Kiribaku „Jak to bylo dál"

3. Je tu někdo?

Když se usmál a políbil mě, měl jsem ohromnou radost. Jenže v tu chvíli jsem uslyšel bouchnutí dveří, pak kroky, které se přibližovali ke Kiriho pokoji a nakonec dva hlasy. Ten jeden, to byl...Deku?! Takže oni ještě neodešli, možná teprve teď vstali. Pak se kroky zastavily a někdo zaťukal.

Když jsem uslyšel hlasy, mířící k mému pokoji, koukl jsem se na Bakua ,,Nezvedej se, ať tě to nebolí." dál jsem mu rychlou pusu a zvedl se. Navlékl jsem si boxerky, když v tom se ozvalo další zaťukání ,,Už jdu." zvolal jsem a rozešel se ke dveřím, které jsem otevřel a hle, za dveřmi stáli Deku a Todoroki.

Takže to byl Deku, ale s ním byl i půlenec a...drželi se za ruce? Jestli mu půlenej zlomí srdce, nebo mu ublíží, zabiju ho. Deku se na mě kouknul a svůj pohled zaměřil na můj krk. Pak se kouknul na Kiriho, který měl jen boxerky, a na krku pár "modřinek". V tu chvíli vykulil oči, pak se ušklíbl a proběhl kolem překvapeného Kiriho. Hned jak byl u mě, tak mě objal. Já mu to objetí oplatil. „Gratuluju Kacchan, přeji vám to" zašeptal mi do ucha a víc se na mě natiskl. Po chvíli jsem se podíval na kluky, a jéje, tohle nedopadne dobře.

Čekal jsem na to, až mi řeknou, co chtějí, ale co mě překvapilo, bylo, jak Deku vykulil oči a hned se rozeběhl k mému broučkovi. Vykulil jsem oči a jen na ně zíral, takhle se tisknout k mému zlatíčku, pcheee. Zúžil jsem oči a jen je sledoval, pak jsem se koukl na Todorokiho ,,Co potřebujete?" zeptal jsem se podrážděně, takhle nám kazit naší chvilku, pcheee.

A doprdele, Kiri se naštval. Ale proč proboha? Když se zeptal půlence, co tu chce, zněl dost podrážděně. „Jen jsme vás přišli zkontrolovat, Izuku se bál o tu naštvanou čivavu" řekl půlenec...jakže prosím, já mu dám čivavu!! Deku si všimnul, že asi brzo vybouchnou, tak si mě položil hlavou na klín a začal mě hladit po vlasech „mmm" tohle mě vždycky uklidní.

,,Baku není žádná čivava, ty půlenče." zamračím se ,,Vidíte, že jsme v pořádku, tak můžete zase jít." zamračím se a otočím se na Bakua, ale jen vidím, jak leží v klíně té brokolice. Zamračím se.

Takhle naštvanýho jsem Kiriho ještě neviděl, dokonce použil přezdívku, o který tvrdil, že se mu vůbec nelíbí. A to jak zírá na Dekua, to už je trochu moc ne?! „Deku, radši už jděte, Kiri vypadá, jako by chtěl vraždit" pošeptal jsem mu a zvedl se z jeho klína. On mě jen naposledy objal, došel k tomu půlenci a spolu odešli. „Co ti je"?! Zeptal jsem se ho krapet vytočeně, ale Kiriho výraz mě začal děsit, tak jsem na posteli radši ucouvl.

Byl jsem naštvaný a po Bakuově otázce jsem se na něj otočil, ale on ode mne couvnul. V tu chvíli jsem se vzpamatoval a chtěl k němu přijít, ale on znovu zacouval ,,Baku." oslovil jsem ho jemně. ,,Co to do tebe vjelo? Jsou to přátelé a ty se chováš takhle."
Zamračil se na mne a já kajícně sklopil hlavu, ale hned na to jsem se narovnal ,,Narušili nám chvilku a pak si Deku jen tak k tobě přijde, k tobě, který je skoro nahý a ty se mu položíš do klína." Vyšpulím rty a koukám na něj.

Koukal jsem na něj jak na debila, „Je to můj nej kámoš, vždyť se známe prakticky od narození, myslíš si, že mě nikdy neviděl nahýho? A vůbec, vyjasnili jsme si s Dekuem, že se navzájem nepřitahujeme, stačí?" podíval jsem se na něj naštvaně a vyčítavě. „A pro tvou informaci, objal mě aby mi řekl, že nám to spolu přeje....".

,,Ale to nemění nic tom, že nás vyrušili a že tě viděli skoro nahého." oponuju dál, to mu prostě nedochází, že žárlím? Zamračím se ,,Je hezký, že nám to přeje, jsem rád, ale nemusel se na tebe tolik tisknout ." rozhodím rukama.

Achjo. „Kiri, lásko, nemáš proč žárlit. On se mě jen snažil uklidnit a po tom, co jsem mu v minulosti provedl, o mě teď nechce znova přijít" sklopil jsem pohled „nedal by to psychicky, nechci aby se jeho stav zhoršil...jsi první kdo o tom ví.." řekl jsem mu narovinu a podíval se na něj, nemá cenu to tajit. „Miluju jen tebe, jasný?"řekl jsem už krapet podrážděně.

Přejdu k němu a obejmu ho ,,Promiň mi to. To jsem nevěděl." vydechnu a políbím ho do vlasů ,,Moc se omlouvám." zašeptal jsem ,,Taky tě miluju, jen, myslel jsem, že už jsou pryč a pak si sem přijdou." začnu mu pusinkovat obličej.

„To je v pohodě, už to nech bejt. Co takhle teď dojíst tu snídani hm? A pak si třeba můžeme pustit nějaký film, co ty na to?"zeptal jsem se ho a objal ho nazpět. On se na mě zářivě usmál a podal tác. Spolu jsme to všechno snědli a Kiri to odnesl. Slyšel jsem, jak se loučí s Dekuem a půlencem a omlouvá se jim. Pak už jen bouchly vchodové dveře a Kiri se vrátil. Sedl si za mě, objal mě a pustil nějaký film.

Poté, co jsem se rozloučil s těma dvěma a omluvil se jim, jsem si lehl k Bakugovi do postele. Dlouhou dobu jsme poklidně leželi v posteli, stuleni k sobě a koukali na filmy. Občas jsem Bakua políbil do vlasů a hrál si s jeho vlasy. ,,Chceš nějaký pití?" Zeptal jsem se ho.

Pomalu už jsem usínal, když se zeptal „hm? Ne, jen tu se mnou zůstaň" zašeptal jsem a víc se k němu přitulil. Sice jsem spal až do devíti, ale včerejší aktivita, plus dnešní ráno mě dost vyčerpali. „Dobrou lásko..." stihl jsem ještě říct Kirimu, než jsem zase usnul.

,,Dobře." Zašeptal jsem a víc si ho k sobě přitiskl. Políbil jsem ho do vlasů a po chvíli uslyšel jeho přání dobré noci. Usmál jsem se, když jsem po chvíli uslyšel mělké dýchání. Vypnul jsem opatrně, abych ho nevzbudil, filmy a také si lehl. Po chvíli jsem též usnul, i když mě budil každý jeho pohyb.