Pod rouškou mafie 3: Úplnost celku [MadaNaru] ✓

42. Nemohlo to bejt jednodušší

Na extrémní naléhání Diablue18 tu máte ještě jeden dílek na dobrou noc :D Za mě končí rozhodně hůř, než ten předchozí a do neděle dlouhá doba :D Ale užijte si ho ^-^

Všem moc moc děkuju za odezvy ve formě hvězdiček a komentářů! <3 Jste nejlepší <3

,,Stejně mi pořád vrtá hlavou, jak ho chce najít," zamručel nespokojeně Fugaku, když osmice mužů seděla v letadle, které právě mířilo do Španělska.

Uzumaki měl před nimi několikahodinový náskok, se kterým snad neměli ani šanci soupeřit.

,,Nemůže jen tak letět do Španělska na blint," pokrčil rameny, když se na něj stočil Madarův zadumaný výraz, ,,přece není tak pitomej, aby začal běhat po zemi a vyptával se lidí, kde má Danzou svoje hlavní sídlo."

Sasuke, který seděl vedle Itachiho naproti nic ve čtveřici sedadel, sebou mírně škubnul. Byla to zcela prostá a jednoduchá reakce těla, která však Madarovu bystrému oku rozhodně neunikla.

,,Sasuke," procedil černovlasý muž mezi zuby, ,,ty o tom něco víš?"

Nejmladší černovlásek si zkousnul vnitřek tváře a na několik sekund pevně sevřel víčka. No co, buď umře někde v Madridu nebo ho Madara vyhodí z letícího letadla. Tak jako tak počítal s tím, že se už do Japonska nevrátí.

,,Vyklop to," zamračil se na něj tentokrát i Fugaku.

,,Jednou," začal a nasucho polknul, ,,když už jste spolu vy dva nebyli, mě Naruto poprosil, abych zjistil všechny informace, který na Danzoua máš."

Začal se nepříjemně potit po těle, když ho dva temně černé pohledy začínaly propalovat skrz naskrz. A aby to nebylo ještě málo, díval se na něj i Itachi, ale ten na rozdíl od těch dvou upřímně překvapeně.

,,N-no a... Když si jednou jel za Narutem, chytnul jsem se příležitosti," zamumlal, ,,stáhnul jsem mu na flashku všechno, co jsem našel v tvým laptopu."

,,To. Si ze mě. Děláš. Teďka. Prdel. Že jo?" procedil s prudkým nadechnutím Madara a cítil, jak vztekem brunátní v obličeji.

Sasuke se nezmohl na nic jiného, než byl zakroucení hlavou.

,,Takže to si byl ty, kdo mu tenkrát napsal, že jo?"

,,Psal jsem mu, aby tě zdržel, ž-že jsem se dozvěděl, že jedeš za ním a abych to mohl všechno najít a stáhnout, potřebuju čas," polknul nejmladší Uchiha.

,,Můžeš mi laskavě vysvětlit, proč si to udělal?... To tý tvý vypatlaný makovici nedošlo, že přesně tohle by se jednou mohlo stát?!" syčel na něj vztekle a měl co dělat, aby nevstal, nechytil ho za flígr a pořádně s ním nezatřásl.

,,J-já, u-upřímně jsem myslel, že než se tohle všechno semele, dáte se zase dohromady," vyjeknul černooký, ,,jak jsem mohl kurva vědět, že se to ještě víc posere?"

,,Takže se to teďka snažíš hodit na mě?! Vy jste ho začali trénovat bez mýho posranýho vědomí. Hráli jste si na strašný rebely a plavili se na tom, že děláte něco zakázanýho, aniž byste měli ohled na to, co všechno se tím může zkurvit."

Tentokrát kupodivu Sasuke přimhouřil vztekle oči. Nenechá se tady zase na jednu stranu osočovat, že dělal něco nesprávnýho. Podle něj to bylo v pořádku. Dobře, možná by bylo lepší, kdyby o tom tréninku jeho strýc věděl, ale to byla přece už jenom drobná maličkost.

,,Kdybyste nebyli oba tak zasraně tvrdohlaví paka a uměli byste spolu mluvit a naslouchat si, tak se vůbec, ale do prdele vůbec nic z tohohle stát nemuselo!" odseknul mu a založil si vzpurně ruce na prsou.