K.: Nemůžu se dočkat, až tě uvidím. Jen dva dny, anděli, chápeš to? Čekal jsem pomalu půl roku na to, až tě znovu uvidím.
K.: Vadilo by ti, kdybych tě vzal za ruku? A budu se na tebe hodně dívat.
K.: Probůh, nemůžu ani spát, jsem jenom ohromený tím, že se posouváme, že mě chceš u sebe.
Já: Přestaň být jak malá holka, můžu si to ještě rozmyslet.
K.: Omlouvám se, nechávám se jenom unášet představami.
Já: To já taky, K. Hodně. Nevím, jaké to bude... Moc si to neumím představit.
K.: Já taky ne. Třeba budeš jiný, než čekám.
Já: Rozhodně míň výřečný než přes zprávy.
K.: Tak s tím už trochu počítám, anděli.