle! Jak se vůbec opovažuješ!"
"Ale Ra-"
"Do prdele drž hubu!! Nemluv kurva. Přísahám že si to s tebou ještě vyřídím."
S tím jsem hovor položil. Jsem z něj tak moc na nervy.
.
.
.
.
Konečně nová kapitolka, po tom co dlouhou nic nevyšlo. Omlouvám se, nebyl čas:(
534 slov ✓