Spisovatelka

20. kapitola - poslední podpis

Vešla jsem a na lehátku tam ležel anděl a měl poraněný hrudník a něco mu trčelo z křídla. „Nestůj tam a pomoct, potřebujeme podat obvazy a horkou vodu a taky by jsi nám mohla pomoct s vyndáním toho kusu oceli." Vykulila jsem oči. „Vy mi to svěříte?" Máma i babička přikývli a já jim začala pomáhat. Když přišlo na vytahování toho kusu oceli, tak jsem byla dost vystrašená. „Tak jo my budeme držet křídlo a ty pomalu vytáhneš ten kus." „Tak na to zapomeňte." „Potřebujeme další ruce a tvojí zvláštní uklidňující schopnost." Podívala jsem se na mámu a ta mě jen očima prosila. Pak jsem se podívala na muže ležícího na lehátku a opravdu mi ho bylo líto. „Dobře jdu na to." Uchopila jsem ocel do rukou. Byla ledová a chvílemi mě pálila do dlaní.

„Tak na tři." řekla máma a začala počítat. Tři, dva, jedna a bylo to vytáhla jsem mu to z křídla a pak jsem se snažila zastavit krvácení.Mezi tím jsem ho dotykem uklidňovala, ale hodně mě to vyčerpávalo. Naštěstí byl anděl tak se opravdu rychle hojil. Moc jsem si ho předtím neprohlížela, ale teď jsem měla čas. Bylo mu tak kolem třiceti měl hnědé vlasy a zarostlou tvář a u pasu měl meč, přesněji andělské ostří, které dokázali rozzářit a použít jen andělé. Vždy jsem ho chtěla držet v ruce, ale andělé si své ostří opravdu střeží. Každý na něm má svojí specifickou značku a malby a nikdy ho nedají z ruky nosí ho pořád u sebe, i když ho lidi nemusí vidět.

„Jsi od krve běž se osprchovat ať nevyděsíš Jenny." Postrčila mě babička ke dveřím. „Jo už běžím." Otevřela jsem dveře a přímo přede mnou se objevila Jenny. Prohlédla si mě a pak nahlédla za mě. „To je opravdový anděl?" Nahlížela za mě a já se jí snažila uklidnit. „Ano Jenny je to opravdový anděl, ale je raněný, tak bychom ho měli nechat odpočívat a navíc máma ti přinesla nějaké papíry, které musíš podepsat." Naposledy nahlédla za mě a pak přikývla. „Tak jo." Osprchovala jsem se a pomohla babičce dole vytřít tu krev. Jenny mezi tím podepsala s mámou nějaké papíry.

Když jsme měli klid vyzvídala jsem na Jenny jaké bylo rande s Callumem. Což byl ten nejhorší nápad nikdy jsem nevěřila, že o něm dokáže mluvit tři hodiny v kuse.

Smutné, ale bylo, že já nejspíš nic takového nezažiju. Tak jsem o tom aspoň poslouchala. „No a pak mi dal pusu a objal mě bylo to tak moc hezký." zakončila své vyprávění Jenny. „Tak to je moc fajn, ani nevíš jak moc ti to závidím. Jo mimochodem zaslechla jsem strašně zvláštní rozhovor mezi Matteem a jedním z učitelů." Jenny se pohodlně usadila a poslouchala. „A řekli o koho jde?" Jen jsem záporně zavrtěla hlavou. „Tak to by chtělo zjistit drahý Sherlocku." Usmála se. „To nejspíš ano, ale já s ním mluvit nemůžu." Ona se zamyslela. „Náhodou dneska při té chemii si byla fakt dobrá a nejlepší bylo, jak jste se shodli." Při zmínce chemie jsem si vzpomněla na to jak jsme se na sebe s Matteem podívali, jako by jsme se jeden druhému omlouvali.

„To je pravda, ale i tak nesmím to riskovat je to jako časovaná bomba však to víš." Jen přikývla. „Teď už to, ale nechme být a radši pojďme vybírat věci do tvého pokoje." Dala jsem si notebook na klín a sedla jsem si vedle Jenny. „Jak nové věci? Mě stačí jen nějaká postel a skříň." Podívala jsem se na ní s nadzvednutým obočím. „Drahý Watsone nebudete bydlet jako ve vězení, vybavíme vám pokoj podle vašeho gusta a navíc tvůj pokoj bude hned vedle toho mého. Jak se do něj dá projít skrz koupelnu z mého pokoje." Ona vyvalila oči. „Ne to nemůžu stačí mi malý pokoj tamten je stejně veliký, jako ten tvůj, to je až moc to po vás nemůžu chtít." Počkala jsem až se uklidní a pak jsem si našla stránky s nábytkem a barvami.

Mít tu Jenny bylo skvělé měla jsem tu konečně někoho, kdo se se mnou smál a povídal si se mnou. Měla jsem sestru, kterou jsem si vždycky přála. „Hele Luno myslíš, že by jsi se mnou a tvojí mamkou mohla jet zítra za mojí mámou? Musí podepsat nějaké papíry, aby to bylo oficiální. Budu asi potřebovat podpořit." usmála jsem se. „To je samozřejmost je to moje povinnost jakožto tvé budoucí sestry." ze široka jsem se na ní usmála. „Děkuji, moc to pro mě znamená."