Další den. Nový den. Deštivé dny se uklidnily a na modré obloze zářilo slunce. Den plný her. Vlastně soutěží. Ke hrám to mělo daleko. Tohle byla válka mezi holkama všeho věku. Za vítězstvím války stálo bohatství a neomezená moc. Každá to chtěla. Každá chtěla být po boku prince.
Domů odjely další tři dívky a mezi nimi byl i naštvaný Grell. Král na něj přišel. Kdyby Ciela ten večer na plese Sebastian nedostal ze spárů svého otce, nejspíš by přišel i na něj. Bylo by mu to jedno, ale tady šlo o jeho reputaci a samozřejmě by ho odhalil před kamerami a celou zemí.
Teď tady ale nebyl už jenom kvůli Sebastianovi. Teď tady byl, aby dohlížel na Mally. Memohl riskovat, že ona soutěž vyhraje. Vlastně nechtěl vidět žádnou jako výherkyni. Ale tuhle do morku kostí nenáviděl. Možná právě proto, že se k Sebastianovi dokonale hodila.
,,Jako správná královna musíte ovládat i pár praktických věcí, jako je například šerm nebo jízda na koni. Dnes jsme s králem vymysleli takový oddechový program pro zábavu, ale taky se od toho bude odvíjet i postup dále. Takže se snažte,“ seznamovala s dnešním plánem všechny paní Midfordová. Byla nejspíš v dobré náladě a dokonce se i párkrát pousmála. Ta ženská byla reálně jako kus ledu.
Ciel se pousmál. Doll do něho drbla loktem, chtěla vysvětlení jeho úsměvu. Ciel se neusmíval často. Ciel se na ni otočil. ,,To mám v kapse,“ pošeptal jí sebevědomě. Doll nadzvedla jedno obočí.
,,Jsi si tím nějak jistá,“ odvětila klidně.
,,To víš, že jo. Jezdím od mala. Pochybuji, že ta černovlasá čarodějnice ví, co je to cval,“ řekl tiše Ciel. Koutek úst se mu zvedl do škodolibého úsměvu. Doll se zasmála.
,,A co to je?“ zeptala se se smíchem. Ciel protočil pobaveně očima. ,,Ty tu holku opravdu nesnášíš, co?“
,,Jo. Je jako pěst na oko. Vidíš to, ten výstřih? Já tam nemám nic,“ postěžoval si Ciel. Bingo, Cieli. Jsi kluk, co bys tam chtěl jako mít?
Doll se musela zase smát. ,,Uklidni se, já jsem na tom stejně,“ pronesla a utřela si slzičku od smíchu.
,,Jako první začneme hodinou ježdění. Je tady někdo, kdo nějakým způsobem jezdí nebo aspoň zná základy?“ zeptala se Francis. Nikdo nic.
,,Já... trochu,“ špitl Ciel. Ve skutečnosti uvnitř křičel, že jezdit umí na výbornou. Jeho sebevědomí se zvýšilo.
,,Výborně. Finny,“ zavolala žena na blonďatého chlapce. Blonďák poslušně přišel a čekal na rozkazy. ,,Nachystej nám bílou kobylu. Vezmi dámské sedlo. Slečny se budou učit,“ řekla. Finny se uklonil a odešel. ,,A vy pojďte se mnou,“ pobídla je Francis.
Žena je zavedla na jezdecký královský dvůr. Ciel byl naprosto ochromený. Oproti jejich malé farmě bylo tohle úžasné. Ale když uviděl stáje, postesklo se mu po domově. Chyběla mu rodina. Jeho koně, psi a dokonce i Alois. Nebyl to sice ještě měsíc, ale nepamatoval si, kdy byl z domova tak dlouhou dobu. Zatřásl hlavou. Chvilka smutku zmizela a přišlo jeho sebevědomé já.
Finny před stáje přivedl vysokou andaluskou klisnu. Na zádech se jí výjimalo hnědé dámské sedlo a barokní uzda. Ciel už chtěl nahoru. Ježdění mu chybělo. Tak se do toho těšil, že vlastně zapomněl, že bude muset jezdit v sedle pro ženy a v šatech. V životě v tom neseděl. V duchu zaúpěl.
,,Celine, drahá budeš tak laskavá a půjdeš první?“ řekla Francis. Ciel polkl. Doufal, že to nebude příliš hrozné. Kývl.
Finnian mu pomohl do sedla. Za doprovodu ostatních dívek dojel na jízdárnu. Francis si stoupla do středu a koukala na něj. Neměla co opravovat a vytýkat. Ciel se sám divil, jak mu to jde. Kobyla mu chodila na otěži a poslouchala jak hodinky. Ciel se divil, že přilnula po pár minutách. Některé dívky se zle mračily a některé vyhlížely chvíli pro útěk, protože se toho obrovského, leč mírumilovného zvířete bály.
Ciel hrdě nesl bradu vzhůru a občas se zašklebil na Mally, která zlé pohledy oplácela. V tomhle směru neměla šanci. Ale brousila si zuby na luk. Dokonce uvažovala, že Celine nabodne na šíp a zabodne do terče. Nechá ji tam viset a po té prostřílí dalšími šípy. Nemohla vědět, že ve skutečnosti Ciel myslí úplně na to samé. Jenže on by ten terč ještě hodil do popelnice. Nebo upálil. Spíš hodil do popelnice a tu potom zapálil.
Francis donutila Ciela v tom hříšně nepohodlném sedle cválat. Ciel měl pocit, že právě zanikl rod Phantomhiveů. Francis však byla nadšená, že zde má někoho tak schopného.
Což už se však nedalo říct o ostatních. Před několika chvílemi poslušný kůň se změnil na bílého satana. Některé holky se dokonce rozbrečely a odmítly pokračovat. A že jich bylo. Mally se všemi silami snažila, aby nebyla tak marná, ale nepovedlo se. Hannah se na koně pro jistotu vůbec nedostala. Lépe řečeno Francis to ukončila poté, co usoudila, že kobyla si zažila peklo.
Ciel se cítil skvěle. Konečně něco, co mu šlo. Naštvaně si dupl, když mu došlo, že to Sebastian neviděl. Vždycky měl to štěstí, že Sebastian ho viděl v nejhorší možné chvíli. Třeba na jedné z hodin tance, kde jedné z holek roztrhl sukni a omylem vlepil facku strážnému.
,,Raději se k tomi nebudu vyjadřovat. Až na Celine jste byly všechny naprosto nemožné.“ Francis nad nimi kroutila hlavou. ,,Základy se budeme ještě po zbytek soutěže učit. Musíte je umět. Princ si občas rád vyjede na koni,“ řekla jim, aby je trošku motivovala. Všechny zbystřily. ,,Nicméně nechme to tak. Teď už vás čekají pouze hry a odpočinek. Reputaci si můžete napravit při šermu nebo u lukostřelby.“
* * *
Za zámkem na menším travnatém plácku se odehrávala soutěž v lukostřelbě. Tentokrát se však přišli podívat i král s princem. Některým to šlo a některým zase ne. Sebastian zaujatě sledoval Mally. S lukem jí to šlo. Občas koukal na Ciela, který seděl s tou holkou Doll ve stínu pod stromem. Ta holka mu byla celkem ukradená.
Ciel nenávistně pozornoval svou rivalku. Luk ještě neměl a nějak se k tomu nehlásil. Doll z pampelišek pletla věnec, který potom dala Cielovi na hlavu. Nadšeně nad svým dílem zatleskala. Ciel obrátil oči v sloup. Trochu ho mrzelo, že Doll nic neví. Byla to skvělá kamarádka. Přemýšlel, že by jí to přiznal. I za tu cenu, že už s ním nebude chtít kamarádit. Jako jediná tady nebyla zlá a zákeřná. Dokonce si myslel, že už o prince tolik zájem nejeví. Proto se s ní taky tolik bavil.
Ciel vyvavil oči, když Sebastian přišel k Mally. Stál za ní, sklonil se a něco jí říkal mezitím, co jí upravoval postoj. Ciel zbledl vztekem. Vstal. Doll ho chytla za šaty.
,,Kam jsi se vydala?“ zeptala se překvapeně.
,,Nebudu se koukat na to, jak se k sobě mají,“ prskl a šel za nimi. Málem zakopl o vlastní sukni. ,,Hej, já to chci taky zkusit!“ křikl Ciel. Vyrušil tak jejich debatu.
Mally se otočila. Sebastian od ní odstoupil. Černovláska trhla rameny a podala Cielovi luk a šíp. Sebastian se ušklíbl, když těžký luk stáhl Ciela k zemi. Bylo vtipné vidět, jak žárlí. Cielovi se luk klepal a nedokázal ani správně nasadit šíp. Ale Cielovo odhodlání dokázat, že je lepší než ona bylo větší než fakt, že ze sebe udělá trotla.
,,Ehm... nechceš pomoct?“ zeptala se mile Mally. Ciel po ní šlehl pohledem.
,,Ne. Střílet z luku umím. Jen sleduj. Je to už dlouho a musím se vrátit do formy,“ odsekl a začal se soustředit. Natáhl strunu a zamířil.
Vystřelil. Ciel se vlastně lekl, ale pak se zaradoval, že šíp vůbec odletěl z luku.
,,Páni,“ řekla Mally. Uchechtla se.
,,Letěl tak daleko, že terč přeletěl,“ řekla Doll. Nechtěla v tom Ciela nechat.
,,Vidíte? Říkal jsem, že to umím,“ řekl Ciel. ,,Ještě letí.“ Koukl se do nebe a vyhlížel šíp.
Sebastian se držel, aby se nerozesmál. ,,Celine?“
,,Co je?“ zeptal se, stále vyhlížejíc šíp.
,,Na zem se dívej,“ řekl pobaveně Sebastian. Kývl k Cielovým nohám.
Ciel přesměroval pohled pod sebe. Šíp byl zabodnutý v zemi před ním. Mally se začala smát.
,,Páni, odletěl tak daleko!“ výskla Doll. ,,Já bych ho ani nevystřelila.“
,,Tak střílet umíš, jo?“ rýpl si Sebastian. Ciel se zamračil. Vytrhl šíp ze země, nasadil na strunu a zamířil na Sebastiana. Sebastian sebou trhnul. ,,Hele klid, dělám si srandu,“ bránil se.
,,Aby rod Michaelisů nezanikl,“ zavrčel Ciel a namířil na jeho rozkrok.
,,Celine, klid,“ řekla klidně Doll a dala luk dolů. Ciel zavřel oči a nadechl se. Měla pravdu.
,,Jsem klidná,“ odvětil. Ciel znovu zvedl luk a zamířil na terč. Tentokrát už držel velký luk jistě. Mířil. Pustil. A šíp skončil ve středu terče. Ciel radostně vyskočil.
,,Jsi dobrá!“ výskla Doll a objala ho.
,,Já vím,“ odvětil sebevědomě Ciel. Koukl na Sebastiana a zašklebil se.
,,Bylo to opravdu dobré,“ uznal Sebastian. Ciel na něj vyplázl jazyk, a když se nikdo nekoukal tak mu věnoval i prostředníček.
On je tak roztomilý. Cieli, neprovokuj, nebo to skončí špatně. Sebastian si povzdechl. Kvůli ostražitosti svého táty si nemohl nic dovolit. Jak rád by teď Ciela odtáhl pryč od všech a byl s ním sám. Bez převleku. Prostě jenom tak. Jako tehdy. Věděl, že Ciel něco tuší. Musel s ním promluvit. Dříve než jeho nezájem přestane Ciela bavit a rozhodne se odejít. Nakonec mu v odchodu nebránilo nic.
Ciel s Mally se sebou soutěžili. Agresivně, jakoby o něco šlo. Vlastně tedy šlo. Ale Ciel chtěl akorát dokázat, že není tak úžasná.
Šerm. Midfordová si náhodně vybrala první dvě, které spolu budou soupeřit. Simon byl celý natěšený na souboje. Rád se podíval na schopnosti dívek. A vidět spolu soupeřit dvě holky je zážitek sám o sobě.
Sebastian znuděně seděl na jedné z židlí, rukou si podpíral hlavu a prostě se nudil. Mohly by se navzájem pozabíjet. Vyřešeno. Pomyslel si. Povzdechl si. Nechápal, proč tu musel být taky. Akorát se díval pouze na Ciela a jeho myšlenky byly příliš divoké.
,,Jako první bych ráda vybrala Diane a její soupeřkou bude Hannah. Pojďte, děvčata,“ pobídla je Francis.
Obě si věnovaly nenávistné pohledy. Pohledem si jasně naznačovaly smrt. Doll Hannah nesnášela. Nejen, že byla její rivalka, ale prostě už z principu. Ta holka neměla soudnost a vychování.
,,Jsi mrtvá, nicko,“ řekla Hannah a máchla mečem do prázdna.
,,Abych nevzala ty tvé prodloužené vlasy a neuškrtila tě jimi,“ zavrčela Doll. Zuřivě se rozběhla na Hannah.
,,Páni, na toto bych mohl koukat pořád,“ pronesl král. Otočil se na syna. ,,Co ty?“
,,Je mi to jedno,“ odvětil Sebastian.
Simon se zamračil. Podíval se tam, kam se celou dobu díval Sebastian. Není to poprvé, co na ni tak kouká. Ale co na ní vidí? Je roztomilá, ale tím to začíná i končí. Simon naklonil hlavu na stranu. Nechápal ho. Tohle nemůže být příští královna. Jenže měl pocit, že ji prostě někde viděl.
Doll srazila Hannah k zemi a roztrhla jí koncem meče rukáv šatů.
,,Vítězí Diane. Hannah prohrála,“ zahlásila Midfordová. Hannah oplakávala roztrhnutý rukáv. Doll se zaradovala. ,,Další. Amelie s Celine.“
Sebastian zbystřil. Tak to bude zajímavé. Narovnal se na židli a začal dávat pozor. Už z prvních jejich pohledů šel mráz po zádech.
Ciel sebevědomě vstal. Doll na něho koukla. ,,Když mi bylo deset, s dětmi jsme se šermovali s klacky. Vždycky jsem vyhrála. Nemám strach z prohry,“ řekl tiše.
,,Zkušenosti,“ zasmála se Doll. ,,Držím ti palce.“
Ciel přišel na místo. Mally se zle usmála. Stáli naproti sobě. Mally v ruce měla meč zrovna tak, jako Ciel. Šerm byl v plném proudu. Kdy měli lepší možnost se navzájem zabít než teď?
,,Tak pojď,“ řekli oba stejně.
Oba vyrazili naprosto stejně. Mally útočila bezhlavě agresivně. Ciel se snažil kroky promýšlet. Odrážel její výpady. Páni, ta holka mě musí opravdu nesnášet, zamyslel se. Jenže já ji nesnáším více.
Byly to jen minuty, ale pro ostatní to byl nekonečný souboj. Ale všichni napjatě čekali, kdo z nich bude vítěz. Ciel si musel dávat pozor na paruku, aby neodhalil své pravé já. Přece jen v zápalu mohl zapomenout, že teď není kluk, ale mladá slečna. V jednu chvíli se Ciel ocitl na zemi s mečem namířeným na ni a Mally se skláněla nad ním. On jí mířil na hruď, ona jemu na hlavu. Byli v šachu oba dva.
,,Konec. Souboj skončil nerozhodně. Už klid,“ řekla Francis. Ciel s Mally se na ženu podívali. Povzdechli si. Stáhli meče a Ciel vstal.
,,Souboj sice skončil, ale my dvě teprve začínáme,“ zavrčela Cielovi do ucha Mally, když kolem něj procházela. Ciel se pootočil za ní.
,,Jsme ve válce,“ prohodil.
Sebastian bude můj. Utvrdili se.
* * *
Válka. Má mnoho forem. Je to ošklivá věc, devastující místa a lidi. Jenže tohle byla válka o jednoho muže. Ne mezi dvěmi ženami, ale mezi dívkou a chlapcem, o němž se vlastně nevědělo, že je chlapec.
,,Tos udělala schválně?“ zavrčel Ciel na černovlasou dívku naproti. Koukal na své světlé šaty, které byly momentálně od čaje. Vlastně se mu zničené líbily více, ale tady šlo o princip. Byl to jeden z jejích dalších útoků.
,,Schválně? To bych neudělala. Vlezla jsi mi do cesty,“ odvětila přeslazeně Mally. V jejím hlase byla čirá zloba. ,,Asi nestihneš své rande, Celine. Budeš se muset jít převléct,“ řekla a škodolibě se usmála.
Ciel sevřel ruce v pěst. Před pár dny ho sám král vybral na další schůzku. Měla být dnes. Ale ona měla pravdu. Musel se převléct. Znamenalo to jediné, že půjde náhradní. Byl si jistý, že právě ona. Zrovna ona.
Tuhle válku prohrával. Pomalu a jistě. Potápěl se na úplné dno bezmoci. Byl už naprosto sám. Doll musela opustit zámek. Vyřadili ji. Jediná osoba, se kterou se mohl bavit naprosto o všem. Vlastně musela odjet na základě porušení pravidel. Doll se zamilovala do strážného. Mally to samozřejmě neuniklo. Jen díky té potvoře musela opustit zámek. Měla to od začátku naplánované. Vypadala jako nevinná holka, ale ve skutečnosti šla i přes mrtvoly, aby Ciela potopila. Vlastně svou rivalku.
,,Říkala jsem, že tě zničím. A to ani nevíš, kam jsem schopná zajít. Brzy odpustíš zámek i ty. Sebastian si tě už tak nevšímá, co? Čím to asi je? Ah, už vím. Podíval se na mě a pak na tebe. Co sis myslela? Byl to pouhý flirt. To já budu po jeho boku,“ říkala děsivě tiše. Ciel zatnul zuby. ,,Zničím tebe, tvé naděje a i tvoji pověst. Ale mám rande, které ale neskončí pouze u čajíčku a sušenek. Tím si buď jistá. Měj se, Celine.“
▫▪▫
Začíná se nám to trochu komplikovat. Myslíte, že je Ciel dost silný a vydrží do konce nebo to vzdá? :D
Mimochodem vám musím moc poděkovat za ohlasy u této... věci. Cením si toho. Vaše komentáře mi vždycky zvednou náladu.♥