Pán prstenů: Ayřin svět

Dveře

Vzbudilo mě kupodivu slunce. Sedla jsem si a setřásla ze sebe pár sněhových vloček. Zbytek Společenstva prstenu ještě spal, což mě překvapilo. Vstala jsem a přehodila přes sebe svůj vlhký plášť. Pohlédla jsem na slunce a vybavil jse mi Asgard. Napadlo mě, že bych mohla zavolat Haimdalla a navštívila bratry, potom jsem ale pohlédla na Froda, který sebou ve spánku zmítal. To dělal jistě ten prsten. Povzdechla jsem si a rozhodla se udělat menší kouzlo. Pohlédla jsem znovu na Froda a nechala do něj vstoupit kus po kousku část moji energie. Zachvíly sebou přestal škubat. Neměla jsem moc dobrou náladu. Tolik jsem toužila jít alespoň na chvíli na Asgard. Všichni ještě pořád spaly. Tak počkat! Kde je Gandalf? Vykřikla jsem v duchu a začala se rozhlížet kolem sebe. Zase zmizel.
    Už jsem to déle nevydržela. ,,Haimdalle, vem mě na Asgard", pronesla jsem trochu tiše abych nikoho nevzbudila. Ucítila jsem lechtání, potom jako by jse se mnou zhoupl celý svět. Potom jsem ucítila pod nohama tvrdou kamennou zem náměstí Asgardu. Lidé se na mě usmívali. Věděli, že jejich princezna je po dlouhé době zpět. Zamířila jsem rovnou do Thorova pokoje. ,,Ayro?!", uslyšela jsem tázavý výkřik za tebou. Tento hlas mohl patřit jen jediné osobě. Frodovi. To kouzlo jsem musela pokazit. Otočila jsem a stál tam on i se zbylími hobiti. Doběhla jsem k nim. ,,Kde to jsme?", otázal jse Pipin. ,, Na Asgardu, ostatní o tom vědět nemusí", odpověděla jsem a mrkla na ně. ,, Šla jsem pozdravit své bratry", vysvětlila jsem jim a chytla Pipina za ruku. ,,Pojďte, představím vás jim. Doufala jsem že je potkám někde po cestě. Stála jsem s hobiti před bránou zámku a ta se začala otvírat. Jakmile jse otevřela vykročili jsme dovnitř. ,,Mis Delacour!", uslyšela jsem za sebou hlas. Otočila jsem se a šel směrem ke mně jeden ze stráží. ,,Kdo to je?", ukázal prstem na hobiti. ,, Mí přátelé hobiti, odpověděla jsem a on se uklonil a odešel. Takhle mě oslovují většinou všichni. Nemusí říkat mojí hodnost. Občas mi někdo řekne i slečno Delacour, ale to jse moc nestává. ,, Ayro", tentokrát mě oslovil hlas mého bratra Thora. Šťastně jsem se otočila. Zdravím tě bratře, pronesla jsem vlídně, toto jsou mí přátelé hobiti. Thor na ně stočil pohled. Kleknul jsi na koleno a pronesl: Já jsem Thor, bůh hromu a blesku, rád vás poznávám. Na jejich tvářích bylo vidět že jsou zaskočeni. Jako první se vzpamatoval Sam. ,,Já jsem Saměd Křepelka z Kraje, a toto je můj pán Frodo Pytlík ". ,, A já jsem Peregrin Bral", vzpamatoval se Pipin, a já jsem Smělmír Brandorád, ,, Budeme rádi když nám budete říkat Pipine a Smíšku. Thor jse usmál.  ,, Kde je Loki?", zeptala jsem se Thora. ,, Ve svém pokoji, být tebou bych s ním nemluvil". Odpověděl v klidu. Dlouze jsem pokývala hlavou. Obrátila jsem se na hobiti. ,,Už bychom měly jít ", pronesla jsem a bylo mi jasné, že jsem ty hobiti ještě někdy budu muset vzít. ,,Sbohem", rozloučili jsme se s Thorem a já vykřikla :,, Haimdalle!" a v tu ránu jsme stáli na sněhu před Gandalfem
     Všichni již byli vzhůru. Zřejmě nás i hledali. Ztratila jsem pojem o čase stráveným na Asgardu. ,,Byli jsme na Asgardu potkali jsme Ayřina bratra a někdo na
ní volal Mis Delacour", vysypal ze sebe všecko Pipin dříve než jsem stihla něco říct. Popravdě bych teď nejradši zavolala Haimdalle a by mě odvezl zpět na Asgard. ,, Tak teda Mis Delacour", pronesl rázným hlasem Gandalf, jak nám můžete vysvětlit to, že jste byli někde úplně v jiném světě, vzala jste těm hobiti i prsten, nic jste nám o tom neřekla a my jsme si o vás dělali starosti a hledali vás snad všude?! ,, To že jste nás hledali je čistě vaše věc ", pustila jsem se do vysvětlování, ,, To druhý taky, hobiti i prsten jsem tam vzala omylem a to dalšími vyřiďte s Haimdallem". Dokončila jsem svou přednášku. Aragorn pronesl: alespoň víme že dál tudy jít nemůžeme, tudíž musíme jít přes doly v Morii. ,,Gimlíku", sklonila jaem se k trpaslíkovi, tak se ti to splnilo řekla jsem a objala ho. Toho trpaslíka jsem měla tak ráda. Gandalf se zasmál a já cítila elfův pohled na mích zádech. Otočila jsem se a objala i jeho. Boromir mě i hobitům hodil kus chleba a mi ho pohotově snědli.

                       ***
Už jsme odbočili z úpatí hor a začalo se stmívat. Šli jsme podél řeky. ,,Tady to je", pronesl Gandalf. Sáhl na zeď kde jse okamžitě zjevili obloukové dveře. Nad nimi byl nápis. Gandalf ho nahlas přečetl: ,, Řekni přítel a vejdi ". ,, Co to znamená? ", otázal se Gimli. ,,Chce to heslo", odpověděl čaroděj, je to hádanka. Sedl jsi. ,,Jak se elfsky řekne přítel? ", otázal se Frodo. Mellon, odpověděl Gandalf. Dvererjse otevřeli. Pipin zrovna hodil kámen do vody a Sam s Aragornem vypustili poníka Tondu nebo jak jse jmenoval. Z vody jse vynořilo chapadlo a obtočilo jse Frodovi kolem nohy. On pouze vykřikl a nechal jde táhnou chapadlem ihned jsme všichni tasili zbraně a vrhli se proti chapadlu. Z vody vyletěla další. Ucítila jsem jak mi podrazilo nohu a obtočilo jse kolem mě tak, že jsem se nemohla hýbat. Byl to jeden z Krakenových příbuzných. Pomocí své vůle jsem mu chapadlo kterým držel Froda zapálila a Frodo se zřítil na zem. Zakvílelo to. Poznalo to, Kdo jsem. ,,Pusť mě!!!" , zakřičela jsem na to a ono mě to pustilo a stáhlo jse to. Všichni na mě tázavě pohlédli. ,, Asgardská krev, i když teď už jsem zčásti adoptovaná", pronesla jsem a oni pochopili. Dcera bohů. Skála jse začala třást a Gandalf zavolal: Honem! Všichni jsme se nahrnuli do jeskyně a zasypal jde za námi východ. Ihned nás oslepila tma.