Emily:
„Liame! Liame!" křičím z plných plic. Z oči mi tečou slzy. Ten pitomec Grey ho pořádně zbil. Nechápu proč ho nevyslyšel. Asi byl nalitej, opět.
„Liame, prosím!" chci se dostat k němu, ale nemůžu.
„Nefňukej!" sykne jedovatě viník toho všeho, „víš příliš moc na to, abys žila," příjde ke mně a v ruce si přehazuje zbraň. Tu zbraň, co zabila Gretchen a zachvíli i mě. Nevidím mu do obličeje, protože ho má zahalen červeným šátkem, ale má neskutečně pronikavé zelené oči.
„Prosím, prosím," tiše opakuju, „nezabíjejte mě, prosím."
Areálem se rozplyne hluk sirén.
„Hey, vy stůjte!" křikne někdo.
Muž se vyleká a vystřelí. Harold sebou cukne a já upadnu do hromady měkké slámy.
Niall:
„Ty si táák veliký," dělám svému synovci letadlo v obývacím pokoji na gauči. On se na mě jako vždycky krasně směje.
„Jsem rád, že si se zase ukázal doma, i když si tu byl asi před měsícem," posadí se na křeslo můj otec. Starší muž, má už své roky, ale stále vypadá dobře. Má kratší našedlé vlasy a modré oči. Spousta lidí říká, že vypadám jako on za mlada, což znamená, že takhle nějak budu taky vypadat. Jestli ano, bude to jen dobře.
Narovnám se a Thea si posadím na klín. „Díky tati," usměju se.
„Jak dlouho tu budeš?"
„Tak čtnáct dní, pak musím zpátky, protože Emily rodiče mají pohřeb," povzdechnu si.
„Kdopak je Emily?"
„Louisova sestřenice. Spadlo s nima letadlo."
„Slyšel jsem, že něco takového stalo. Nad Francii."
„Ty máš nad vším přehled," uchechtnu se a zvednu si Thea do náruče, „děda se vyzná ve všem, viď," mrknu a políbím ho na tvářičku.
Theo se rozhlíží po okolí svýma velkýma modrýma očima.
„Můžu si to přepnout, budou zprávy," ukáže otec na obrazovku.
Přikývnu a on se natáhne pro ovladač. Nevěnuju pozornost televizi a dělám vtipné obličeje na malého prcka u mě v náruči.
„V jedné z londýnských stájí dnes došlo k obrovské tragédii," začne mluvit redaktorka. Blondýna se svázanými vlasy do culíku. Oblečena do černého obleku a na očích má černé brýle.
Okamžitě zbystřím a zesílím hlasitost.
„Krátce po odpoledni našel místní trenér Wiliam Grey dvě těla mladých dívkek. Opodál leželo tělo známého zpěváka Liama Payna, který údajně byl útočníkem. Statečný Wiliam Grey jej zneškodnil. Liam byl odvezen do nemocnice. Opravdu byl Liam ten útočník? A co vubec pohledával ve stáji? Více informací ve večerních zprávách. Další zprávy. V Dublinské ZOO-"
Do oči se mi hrnou slzy. Vrátím Thea Gregovi a vyběhnu nahoru k sobě do pokoje.
Nenenene!! To není možný!! Liam to nemohl být! Nevěřím tomu! A Emily, Bože! Ona není mrtvá, žije. Stále je naživu, určitě!
Popadnu telefon a vytočím Louisovo číslo. Dlouho se nic neozývá, ale po chvíli to zvedne dívčí hlas.
„Nialle, Louis teď nemůže," vzlykne Eleanor do telefonu.
„Kde jste teďka?"
„V nemocnici."
„Jsou Liam a Emily v pořádku?"
Mlčí.
„Eleanor, prosím. Jsou v pořádku?"
„Jsou v komatu. Je to s nima vážné, velmi vážné! Liama zbil ten chlap, ale dost surově. Má zlomená žebra a silný otřes mozku. A-a před chvilkou se doktorům podařilo zastavit vnitřní krvácení do břicha."
Vytrysknou mi slzy. Podlomí se mi kolena a upadnu na zem
„Nialle, jsi v pořádku?"
Ležím na zemi a zběsile pláču.
„Nialle, odpověz!"
Seberu všechnu sílu. „Jo, jsem v pohodě," zalžu.
„Je tu jedna dobrá zpráva. Liam to nebyl, policie ho vyškrtla jako podezřelého protože, když-když," začne vzlykat.
„Protože proč?" potáhnu.
„Protože když Emily znova střelil, Liam ležel na zemi. Střelil ji tehdy, když do stáje vběhla policie. Viděli ho."
„Kam Emily střelil?"
„Do levého stehna, má rozdrcenou kost, a do hrudi.. Je-je malá šance, že to přežije," řekne zklesle.
„Přiletím nejbližším letem!" řeknu odhodlaně. Vstanu a začnu si balit.
„Ne, Nialle, poslouchej mě. Zůstaň doma s rodinou, potřebuje tě víc než my. Pořádně se vyspi. Ráno moudřejší večera. Už musím jít. Měj se," zavěsí.
Vezmu telefon do ruky a koukám na tapetu. Zahodím jej na postel, přes který se skutálí na druhou stranu a spadne na zem. Pod otevřeným oknem stojí opřená má černá kytara. Popadnu ji a vylezu z okna ven. Opatrně balancuju na okapu než dojdu k mému tajnému místu. Posadím se na střechu a začnu nevědomky brkat 'Half a Heart'. Pozoruju nebe plné hvězd a před očima mám všechny momenty strávené s Liamem a Emily. Slzy mi stékají po tváři jedna za druhou.
„I'm half a heart without you," vzdychnu a pohlédnu na oblohu. Je zcela bez mraků, co by narušovaly záření hvězd. Měsíc je v úplňku a jakoby svítil jen na mě.
„Deset dvacet Nialler," zažertuje bratr, který se záhadně objevil vedle mě.
Rychle si otřu oči. „Jak si mě našel?"
„Chodíval si sem vždy, když si chtěl přemýšlet."
„A to víš jak?"
„Pamatuješ? Adriana Chester, bydlí naproti. Holka, co tě sledovala," zasměje se a já sním. Vzpomínky na dokonalý dětství, „sleduje tě do teď. Vždy, když jsi tady. To ona mi dávala vědět, že tu sedíš," pozoruje oblohu, „mrzí mě, co se stalo. Jak jsou na tom?"
„Není jisté zda přežijí," vzlyknu.
„Naděje a víra umírají poslední. Jednou jeden moudrý muž, právě sedíce vedle mě, řekl: ''Věř, běž a dokážeš.'' Ti dva se z toho dostanou. Ta postřelená dívka je Emily?"
Přikývnu a oči se opět zalijí slzami. Jen při zmínce jejího jména.
„Bráško, podívej, padá hvězda. Přej si něco," ukáže Greg na oblohu. A opravdu hvězda padá.
Zavřu oči a vyslovím své přání v duchu. „Díky ti za všechno," pevně ho obejmu.
„Zůstaň silný. Pamatuj, naděje umírá poslední," poplácá mě po zádech. Pak vstane a odejde zase zpátky.
Znovu se zadívám na oblohu a pousměju se. „Hlavně ať jsou v pořádku!"
xxx
Oči se mi začínají pomalu zavírat. Zívnu si a opatrně vstanu. Zase probalancuji zpátky. Doskočím na bezpečnou podlahu svého pokoje. Kytaru odložím na původní místo a ulehnu do postele. Chvíli zírám do stropu a přemýšlím. Jen v teplákách a tričku tvrdě usnu.