You've left me (TVD/TO)

XXVII.

,,Není možné, aby někdo miloval takové monstrum."

~|~|~|~💔~|~|~|~

Danielle seděla na své posteli a přímo zírala z okna, zatímco její mysl bloudila bůh ví kde.

Popravdě si nepředstavovala, že se tak setká se svým bývalím přítelem a snoubencem. Vlastně většina v ní doufala, že už ho nikdy nepotká.

,,Jsi v pořádku, Dan?" Zeptal se Damon, který se opřel o rám dveří jejího pokoje. „Ano. Myslím." Řekla.

Damone si povzdechl a šel k posteli, na kterou si sedl a objal ji kolem ramen.

,,Bude to v pořádku, ano. Stále máš mě a já tě nikdy neopustím." Řekl Damon a dal jí pusu na temeno hlavy. „Děkuju." Zašeptala.

,,No nic, půjdu ze sebe udělat člověka." Řekla Danielle po delší době, kterou strávila v náručí svého bratra, než vstala a šla do koupelny. Skutečně potřebovala pořádnou sprchu. 

Danielle se postavila před zrcadlo, opřela se o umyvadlo a prohlížela si svůj odraz.

Vypadala příšerně.

Její make-up byl zničený, řasenku měla skoro po celých tvářích, její rtěnka byla rozmazaná a pod očima měla velké a tmavé pytle.

Danielle po zbytek noci moc nespala, nemohla. Polovinu noci proplakala a nedokázala se uklidnit.

Připadala si slabá, což nenáviděla. Nechtěla být slabá, měla být silná. Musela být silná.

Danielle nakonec zakroutila hlavou, než se svlékla a šla do sprchy.

Když se později vrátila do svého pokoje pouze v ručníku kolem těle, čekal na ni Stefan, který vypadal celkem nervózně.

,,Hele, Dan, neviděla jsi Elenu?" Zeptal se. ,,Ne." Odpověděla.

Popravdě jí to bylo jedno, ani se o ni nezajímala.

Stefan zakroutil hlavou a odešel z pokoje.

Danielle naštvaně zasténala, když jí začal zvonit mobil.

Když ho vzala do ruky, okamžitě se zamračil, protože viděla neznáme číslo. Začala se obávat toho, že to byl Klaus, ale stejně to zvedla.

,,Nevím, kdo jsi a co chceš, ale dnes chci klid." Řekla trochu naštvaně. ,,Potřebuju, aby jsi přišla k Lockwoodovým." Řekla Elena z druhé strany. 

,,Proč?" Zeptala se a šla ke skřiní. ,,Prostě sem prosím přijď. A ať o tobě neví Stefan, ani Damon. Vysvětlím ti to, až dorazíš." Řekla Elena a Danielle si povzdechla. 

,,Dobrá." Přikývla a zavěsila. 

Nechápala, proč Elenu vůbec poslechla, ale také byla zvědavá, co po ní vůbec chtěla.

Rychle se oblékla a proplížila se z domu. Pokud Elena nechtěla, aby o ní Damon, ani Stefan nevěděli, bylo to něco důležitého. 

A nechtěla, aby se do toho Damon a Stefan pletly, protože to, co udělala byla jistě blbost. 

Danielle luskla prsty a hned se objevila za domem Lockwoodých.

Zrovna, když se tam objevila, Eliáš a Elena vycházeli z domu Lockwoodových. Danielle s úsměvem zakroutila hlavou a vyrazila k nim.

,,Takže jsi zpět." Řekla Danielle a Eliáš přikývl. „Ale očividně ne kvůli tobě." Řekl a Danielle protočila očima.

,,Víš, měla jsem i jiné věci na vyřešení." Řekla, než ho nakonec s úsměvem objala. „Ahoj." Pozdravila ho ještě.

,,No, budeme pokračovat." Řekl Eliáš Eleně, než vyrazili dál. 

,,Nic nemůže zabít původní upíry. Ani slunce, ani oheň, ani kousnutí vlkodlaka." Vyjmenovával a Danielle pozorně poslouchala, i když to všechno věděla.

,,Jen dřevo z jednoho stromu. Ze stromu, který jsme s rodinou spálili." Dodal. ,,Z něj je ten bílý popel pro tu dýku." Uvědomila si Elena. ,,Ano." Přikývl.

,,Čarodějky nedovolý, aby existovalo něco nesmrtelného. Každý tvor musí mít slabinu, aby se zachovala rovnováha." Vysvětlil Eliáš.

Danielle možná byla anděl, ale také měla slabinu.

Dýka byla její slabina.

,,Když původní upíry slunce nezabije, proč je Klaus posedlí zlomení kletby Slunce a Měsíce?" Zeptala se Elena.

,,Ano. Kletba slunce a měsíce. Zní to tak biblicky, nemyslíš" Řekl Eliáš s úsměvem a Danielle se trochu ušklíbla.

,,Proč se smějete?" Zeptala se trochu uraženě Elena.

,,Nerozumím. Ty aztécké skycy o kletbě namaloval Klaus?" Zeptala se ještě Elena.

,,Římské svitky, rytiny afrických kmenů. Zanesli jsme to do jakéhokoliv kultury jsme chtěli." Vysvětlil Eliáš.

,,Ale proč?" Zeptala se Elena zmateně. ,,Nejjednodušší způsob jak najít dvojníka, nebo dostat do rukou dlouho ztracený Ortoklas, je nechat členy dvou znepřátelených druhů obojí hledat." Vysvětlila Danielle místo Eliáše, který kývl hlavou.

Ale Danielle byla ráda, že byl Ortoklas v bezpečí a Klaus měl smůlu. Bez toho kamene nemohl zlomit kletbu.

,,Takže ta kletba není aztécká?" ,,Kletba Slunce a Měsíce je podvrh, Eleno." Řekla Danielle.

,,Cože?" Zeptala se překvapeně a následovala Danielle a Eliáše, kteří vyrazili dál.

,,S Klausem jsme zfalšovali kletbu Slunce a Měsíce před tisícovkou let." Vysvětlil Eliáš.

,,Když neexistuje kletba..." Začala Elena, ale Eliáš ji přerušil. ,,Kletba existuje. Jen ne tahle. Za skutečná je horší, a tím prokletým je Klaus." Řekl Eliáš a hned na to začal zvonit Elenin telefon, který měl stále Eliáš.

,,O čem to tady mluvíš?" ,,Klaus chce tu kletbu zlomit už tisíc let. Jsi jeho jediná naděje." ,,O jakou kletbu je?" Ptala se Elena dál.

,,Tvůj telefon nepřetržitě otravně bzučí. Vezmi to." Řekl Eliáš místo odpovědi a podal Eleně mobil.

Vzala si ho a zvedla hovor.

Byl to Stefan.

,,Co se děje?" Zeptala se Danielle znepokojeně Eleny. ,,Klaus šel po Jenně. Musím ji za ní." Řekla Elena a Danielle se rozšířily oči.

To Klaus nemohl udělat. Nemohl ublížit Jenně. Jenna byla její kamarádka a nemohla o ní přijít.

,,Ale to není v plánu dnešního dne." Řekl Eliáš. ,,Je to má rodina, Eliáši. Já musím." Řekla naštvaně Elena.

,,Vrátím se. Máš moje slovo." Ujistila ho. ,,To pro mě nic neznamená, dokud ho nesplníš." Řekl Eliáš

,,Děkuju." Poděkovala po chvilce Elena a odběhla pryč. Danielle doufala, že bude vše v pořádku.

I když by jí nevadilo, kdyby se Eleně stala nějaká malá nehoda.

,,Věděl jsem, že je nejlepší nápad dát ten kámen tobě." Řekl Eliáš a z kapsy vytáhl Ortoklas. Danielle se usmála a vzala si ho zpět. 

Danielle věděla, že Eliáš bude poslední člověk, u kterého budou Ortoklas hledat. Poprvé ho nenašli, tak proč by ho hledali po druhé. 

Nebylo možné, aby se tam zázračně objevil jen tak. Proto věděla, že je to nejlepší úkryt a schovala ho přímo do jeho saka.

,,A Klaus má padělek." Řekla Danielle s úsměvem a Eliáš se na ni překvapeně podíval. Jak se jí podařilo pořídit padělek?

,,Koupila jsem obyčejný měsíční kámen, který vypadal skoro podobně, apotom jsem si trochu prohrála s Katherine, která si "Ortoklas" vzala.

A Katherine unesl Klaus, čímž získal padělek.

Divím se, že hned na začátku nepoznali, že je to padělek. Vždyť má Klaus čaroděje, který by to měl poznat okamžitě." Řekla Danielle s úsměvem a Ortoklas si schovala do své kapsy. 

Jenže si hned na to trochu povzdechla. 

,,Co se děje?" Zeptal se Eliáš. ,,Proč to tak bolí, Eliáš?" Zeptala se a po tváři jí stekla slza.

,,Protože jsi ho milovala a stále miluješ." Řekl a položil jí ruce na ramena. „Možná ti ublížil, jenže tvá láska nikdy nezmizela." Dodal ještě.

Danielle v hlouby duše věděla, že má pravdu, ale nechtěla si to připustit. Po tom, co jí udělal pochybovala o lásce.

Danielle zakroutila hlavou a otočila se k němu zády.

,,Není možné, aby někdo miloval takové monstrum." Zamumlala, jenže pro ni monstrum nebyl.