Posbíral jsem si oblečení a pokračoval cestou do stanu. Ve stanu už Jimin s Namjoonem byli a měli na sobě uniformu. Abych pravdu řekl,..slušela jim.Ukazovala jejich namakané tělo. Sedl jsem si na postel a začal se převlékat. Ano. Mám taky namakané tělo. A jsem na to pyšnej.
Oblékl jsem se a poté si oblečení strčil do kufru. ,,Aishhh podělaný jogery..jsou tak úzký." Zavrčel Jimin.
Joon se jen zasmál a řekl. ,,Budeme si muset zvyknout." Poté Jimin zvedl hlavu na Joona a zasmál se nazpátek.
________________________________
Byla večeře. Vyšli jsme ven ze stanu a rozhlédli se po táboře. Abych pravdu řekl,..tyhle uniformy se mi líbí. Vypadají dobře. A dělají mě hezčího. Líbí se mi na sobě.
Došli jsme do jídelny. Byla tam VELKÁ řada. Šli jsme a stoupli si do ní. Byli jsme zhruba veprostřed. Přišel ke mně nějaký učitel a řekl.
,,Jdi si stoupnout na konec. Měl by ses naučit nepředbíhat." Zaskočil mě. ,,Cože?Vždyť tady stojím nejmíň 10 min." odfrkl jsem mu.
On se sarkasticky zasmál a řekl. ,,Ty mi budeš lhát do očí?!" Hah. On je fakt něco. ,,Já vám nelžu." řekl jsem vážně. ,,Neodmlouvej a jdi si tam stoupnout." Řekl a odhodil mě pryč z řady. Hodil semnou o zem, takže jsem se musel opět zvednout na nohy. Všichni na nás koukali. Byl jsem ukrutně naštvanej.
Můj vnitřní vlk mi ale říkal,ať jdu a nedělám scénu. Z mého vzteku jsem omylem ohnul v ruce vydličku. Divím se, jak jsem to udělal, ale tak co s tím. Už se stalo.
Naštvaně jsem si stoupl a odešel na konec. On jenom pozoroval každý můj krok. Najednou Jimin s Namjoonem vystoupili z řady a šli směrem zamnou.
,,Kam jdete?" zeptal se zmateně učitel. ,,K čemu vám jsou ty brýle, když stejně nevidíte?" řekl Jimin chladně.
Všichni se potichu zasmáli. Poté Jimin pokračoval. ,,Jdeme za mým bratrem. Proč? nějaký problém?" zeptal se Jimin naštvaným tónem.
Učitel jen zakroutil hlavou a odešel. Otočil jsem se na ně a řekl. ,,Proč jste sem šli?Mohli jste se najíst dříve." Oba dva se pousmáli a poté Joon odpověděl.
,,Něco jsme slíbili." Usmál se a posunul se dopředu, kvůli řadě.Konečně jsme došli k jídlu. Vzali jsme si talíř a kuchařka mi s úsměvem nandala. Úsměv jsem jí neoplatil. Jen jsem se hlavou uklonil a šel si sednout k nějakému stolu.
Kluci mě následovali. Skoro nikde nebylo místo. Procházeli jsme uličkou mezi dvěma stoly. Někdo mi dal nohu tak,abych zakopl. Naštěstí jsem si všiml a přišlápl ji.
,,Aghhh!Yah!" zařval na mě vocas,kterej do mě předtím strčil. ,,Oh promiň. Moje chyba." řekl jsem a šel dál. On se na mě zle podíval a pokračoval v jídle.
________________________________
Seděli jsme po obědě v chatce. Já ležel na posteli s opřenou hlavou o polštář, Jimin ležel na své posteli a Joon to samé.
Byli jsme přežraní. Měl jsem pocit,že každou chvílí prasknu a všechno ze mě vystříkne a bude úplně všude po chatě.
Potřebuju na záchod...Sedl jsem si a odešel ven z chaty. Šel jsem směrem na záchod,když jsem ucítil divnou vůňi.
Voněla jako jahody...i jako vanilka. Najednou jsem uslyšel mého vlka říkající slova. ,,Mate, Mate, Mate!!."
Rychle jsem začal koukat po okolí, ale ta vůně zmizela. Povzdechl jsem si a došel si na záchod.
Vyšel jsem ven a uviděl toho vocase. Budeme mu říkat pan Nožička.Protočil jsem očima a snažil se projít. Jakmile jsem se snažil, nepustil mě. Co jiného jsem mohl čekat..Fakt,já nemám ani špetku štěstí..
Pan Nožička mě vzal za límec a hodil semnou o zem. Měl jsem pocit,že začnu zvracet kvůli tomu,jak jsem přežranej. Příště si rozmyslim ,jestli se nacpu, nebo ne.
Pomalu jsem se zvedl a podíval se mu do obličeje. Aishhh. Kde já beru to štěstí,že mě každej Alfa, kterého potkám nemá rád...
,,Nech mě projít. Nechtěj mít problémy." řekl jsem výhružným hlasem. On se sarkasticky zasmál a přišel ke mně blíže.
,,Ty mi teď vyhrožuješ?Ty nevíš kdo jsem?" Já jen párkrát mrkl a chladně odpověděl. ,,Ne? Ty snad víš, kdo já jsem??" On se znovu zasmál a vrazil mi. Dal mi pořádnou. Z mého rtu mi začal téct potůček krve.
,,Jak se opovažuješ?!" zařval neznámí hlas na pana Nožičku.
Ach bože. Už jen při vyslovení mé vymyšlené přezdívky ,,Pan Nožička" se dokážu vysmát dost dlouho.
Nějak se mi ta přezdívka tohoto charakteru zalíbila hehehe
사랑해♥︎
ČTEŠ
WEREWOLF [태극기] ☽
FanfictionKim Taehyung je vlk Omega. Je mu 19 let a bydlí společně s jeho nejlepším kamarádem Jiminem. Taehyung nemá žádnou chuť do života. Nejraději by to skončil,ale kvůli Jiminovi to nikdy neudělal. Jeho matka zemřela a otec ho opustil. Nikoho nemá. Chodí...