Otevřela jsem dveře a v nich stál Daniel.
,,Co chceš" odsekla jsem
,,Promiň Em'' vypadal jako by mu to opravdu bylo líto.
Ale je to Daniel ! Tomu nic není líto !
Chtěla jsem zavřít dveře ale dal tam nohu, jak nečekané 😂🤔
Frustrovaně jsem ho pustila dovnitř a zeptala se jestli chce něco k pití.
Vodu nebo čaj nebo kafe ?
Zeptala jsem se s velkým nezájmem
Kafe prosím
Řekl to dost nervózně a to ani nevím proč
Jen co jsem dodělala kafe i pro mě tak jsem nám to postavila na stůl.
Už jsem chtěla něco říct ale předehnal mě.
Promin Emm,
Choval jsem se k tobě jako blbec a ty si to nezasloužíš.
Víš uvědomil jsem si to až teď a moc mě to mrzí mohla by jsi mi to odpustit ?
Prosím ?
Vypadal jako by byl malé dítě a někdo mu vzal jeho oblíbenou sladkost a tak jsem mu nemohla říct že mu to neodpustím.
Ale tím to končí ! Je to Daniel !
Ten Daniel co všechny uráží a chová se povýšeně.
Nemám ráda lidi co si myslí že jsou něco víc než ostatní.
Dobře,
Omluva přijata ale až dopijes kafe tak půjdeš jasný ?
Řekla jsem to rázně !
Ale jen proto aby neodporoval a opravdu odešel.
Ale on jako naschvál pil strašně pomalu jako kdyby tady chtěl být navěky.
Jen sme tam seděli a v trapném tichu popíjeli kafe, které zachviličku bude studené.
Co kdyby jsme si zahrály hru ?
Šeptl v tichu ale šeptal asi jen že mu byli blbé rušit to ticho. Jako kdyby se bál že když něco řekne nahlas spustí se lavina nebo tak něco bylo to celkem divné ale bylo na tom něco zajímavého.
Jakou ?
Prohodila jsem teď už se špetkou zájmu.
Na poznávání ?
Já se tě na něco zeptat a ty musíš popravdě odpovědět a naopak.
Souhlasíš ?
Dobře no ale co když nebudu chtít odpovědět ?
Neodpovíš prostě mi řekneš že odpovídat nechceš.
Dobře začínám se ptát !
.............................................................
Konéc