26.

169 5 4
                                    

Beze slova mě zvedl ze země a přehodil si mě přes rameno. Pokusila jsem se mu vzepřít ale bylo to k ničemu. Už bylo opravdu pozdě takže na chodbách bylo prázdno. Vzal mě do svého kabinetu a ohnul mě přes okraj stolu. ,,Tohle přece nemůžete!" ,,Obávám se že můžu." Vyhrnul mi kabát a sukni, pevně mě držel a po chvíli jsem pocítila štiplavou bolest, znovu, znovu a znovu. Snažila jsem se zůstat v klidu ale opravdu to bolelo. K tomu mi došlo že i kdyby jsem tohle někomu řekla, neuvěří mi. Nemluvě o tom že by jsem tím pádem musela říct i to že jsem byla v noci venku takže by jsem měla problém. Asi mi nezbývá nic jiného než to přetrpět a potom si to nechat pro sebe. Když mě konečně pustil, ani jsem se na něho nepodívala a utekla jsem do své ložnice. Umyla jsem se a převlékla, dlouho jsem nemohla usnout takže jsem většinu noci jen ležela na posteli a přemýšlela o tom co se stalo. Cítila jsem se tak poníženě a k tomu jsem měla hrozný strach. Tohle opravdu nikdy nikomu neřeknu. Následující den byla naštěstí sobota takže jsem tu noc mohla ráno dospat.

Dream Girl-Severus Snape FanficWhere stories live. Discover now