Nebyla teď tady venku na ulici, s ním, jen tak. Jen kvůli sobě. Vždyť to sám řekl: potřeboval vypadnout. A místo toho, aby byl s vlastní rodinou, chtěl být s ní: ač se tvářil zakrývat to za prohlášení, že si myslel, že taky potřebovala pryč, nepožádal by ji, aby se sešli, kdyby o její přítomnost nestál. Na to ho znala dost, aby si tím byla jistá. Nick pro ni byl kotvou: nejen teď, ale od chvíle, kdy se poznali, se stal pevným bodem jejího světa, snad tím jediným v celém jejím vesmíru. Možná bylo na čase si to konečně připustit. „Prostě tu se mnou jen buď. Prosím."