Spooksville - Poslední svého druhu

Část 4.

Pomalu jsem se blížil k mému odvěkému nepříteli. Škole. Harry a Niall nebyli o nic veselejší. Vstoupili jsme do budovy společně a v tu chvíli se k nám obrátili všechny hlavy, které tam byli. Statečně jsme čelili všem zvědavým pohledům a zamířili k ředitelně. Ptal jsem se předtím Sii, takže jsme věděli, kam jít. Zaklepal jsem.

„Ano? Á, to jste vy? Počkat, někde to tu mám." Otevřela nám nějaká žena a pobídla nás dovnitř. Vstoupili jsme a zůstali stát, i když nás pobízela, ať se posadíme. „Ano, tady to je. Harry, Jacob a Niall Crossovi. Pan ředitel vás přijme za chvíli, jen co-" nestihla to doříct a otevřeli se dveře.

„Pojďte dál pánové. Margaret, nachystej jim věci," řekl muž, asi pětatřicetiletý. Vysoký a vysportovaný. Margaret s úsměvem kývla a zmizela do nějakých dveří. Šli jsme za ředitelem. Kancelář měl pěknou a prostornou. Naproti dveřím stál stůl z dubového dřeva a dvě židle před stolem a další dvě u stěny. Knihovna byla plná různě starých a velkých knih. Květin tu bylo taky pár a obrazů též po skromnu.

„Takže, já jsem ředitel této školy pro NePŘe, nebo-li nadpřirozené. V této škole jsou jenom NePŘi, žádné lidi tady nenajdete, takže se nikdo nemusí skrývat. Jmenuji se Wentz-"

„Jako baskytarista Fall Out Boy," vyhrkl jsem dřív, než jsem to promyslel. Harry jenom protočil očima. Nesnáší tu kapelu. Nevím proč, ale mně se jejich písničky líbí, víc než nějaké Abby, kterou poslouchá on. Taková ptákovina. Pff. A prej že já mám špatnej vkus!

„Ano," ředitel se usmál, „nebudeš tomu věřit, ale většina z téhle školy ani neví, že taková kapela vůbec existuje," dodal a já rozčíleně odfoukl.

„Mám vás seznámit s fungováním přeměn a tak. Můžete se převtělit prakticky kdykoliv, jen aby vás nikdo neviděl. Pokud by vás viděl nějaký člověk, oznamte to Kruhu. Ten to vyřeší za vás. Pro začátek dostanete mapu školy a někdo vás v průběhu dne provede školou, ano? Vezměte si věci a zaplaťte to Margaret. Budete mít dva týdny na to, abyste si doplnili učivo, které vám chybí, pokud jste nebyli tak daleko. Doučují jen někteří učitelé, jinak si musíte říct buď starším sourozencům nebo spolužákům. Tak, a to je vše! Pokud budete mít dotazy, tak se někoho zeptejte. Normálně teď bežte na vyučování." Ředitel nás po dlouhém výkladu propustil mávnutím ruky.

„Tady máte učebnice, bylo mi řečeno, že nějaké máte už ze staré školy, takže to i sešity si můžete nechat ze staré školy. Tady máte jen to, co nemáte. Takže to, co se týká nás NePŘů a nějaké sešity," vychrlila na nás Margaret, jakmile jsme zavřeli dveře. Podali nám několik učebnic a sešity k tomu. Nakonec přidala i mapu a rozvrh.

„Doufám, že se vám bude líbit jak ve škole, tak ve městě! Mějte se tady hezky!" vyjekla a zabouchla za námi co nejrychleji dveře. Zavrtěl jsem nad tím nachápavě hlavou. Nejdřív vlezlá jak... cosi a teď tohle. 

Vsaď se, že je za tím ranní sex s ředitelem.

Sklapni!

Fajn, ale beztak mám pravdu. 

Povzdychl jsem si a doběhl kluky. Ty moje já mě jednou zabijou. Ale zatím žiju, takže co. Společně jsme došli až k mojí třídě a tam jsme se rozloučili.

„Tak zlom vaz, brácha," řekl Harry a poplácal mě po zádech. Nervózně jsem polkl. Snad to zvládnu. Niall se na mě jenom povzbudivě usmál. Otřel jsem si zpocené dlaně do kalhot a zaklepal. Jakmile se ozvalo ,dále', tak jsem vzal za kliku a otevřel dveře.

„Dobrý den. Vy jste určitě ten nový žák, že?" zeptala se mě nějaká učitelka. Na pohled vypadal příjemně. Hnědé vlasy, oči modré. Byla hubená a podle mého odhadu čarodějka. Příkývl jsem.