Ady🌞

na mým srdci je jedna velká rozpitá inkoustová skvrna, která nejde umejt,
ale asi to tak má bejt.

shakespeara mám přečtenýho tolikrát, 
že na to nestačí žádná kvadratická rovnice
a díru v srdci mi zaplňuje oněgin,
jehož řádky hltám jako čerstvý ranní vzduch.

ráda chodím bosá po studených dlaždicích,
ale ještě radši maluju plachetnice a skládám lodě z papíru,
za kafe a karafiáty bych ti dala k nohám klidně celej vesmír,
v mojí hlavě hledám začátek mléčné dráhy a životního chaosu,
ale ještě se mi ho nepodařilo najít,
přemejšlim zbytečně nad absurdnostma
a taky doufám,
že mi někdy odpustíš.