(Ničí pohled)
Zlato a Rubín zírali na královnu víl hodně překvapeně. Kluk z cechu Fairy tail byl taky hodně překvapený, ale né protože je divné, že je zná, ale že neví o co jde. Wendy se podívala na Romea a odvedla ho trochu dál, aby mu vše vysvětlila. ,,Jak..jak víte že?..." zeptala se překvapená Lucy. ,,Nebojte se všechno vám vysvětlím, ale nejdříve bude lepší, aby jste si odpočinuli po tak dlouhé cestě." ,,Děkujeme..." usmál se Natsu. Lucy se podívala na Natsua a zpět na Mavis.
Asi po hodině je Mavis dovedla k velké bříze, která sloužila pro návštěvy a vzácné hosty. (Pokud znáte Avatar tak, jak tam jsou ty stromy velký tak tady je to hodně podobně až na to, že tady je více světle zelené barvy a více prostoru...berte to jako les a louka dohromady.) Skupinka měla pusu dokořán, když procházeli tou nádherou.
Wendy Romeovi vysvětlila situaci a řekla mu jejich pravý původ. Kluk s černými vlasy byl hodně zaskočený, když to slyšel, ale přišlo mu to husté. Že jeho přátelé jsou ve skutečnosti draci a dva z nich ještě nejsilnější a výjimeční o proti ostatním.
,,Takže tady budete moci zůstat než nás zase opustíte." ,,Dobrá děkujeme královno, ale kdy nám dáte odpovědi?" zeptala se rudovláska. ,,Zítra...do té doby si běžte odpočinout." Erza přikývla a šla v čele skupiny, která jí následovala kromě Lucy. Zlatovláska se ještě otočila na královnu víl ,,A mohu jen mít jednu prosbu?" Mavis se usmála a kývla, aby pokračovala ,,Já jen...má máma je nemocná...byla bodnutá jedním ostřím, který jí donutí být v kómatu do té doby než dostane lék...ale ten lék je pouze možné najít ve vašem království..." ,,A ty chceš požádat o ten lék? Nemám - li pravdu?" ,,Ano..prosím...klidně vás za to nějak zaplatím..." ,,Ach..dítě...samozřejmě, že dostaneš ten lék pro tvojí mámu..." ,,Jak víte že?..." ,,Jak jsem řekla dříve vše se dozvíte zítra." ,,Děkuju moc..." ,,Nemusíš děkovat dítě." Lucy se usmála a následovala ostatní do stromu, co slouží jako dům.
(Pohled Erzy)
Je to tu opravdu zvláštní...ale královna Mavis je velice milá..a taky mi někoho připomíná..po chvilce jsem zaslechla otevření dveří. Podívala jsem se na usmívající se Lucy. ,,Co se tak usmíváš Lucy?" usměju se na ní ,,Královna mi dá ten lék...moje máma bude v pořádku." Natsu přišel k Lucy a objal jí ,,Já ti říkal, že vše bude v pohodě." Lucy se zasmála a objala ho taky ,,Já vím." ,,Tak když už máme čas tak mám nějaké otázky na vás dva." usmála se nevině Levy. ,,Uhh...asi?..." zeptal se nervózně Natsu. Lucy se taky nervózně usmála a kývla ,,Asi je to tak lepší." Nemohu se dočkat..heh...moment! Něco mě napadlo ,,Lidi mám takový nápad." Všichni se na mě otočili tázavě ,,Můžeme si zahrát Pravda nebo úkol." ,,To není špatný nápad!" nadhodila Juvia a usmála se na Graye ,,Souhlasím s Juviou to by mohla být sranda" usmál se zpět na Juviu, která sklopila zrak, protože se červenala. Asi si myslela, že jí nikdo nevidí..hmm. Podívám se na Jellala, který se opírá o zeď a nic neříká. ,,A co ty Jellale? Chceš hrát?" Jellal se na mě podíval ,,Jasně proč ne?" ,,Skvělé takže do kruhu." ,,Aye!"
(Pohled Levy)
Takže jsme si všichni sedli do kroužku. Já, Juvia, Gray, Natsu, Lucy, Erza, Jellal, Happy, Carla, Wendy, Romeo a naposled Gajeel vedle mě. ,,Kdo začne?" zeptala jsem se ,,Tak třeba ty Levy." řekla Erza. Kývla jsem a rozhlédla se. ,,Tak třeba....hmmm...Wendy? Pravda nebo úkol?" ,,Umm....pravda.." řekla nervózně Wendy. Hehe tohle bude švanda. ,,Řekni je pravda, že máš ráda Romea?" zazubím se na červenající se Wendy ,,uhhh...já...um...ano mám ho ráda..je to přeci nás kamarád." Musím říct, že dobrá způsob, jak se vyhnout plné pravdy, ale nechám tě už. Všimla jsem si červenajícího se Romea a uchechtla se. ,,Takže..um...Carlo? Pravda nebo úkol?" ,,Tak mi dej úkol." řekla Carla Wendy. ,,Hehe dej pusu na tvář někomu koho máš ráda! A né kamarádsky, ale že se ti líbí." usmála se nevině. Dobrý tah Wendy...to mě taky mohlo napadnout..hehe. ,,Uh...fajn.." Carla se otočila na Happyho a dala mu pusu na tvář. A ten omdlel..haha to je tak roztomilé! Carla sklopila pohled a nic neřekla ,,Uuuuuu ty máš ráda Happyho Carlo jo?" zazubila se Lucy ,,Ty máš ráda zase Natsua tak mě nech." Lucy okamžitě zmlkla a začala se červenat. Uslyšela jsem menší uchechtnutí zod Natsua. ,,Lucy parvda nebo úkol?" zeptala se Carla stále se koukající se dolů. ,,Um...tak třeba pravda.." ,,Řekni jak jste se s Natsuem dali dohromady?" ,,No...jednou v noci jsem zaslechla kroky venku ze stanů. Vyšla jsem ven a zahlédla Natsua, jak se vzdaluje. Vypadal smutně tak jsem ho následovala. Najednou řekl, že: Vím že tam jsi můžeš vylézt. Něco na tenhle způsob...no tak jsem vyšla a zeptala se ho co se děje..jak jinak se vyhýbal odpovědi...ale nakonec mě vzal nad stromy, abychom viděli hvězdy...byly nádherné... A v ten moment mi Natsu řekl, co ke mně cítí a já mu city oplatila. A to je nejspíše všechno?" podívala se Lucy na Natsua a ten kývl. ,,Jo takhle to bylo." usmál se a přitáhl si jí k sobě. Lucy se zasmála. Byli tak roztomilý....mám nový ship...hihi. ,,Takže ...třeba...hmmm... Grayi pravda nebo úkol." ,,Dej mi úkol nejsem bábovka." Lucy se zasmála s výrazem, co každého děsí (Né tak úplně děsí jen máte dojem, že ten člověk plánuje něco co se vám líbit nebude xD)...hehe já tuším, co plánuje a souhlasím s ní. ,,Hmmm...polib tu, kterou miluješ." hihihi. ,,uhhh...no...fajn..." Gray se zvednul a přitáhl si Juviu k polibku. Juvia byla překvapená. Pustil jí omluvil se jí a oba si sedli zpět. Ježišíííí to bude super.
(Pohled Juviy)
Pane bože..pane bože..pane bože...pane bože! Gray políbil Juviu!!! Gray jí políbil!!!!! Juvia cítí, jak se červená až po uši! ,,No...tak třeba ohnivý mozku pravda nebo úkol?" ,,Úkol..jak jinak že?" ,,Zkuste si s Lucy zazívat." Juvie by zajímalo zda Lucy umí zpívat. ,,Uhhh..já ale neumím zpívat.." řekla Lucy, ale Juvia jí věří, že to dokáže ,,Juvia si myslí, že bys to mohla zkusit Lucy" všichni přikývli. jUvia si všimla, jak se Natsu trochu červená a těší zároveň.
(Pohled Natsua)
Tak mohu to zkusit, ale je to už dávno, co jsem něco zpíval. ,,Tak co Lucy? Zazpíváš si se mnou?" ,,Proč ne? Ale nesmějte se mi, když budu znít, jak raněná kočka." ,,Hej!" vykřikl se už sedící Happy. ,,Promiň Happy...ale nezapomeň, že ty nejsi kočka." ,,A jo..." Carla se zasmála. Začanu šeptat směrem k Lucy ,,A co chceš zpívat?" ,,Tak třeba-" Lucy mi pošeptala název a já kývl. Znám jí.
(Oba), (Eva/Lucy), (Pavel/Natsu)
Nechci jen zkoušet žít, ale žít
se svou spřízněnou paralelou, cestou jít.
A vnímat každej den,
srdce otevřem, všemu co chcem.Rok se s rokem sešel,
zase vánoce a léto.
Nestačil jsem otočit list,
ale zase je to všechno rychlejší.
Proto nechci zahazovat ani vteřinu života,
jednou zazní prázdná nota.Dnešní den žít,
Jako by byl náš poslední, poslední.
Jednou říct si,
Přibylo to nezapomenutelný O ou.A když se probudím, sem fakt rád že tu jsem,
objímám svou milou za oceánem,
To je co sis celej život přál,
najít svatej grál a s chutí žít.I když mám ten pocit,
že to občas vůbec nejde,
že jsem dole všichni hore,
celej život se mi dolů hrne,
Jako lavina z mount everestu na vesnici,
avšak moje mysl vyšle expedici.Dnešní den žít,
Jako by byl náš poslední, poslední.
Jednou říct si,
Přibylo to nezapomenutelný O ou o ou .
Dnešní den žít,
Jako by byl náš poslední, poslední.
Nechávám dřít,
Chvíle nezapomenutelný O ou.Já a stage, krásnej pocit, kytara a Mike,
Jsem tak vděčnej za to, že mí lidi texty znaj.
Koncerty jsou jako droga jsem ve stav bez tíže,
Propojenej s publikem a celým vesmírem.Touhle skladbou chtěl bych říct
jednu zásadní věc,
Možná zní to jako klišé
žádný kec a trochu hec.
Život není zas tak dlouhej proto
vyhoď bordel z hlavy,
potom nasledujou samý skvělý stavy,
Ooou samý skvělý stavy.Dnešní den žít,
Jako by byl náš poslední, poslední.
Jednou říct si,
Přibylo to nezapomenutelný O ou o ou .
Dnešní den žít,
Jako by byl náš poslední, poslední.
Nechávám dřít,
Chvíle nezapomenutelný O ou.
....
(Písnička je Jako by byl náš poslední od Pavel Calta ft. Eva Burešová) A názor ostatních se dozvíme až u další kapitoly a taky nějaká ta vysvětlení :D A dodatek: vydala jsem první část knížky Fairybook tak se na to můžete mrknout.