Fino alla morte

-One-

,,Prosím, slibuji, že to do konce týdne zaplatím" prosila jsem pronajimatele mého bytu jako každý měsíc.
,,Paní West, řešíme to každý měsíc, už mě to nebaví. Do konce týdne to chci mít, ale je to naposled, jinak vás z bytu vystěhuji, takové věci nestrpím. S nikým jiným takový problém není" řekl nasupaně a telefon položil.
Sjela jsem zády po zdi na zem s telefonem pořád u ucha.
,,Jak ty prachy sakra seženu?" Kousla jsem se do rtu a telefon odhodila stranou. Zvedla jsem se ze studené země a přešla k notebooku.

Jmenuji se Annete West, je mi 19 let a pracuji jako servírka v zapadlé hospůdce v Miami. Lepší práci si nemůžu bez dodělané školy tady v Miami najít. Dálkově totiž studuji. Pocházím z Californie a sem jsem se odstěhovala kvůli neshodám s blízkými a touze po tom začít nový život. Pronajímám si byt 2+1, který je velmi náročný zaplatit v čas s mým malým platem. Kdyby jste mi to místo mohli dát, byla bych Vám opravdu vděčná, udělám vše oč mě žádáte.
West

Zmáčkla jsem se slzamy v očích tlačítko odeslat a hlavu si složila do dlaní. Nemůžu uvěřit, že jsem právě napsala do nejznámějšího strip klubu v Miami.
,,Jsem tak nechutná" práskla jsem do stolu a naplno se rozbrečela.
V bytě se rozezněl zvuk mého hlady kříčího žaludku, až jsem se musela chytit za břicho. Uvědomila jsem si, že doma nic není a proto budu muset zajít do krámu.
Nasoukala jsem na sebe první oblečení, které jsem našla a odešla z bytu aniž bych si zamaskovala příšerné kruhy pod očima. Jedním slovem jsem vypadala strašně.
Procházela jsem kolem drahých obchodů světově známých značek a nemohla si nevšimnout luxusního auta před obchodem Gucci. Brada mi málem spadla a já se rozhlédla kolem, jestli někdo nejde okolo abych se mohla zřetelněji podívat. Vždycky mě taková auta zajímaly a byla jsem fakt ujetá.

,,Wow" uniklo mi z úst a v odraze okénka jsem za mnou uviděla stát muže. Rychle jsem se otočila a celého si ho prohlédla. Byl krásný, vypadal tak elegantně a v rukou držel taštičku Gucci. Auto muselo být jeho.
Zahanbeně jsem se na něj podívala a chtěla od tamtud rychle utéct, ale on byl rychlejší.
,,Potřebuješ něco?" Řekl arogantně, ale i tak se mi z jeho hlasu malém podlomila kolena. Takový hrubý, ale zároveň něžný.
,,Umm, vlastně ne, já jen-"
,,Tak v tom případě nechápu co mi očumuješ interiér, někdo jako ty by u toho auta neměl stát ani na dva metry" odfrkl si a s podzvednutým obočím a znechuceným výrazem si mě od hlavy až k patě prohlédl.
Chtěla jsem tomu namyšlenci vpálit, co si to dovoluje, ale zamnou se ozval ženský hlas.
,,Christiane, snad mi nechceš říct, že se tu vybavuješ s toulavým psem" uchechtla se a já se na ní otočila.
Byla nádherná, lhát nebudu.

Při pohledu na ni, mi mé už tak nízké sebevědomí spadlo hodně rychle dolů, přála bych si vypadat a být tak na pohled bohatá jako ona. Z mého přemýšlení mě vytrhl její nechápavý pohled.
,,Na co jako čumíš?" Řekla stejně arogantně jako její společník a nasedla do auta.
,,Neblázni, ještě dostanu nějakou prašivinu" uchechtl se a ještě jednou si mě prohlédl, než zaplul do auta a odjel i se svou maškarou pryč.
Tak tohle byl trapas. Povzdechla jsem si a šla dál do krámu, kam jsem měla namířeno. V tom mi zazvonil telefon s neznámým číslem a já se zastavila.
,,Prosím, u telefonu je West" řekla jsem mile i když krev v těle mi vařila.
,,Dobrý den, tady Kris Wingert, psala jste do Kong nightclubu, je to tak?" Ozval se stejně milý hlas a já na sucho polkla.
,,A-ano, to psala" mým tělem se rozlil studených pot.
,,Prosím, mohla byste se za námi dnes zastavit? Stačí když u vchodu řeknete, že jdete za panem Wingertem" řekl a já hned souhlasila.
Z mé peněženky jsem vytáhla poslední dva tisíce(CZK)" a rozhodla se místo jídla nakoupit něco na sebe ať tam nejdu jak troska.
Vešla jsem do prvního obchodu s oblečením, a prodavačka si mě jen nechutně prohlédla. To vypadám tak strašně?

Sáhla jsem po prvních šatech a hned si je zkusila. Vypadala jsem v nich dobře. Koukla jsem se na cenu a malém omdlela čtrnáct stovek? Za jedny šaty? Zlatý sekáč.
Dala jsem je prodavačce na pult a ona si mě znovu prohlédla.
,,Jste si jistá, že je chcete?" Nadzvedla obočí a upřeně mě sledovala.
,,Co si to dovolujete? Jasně, že je chci" ofrkla jsem si a podala ji požadovanou částku. Rychle jsem sebrala tašku a nasupaně od tama odpochodovala. Tohle snad není normální. Za zbytek peněz jsem nakoupila nejnutnější jídlo a rychle spěchala domů, kde jsem se převlékla a trochu namalovala. Vzala jsem si mé jediné černé lodičky a prohlédla se v zrcadle.
,,Wow, tohle není vůbec špatný" usmála jsem se a prohlédla se ze všech stran.
Zabouchla jsem za sebou dnes už po druhé dveře a spěchala na autobus, který mě tam odveze.

Otevřela jsem mohutné dveře, vlezla jsem dovnitř a prošla úzkou prosvícenou chodbou až k dalším dveřím u kterých stáli dva chlapy jak skála.
,,Emm, dobrý den, jdu za panem Wingertem" řekla jsem sebevědomě a oni mě mlsně sjížděli pohledem, až mě nakonec pustili dovnitř.
,,Nechuťáci" řekla jsem si pro sebe a vešla do obrovského prostoru klubu.
Bylo to tu na pohled strašně bohatý. Na pódiu u tyčí bylo pár holek, které nejspíš trénovali, a u stolů sedělo několik mužů v drahém obleku. Nevěděla jsem, že stripkluby fungují i přes den. Hned jak jsem vešla několik očí padlo na mě a já studem koukla do země.
,,Ty musíš být Annete" uslyšela jsem milý hlas stejný jako v telefonu. Otočila jsem se tím směrem odkud to šlo a předemnou se objevil vyšší muž snědé pleti. Ten by stál za hřích, ne že ne. Rychle jsem se okřikla v hlavě a podala mu ruku.
,,Ano, těší mě" usmála jsem se a on mi potřasl rukou.
,,Tak pojď, něco vymyslíme" mrkl na mě a já ho následovala kamsi dozadu za bar.

Ahoj, pokud jsi to dočetl/a až sem, tak jsem opravdu moc vděčná a budu ráda, když mi zanecháš komentář s názorem, děkuji a u další kapitoly čaaau🥰😘