Tahle kniha je poslepovaná z lidských příběhů nebo přesněji z jejich útržků, protože toho v nás je tolik... Ať už mých nebo lidí, které jsem poznala dostatečně dobře na to, aby mi je odvyprávěli. Jsou to příběhy o lásce, takové té, co skutečně bolí. O zradě i sebeobětování a sebezapření. O tom všem, co je uvnitř nás. A všechny do jednoho jsou pravdivé, v tom spočívá veškerá jejich síla. To je na nich možná to nejsmutnější. Vlastně je víc o bolesti než o lásce. PS: Psala jsem, tak jak mi slova přicházela na mysl. Někdy spisovně jindy nespisovně, někdy sprostě jindy slušně. Alespoň je to psané upřímně od srdce..