I don't deserve you

0.02 -> From his side

DAY AFTER

Přišel jsem k Tesse domů. Vytáhl ze svojeho batohu, ve kterém jsem měl zase děsnej bordel, ikdyž jsem si v něm před týdnem uklízel. Celej já. Vytáhl jsem ty klíče a vrazil je do dveří. Bylo odemčeno. To byla moje odpověď ,že Tessa je doma. Byla na mě určitě naštvaná ,ale já ji prostě musel vidět. Vešel jsem opatrně dovnitř a díval se po chodbě. Nikdo tam nebyl. ,,Určitě je ve svém pokoji.'' řekl jsem si vduchu a docela zoufale. Šel jsem tedy po zatočených dlouhých schodech až nahoru ,kde měla pokoj. Zaklepal jsem a lehce řekl: ,,Tesso? Si tu? Potřebuju s tebou mluvit.'' Ale nikdo se neozíval. Zkusil jsem tedy otevřít dveře a byly otevřené. Než jsem vešel tak jsem přemýšlel. Nikdy otevřené dveře neměla ,takže co tak najednou? Podíval jsem se do prázdného pokoje. Kde je?! Byl jsem hodně vyděšený. Začal jsem ji hledat po domě ,ale ona nikde. Měl jsem o ní hrozný strach. Nedej bože aby se jí něco stalo!To bych asi neunesl. Šel jsem okamžitě do obyvacího pokoje kde má telefon a hned začal rychle vytáčet její číslo. Chtěl jsem jí napřed zavolat přes můj mobil, ale nezvedla by mi to jak ji znám. Ale nezvedala to ikdyž jsem volal přes její telefon. Zavolal jsem tedy jejím rodičům ,jestli náhodou není u nich. ,,Paní Clayová? Chtěl bych se vás jenom zeptat jestli u vás není vaše dcera.'' Paní Clayová se vyšesila a řekla mi podezřívavým tónem :,, Copak ona není s tebou?'' ,,No jo je, už se vrátila z nákupu. Děkuji. Nashledanou.''  Lhal jsem. Nepřišla. Mobil měla vypnutý a já se bál, ale co jsem měl dělat. Zavolat policii? To by její rodiče věděli, že jsem lhal a bůh ví, co by řekli poldům. Vztal jsem tedy z jejího gauče, který jsem ji ,tehdy ještě jako kamarád, pomáhal vybírat. Vzal jsem si věci, nechal klíče uvnitř a zavřel dveře. Co teď? Protože jsem už nebyl jen přítel, rozhodl jsem se, že ji najdu, ikdyž nechce být nalezena. Najdu ji a řeknu co chci a pak ať si klidně zůstane tam, kde chce, ať klidně odjede pryč, ale já ji budu stejně pořád milovat, beztoho co se stalo. Chci aby veděla ,že tu budu pořád pro ni, i v těch těžkých chvílích budu tu.

NEXT DAY -> JUNE, 15

Nic moc si nepamatuju. Jen to, že jsem se fakt blbě vyspal. Nevěděl jsem kde jsem. Až jsem se konečně probral, rychle jsem nastartoval a jel zase o kousek dál ji najít. Byla ještě tma, tak kolem 4.00 AM. Na hygienu jsem kašlal, jediné co jsem měl v hlavě byla Tessa a já na ni ani na sekundu nemohl přestat myslet. Přečetl jsem hodně knih. Kodně filmů jsem viděl, a teď to tak vypadá. Jkao v těhc filmech ji určitě najdu mrtvou a z pocitem viny budu žít celý zbytek života.

Když jsem jel a nemohl myslet na nic jiného než na ní, přestával jsem se pomalu soustředit na řízení , když v tom mi pod silnici něco vběhlo a ze sekundy na sekundu tma. Probral jsem se a auto bylo převrácený. Než jsem vůbec začal myslet na to, jak se z toho všeho dostanu, vzpoměl jsem si co mi to vběhlo pod auto. Vím, že tvář to mělo vyděšenou. Ale z čeho? Z toho že mě vidí? Proč? Byla to holka nebo nějaký kluk?A začal jsem se sebe najivně ptát: ,, Žeby to byla ona?Co když jsem ji zabil!'' Rychle jsem se tedy podíval před auto, ale nikdo tam nebyl. Zato místo toho ležel na zemi nějaký papírek. Zavolal jsem pár kluků, kteří si hráli v lese. Bylo jim sotva 14, ale pomohli mi se z toho auta dostat. Šel jsem před auto a zvedl ten papírek. Otevřel ho a v něm bylo černou propiskou napsáno:,, Nehledej.Neobtěžuj se. Nechce být nalezena a dokud nebude chtít, tak ji nenajdeš. Jdi radši domů a zapoměň na ni.'' Vím, že to psala ona, teda doufám v to, ale copak to není jasné? Musí to být ona! Co mám udělat? Kdy mi konečně odpustí tu hloupost? Ať je kdekoliv, najdu jí.