Kluci nevěděli, co říct. Sára se vyjádřila, ,,mám těžce nemocnou mamku. Táta od nás odešel a přítel mě opustil již dávno, protože jsem byla dost zaneprázdněná starostí o mamku. Sourozence nemám a lidi se mi vyhýbají kvůli pomluvám, kterými mě pošpinil. Vystačím si sama, ale s holkami si rozumím. Žádný kluk o mně nikdy neprojevil zájem a tím bych to ukončila," klepala do skleničky svými dlouhými nehty.
,,Tady to máte," ozval se číšník a naservíroval nám s pomocí druhé číšnice jídlo přímo před nás. Když odešli, tak se Chase omluvil, ,,promiňte holky, nijak jsem vás nechtěl..." Ember ho přerušila, ,,nemohl si to vědět, v pohodě," kývla na něj.
,,Ptal si se všech a vlastně je pravda, že vy o nás nevíte vůbec nic a my o vás víme všechno," polkla jsem v půlce jídla svoje sousto a odvážila se promluvit i o svém životě, ,,já žiji s mamkou i tátem, kteří se o mně v podstatě nezajímají. Mám bratra, který je úplně stejný jako oni. Kamarádek mám pár a přítel mě před tímto pobytem opustil..." srdce mi klepalo a já položila příbory a jen dodala: ,,musím si odskočit," odběhla jsem od stolu a vypařila se na toalety.
Nikdo tady nebyl, čemuž jsem se při velikosti hotelu divila. Opřela jsem se o umyvadlo a podívala se do zrcadla. Začala jsem plakat, dostalo mě to. Vůbec jsem nebyla překvapená, co se mnou udělalo jedno slovo o něm. Když na něj pouze myslím, není to tak hrozné, ale teď mě to i po té delší době zkolilo. Utrhla jsem si papír a začala si utírat slzy a rozmazaný make-up.
,,Mayo," na záchody přiběhla Ember. Když mě uviděla, utrhla mi ještě jeden kus papíru, ,,na," řekla mi s nataženou rukou. Popadla jsem papír a začala si utírat svůj obličej ještě víc.
,,Ember já myslela, že když jsem teď odjela, že to bude lepší, že na něj zapomenu," odfrkla jsem, ,,a jen jsem o něm promluvila a..." opět se mi nahrnuly slzy do očí a já okamžitě skočila Ember do objetí.
,,Je mi to hrozně líto," plakala jsem a Ember mě uklidňovala, ,,chtěla jsem tě sem vzít, aby si zapomněla," řekla mi narovinu, ,,vidím, že pořád nemůžeš zapomenout a bylo by pro tebe lepší, kdybych tě sem netahala a zůstala si v klidu doma a..." přerušila jsem ji a odtáhla se od ní, ,,to neříkej Ember. Dala si mi to nejlepší, co si mohla. Díky tobě jsem se možná znovu zamilovala a i když jsem se neodtrhla od vzpomínek na Jordana, tak jednou stejně odejdou," vlastně jsem svými slovy uklidňovala spíš samu sebe než Ember. Taky jsem se divila, že jsme řekla, že jsem se opět zamilovala. Do Noena snad?
,,Mayo-" zasekla se v půlce věty. Její pohled se zastavil na dveřích. Otočila jsem se a spatřila otevírající se dveře a v nich Noena. No ten tady zrovna teď chyběl.
,,Chase," šeptl tiše. Ember se na mě vyděšeně podívala a já na ni pouze kývla, ať jde. Noen jí podržel dveře a ona hned vybíhala. Místo toho, aby odešel, vstoupil. Bylo divné, že tady byl. Na dívčích záchodech.
,,Jsi v pohodě?" zeptal se, když udělal pár kroků mým směrem, ,,je mi dobře," pokusila jsem se o falešný úsměv, ,,on se vás Vhase nechtěl nijak dotknout, nevěděl, že je váš život takový..."
,,Říkám, že je to v pohodě a navíc jsem to vůbec znovu neměla začínat. Hodně špatným způsobem jsem to nakousla a vůbec jsem neměla, takže za toto si opravdu můžu jen já sama," posmrkla jsem a opět si začala stírat můj rozteklý hnusný make-up.
,,Pojď ke mně," roztáhl ruce a já neváhala a okamžitě mu vpadla do náručí. Byl oproti mě vysoký a bylo pro mě jiné a zvláštní cítit vůni jeho, místo Embřiné.
Voněl tak nádherně a díky jeho volnému oblečení jsem mohla cítit jeho tělo tisknoucí se k tomu mému. Byl to neuvěřitelný pocit, dokonalé objetí. Nikdy jsem tak láskyplné objetí nezažila, proto to pro mě bylo velmi dokonalé.
Odtáhla jsem se z jeho objetí a posmrkla si, ,,promiň," kroutila jsem smutně hlavou a poukázala na jeho tričko, na kterém byla troška mojí řasenky, ,,v pohodě," mávl nad tím rukou.
Otočila jsem se a natáhla se ke koši, abych vyhodila papírek, ,,ty šaty ti skvěle padnou," reagoval. Otočila jsem se zpátky na něj a hned mi bylo jasné, že udělal pár kroků mým směrem, protože naše vzdálenost byla mnohem menší než před tím. Naše rty se malém dotýkaly a já ani chvíli neváhala, vyhoupla se na špičky a prostě jsem ho bez dalšího přemýšlení políbila.
Měl tak dokonale měkké rty a já si užívala pocit polibku. Překvapilo mě, když mi položil ruku na tvář, aby si mě pevněji chytil a pohnul našimi rty. Bylo to neuvěřitelně Něžné a nádherné.
Odtrhli jsme se od sebe a já se pouze dokázala dívat do jeho očí, ,,budu muset jít," to bylo celé, na co jsem se při pohledu do jeho očí zmohla. Prostě jsem jako největší zbabělec utekla.