Smrtí políbená

sbohem

,,Takže vy jste se ze všeho nejdříve ucházel o místo učitele obrany proti černé magii?" ptala se Umbridgeová při hodině lektvarů profesora Snapea. ,,Ano," procedil mezi zuby a ani se na ni nepodíval. ,,Ale neuspěl jste," pokračovala dál Umbridgeová. Snape si dával s odpovědí pořádně na čas. Ron, za kterým Snape stál, zadržoval záchvat smíchu. ,,Očividně," řekl konečně Snape a Umbridgeová si něco zapsala. Hned poté odešla a Ron schytal pohlavek knihou od profesora lektvarů.

Její výslech pokračoval takhle u všech profesorů. Ještě před tím, než začala vyšetřovat údajně špatné podmínky ve škole, měla prý nějaký výstup s profesorkou McGonagallovou.

Juliet však celou dobu pomáhala s výukou lidí, co se přihlásili do Brumbálovy armády. Zmijozelští jí začali tak trochu opovrhovat. Juliet však byla ujištěna, že s Dracem se definitivně rozešla.

Jednoho dne se však stalo něco, co bylo pro Juliet poslední kapkou. Toho dne se vydala akorát na večeři. Procházela potemnělým hradem. Bylo těsně před Vánoci. Když Juliet byla již roh před Velkou síní, zaslechla tichý pláč. Nedalo jí to a vydala se zjistit, kdo to pláče. Podívala se tedy za roh. Tam seděla malá holčička z prvního ročníku a plakala. Byla tam úplně sama. ,,Co se ti stalo?" zeptala se jí Juliet. Holčička na ni pohlédla uslzenýma očima. ,,Já...to...um...brid...geová," vydolovala ze sebe. Juliet si všimla, že je z Mrzimoru. Černovlasá dívka s očima jako dva smaragdy obejmula holčičku a poté ji podala kapesník. Kdyžby v tu chvíli věděla, že je z povzdálí pozoruje profesorka McGonagallová a smutně se usmívá. Juliet si všimla ruky dívenky, která byla celá od krve. ,,Zajdi si s tím na ošetřovnu. A neboj se madame Pomfreyové říct, co se stalo. Nebudeš první ani poslední, věř mi," usmála se na ni Juliet. Holčička přikývla a vydala se na ošetřovnu. ,,Děkuji," poděkovala ještě holčička Juliet.

Juliet tam chvíli stála jako socha. Z očí jí sršely blesky. Ne, že by jí na ostatních studentech záleželo, ale na vlastní kůži poznala, co je Umbridgeová zač a to jí popohánělo vpřed.

Juliet se svižným krokem vrátila zpět na kolej. Jakmile se dostala na pokoj, zbalila si všechny své věci. Ty potom zmenšíla a dala si je do kapsy. Poté se vydala zpět k Velké síni, kde právě začínala večeře.

Tmavovlasá dívka vešla do dveří a zůstala tam stát. Rozhlížela se, jestli neuvidí někde profesorku obrany proti černé magii. Bylo jí úplně jedno, že se všichni na ni nechápavě dívají. Konečně uviděla svůj cíl a tak se rovnou vydala ke stupínku, který byl kus od učitelského stolu. Na něm se právě nacházel její cíl-Dolores Umbridgeová. Když uviděla, jak si to k ní štráduje Potterová, strnula. ,,Potřebujete něco?" zeptala se jí Umbridgeové. Studenti i profesoři zpozorněli. Juliet se zastavila přímo před růžovou vatou. ,,Ano a to vědět, co si vlastně o sobě myslíte?!" vypálila na ni hned Juliet. Nekřičela, ale zato prskala jak potrefená kočka. ,,Nevím, kam tím míříte," usmála se na ni ironicky. ,,Ale moc dobře to víte, vy vypasená růžová nádhero," neodpustila si poznámku Juliet. ,,Pokud mě však budete chtět vyloučit, tak pozdě, protože já tuto školu opouštím sama," řekla Juliet a z očí by jste jí vyčetli chuť vraždit. ,,Co si to dovolujete?!" vykřikla Umbridgeová. To už je pozorovali úplně všichni a někteří profesoři se k nim začali přibližovat. ,,Tohle," řekla Juliet a Umbridgeová najednou ucítila bolest na levé tváři. Po chvilce však zjistila, že je na zemi. Juliet si totiž neodpustila nedat Umbridgeové jednu nakládačku.

Když se Umbridgeová vztamatovala, Juliet byla ta tam.

Tmavovlasá dívka se ihned, jakmile se dostala pryč od Velké síně, proměnila v sovu a nejdříve se vydala do Sovince vyzvednout Kuro. Ta ji neochotně následovala zpět k nim domů...
------------------------------------------------------
,,Juliet. Tady jsi," ozval se za Juliet stařecký hlas. Juliet se neochotně otočila na křesle u krbu. ,,A kde bych byla?" neodpustila si poznámku. ,,Měla bys být ve škole," přistoupil k oknu Brumbál. ,,Ani mě nenapadne se tam vrátit. Hlavně ne do té doby, co tam bude ta..." ,,Juliet, uklidni se," zarazil ji ředitel Bradavic. Juliet ho probodávála pohledem. ,,Vím, že se tě Umbridgeová snažila vyloučit, ale ona není ani tvůj kolejní ředitel a nebo ředitel školy," promlouval k Juliet klidným hlasem. ,,Tak jako tak, ta baba mi pěkně lezla na nervy. Vždyť na hodinách, kde máme používat kouzla je nesmíme používat. Za chvíli budou zakázány vařit lektvary, hodiny létání u prváků..." ,,Já vím," řekl klidným hlasem Brumbál. ,,Tak proč s tím nic neuděláte?!" vyletěla Juliet ze křesla, a to i když tušila, že to teď přehnala. ,,Měla by ses vrátit," ignoroval její náhlý výlev emocí. ,,Už jsem řekla, že ne," dupla si Juliet a opět se posadila. ,,Tvrdohlavá jako matka a magnet na maléry jako otec," usmál se Brumbál. ,,Nevrátíš se do školy ani kvůli profesoru Snapeovi?" pokračoval dál. ,,Co s ním pořád máte?" zeptala se uraženě Juliet. ,,Přemýšlej, jestli nelžeš sama sobě," usmál se na ni opět Brumbál. Potěšilo ho, že Juliet začala trochu přemýšlet nad jeho slovy.

,,Ještě než odejdu, měl bych ti asi něco říct," zastavil se ještě Brumbál a Juliet na něj pohlédla. ,,Chtěl bych se vrátit k té věštbě," začal Brumbál a posadil se naproti Juliet. Tmavovlasá dívka se mu podívala do očí. ,,Jak si ji pochopila?" Juliet se mu upřeně dívala do očí, než promluvila. ,,Pokud se postavím na stranu Voldemorta, vyhraje Voldemort. Pokud se postavím na vaši stranu, vyhrajete vy," řekla a dívala se pořád na Brumbála. ,,Pochopila jsi to správně. Příjde čas, kdy budeme muset volit mezi tím, co je snadné a mezi tím, co je správné. Ty máš však před sebou daleko těžší úkol," odmlčel se Brumbál a Juliet na něho nechápavě hleděla. ,,Musíš příjmout samu sebe," řekl Brumbál a už se chystal odejít.

,,Pane profesore," zarazila ho Juliet klidným hlasem. Brumbál se na ni s úsměvem otočil. ,,Proč je profesor Snape pořád tak mrzutý?" zeptala se ho. Brumbál se nad tou otázkou o trochu víc pousmál. Juliet na něho koukala naléhavým pohledem. Pohled byl čím dál naléhavější, když profesor nic neříkal. ,,Kdysi se zamiloval, ale ta dívka si vybral někoho jiného. Od té doby je zavřený do sebe a nikdo neví, co se mu v hlavě honí," pověděl po dlouhém odmlčení Brumbál. Sám si nebyl totiž nejdříve jist, jestli to dívce může říct. ,,Kdo to byl?" naléhala na něj Juliet dál. V tu chvíli však Brumbál zmizel.