Klaus
Dobrou půl hodinu jsme volali její jméno,ale bez odezvy. Pak jsme ji uviděli...poleptaná od železníku ležela na zemi. Doběhl jsem k ní "Elizabeth..."? neodpověděla mi. Sundal jsem si bundu a zabalil ji do ní a jemně jsem jí utřel rty od železníku. Pálilo to jako čert,ale kvůli ní jsem to musel vydržet. Vzal jsem ji do náruče,podíval jsem se na svého bratra "Pojď se mnou,prosím....vezmeme ji do řeky" zamumlal jsem a upíří rychlostí jsem tam vyrazil. Zastavil jsem se na břehu,Elijah se ke mě hned připojil. Vlezl jsem s Elizabeth do vody a její tělo i oblečení se začalo pomalu omývat od železníku. Začala se pomalu uzdravovat,měl jsem o ni strach. Po nějaké době jsem s ní vylezl,já byl mokrý po pás,ale ona celá. Na břehu jsem ji položil do trávy a sedl jsem si vedle ní. Prokousl jsem si zápěstí a dal jí ho ke rtům. Jelikož pořád byla v bezvědomí,tak jsem ji musel donutit polknout trochu mé krve. Uzdravila se kompletně celá. Stále jsem ji sledoval a ona se stále neprobouzela. Přitáhl jsem si ji k sobě. Viděl jsem Elijaha jak si sundal své sako,jelikož on byl suchý a přehodil ho přes Elizabethina záda. Trochu jsem se na něj vděčně pousmál. Pak jsem vstal "Pojďme domů" podíval jsem se opět na svého bratra. Upíří rychlostí jsme dorazili domů,poslal jsem Elijaha pro Freyu. A s Elizabeth jsem se vydal do své...teď už naší ložnice. Položil jsem ji na postel,i když byla v mokrém,a měla na sobě jen Elijahovo suché sako,jsem ji do pasu přikryl. Po několika minutách se vrátil Elijah i s Freyou. Podíval jsem na Freyu se strachem v očích. "Elijah mi řekl co se stalo. Musíme najít Finna" zamumlala Freya a podívala se z okna. Já se podíval též,začalo vycházet slunce a první paprsky pronikly oknem do pokoje a svítily na Elizabethino tělo a to se začalo škvařit. "Sakra"! zaklel jsem a upíří rychlostí jsem zatáhl závěsy v celém pokoji. Freya si sedla na kraj postele a vzala Elizabeth za ruku "Odejděte prosím...oba dva" zamumlala směrem k nám. Já chtěl něco namítnout,ale Elijah mě vzal a už mě táhl ven na chodbu.
Elizabeth
Okolo mě byla jen temnota. V dálce jsem uslyšela hlas....hlas,který jsem znala,ale nedokázala jsem ho zařadit. Byla jsem to čarodějka...to jsem věděla,podle toho,že mumlala nějaké kouzlo. Začala jsem cítit své tělo. Byla mi zima a studilo mě mokré oblečení. Otevřela jsem oči,byly celé bílé a prudce jsem se posadila. Už jsem nebyla v bezvědomí,ale nebyla jsem ani v plném vědomí. "Freyo...." zašeptala jsem,protože už jsem si přiřadila ten hlas. "Shhhh....všechno bude v pořádku..." zašeptala Freya. Moje oči nabraly zpátky svůj přirozený světle modrý odstín. Na ramenou jsem měla stále Elijahovo teď už vlhké sako a Nikovu mokrou bundu. Dýchala jsem zrychleně a můj tep byl na tom podobně. "Řekni mi co se přesně stalo..." zašeptala Freya. "Finn....a....a....a...Teresa....ona...chtěla mě zabít..." sáhla jsem si na hruď,protože mi Teresa předtím chtěla vyrvat srdce z hrudi. "Nalila na mě a do mě....železník...vzala mi magii....a chtěla mi vyrvat srdce z hrudi...." zašeptala jsem tišším hlasem. To už se Nik za dveřmi neudržel a slyšela jsem jak říká "Jdu zabít Finna a tu jeho Teresu...hned teď" a upíří rychlostí zmizel. Pak se otevřely dveře a vešel Elijah a podíval se na Freyu,která se zvedla a chtěla Nika zastavit,Elijah ji jen chytil za paži "Nech ho....víš jaký je" zamumlal Elijah. Podívala jsem se na něj,cítila jsem jeho oči na celém svém těle. Zkoumal mě pohledem,pak si sedl na kraj postele a Freya udělala to samé. Ty dva páry očí se na mě dívaly.