Louis
Kdyby tady nebyla Vanessa, asi bych Harryho i obejmul. Musím přiznat, že jsem si to s ním užil a bude mi chybět. ,,Lásko, víš, že máme teď dům pro sebe že jo?" Jo Vaness vím to, ale nevím, jestli na to mám úplně náladu. Jenže když odmítnou tak se naštve ještě víc než minule a asi to nedopadne dobře. ,,Jo vím" Políbil jsem ji na tvář. Chytla mě za ruku a táhl mě po schodech nahoru.
Ani jsme nedošli do pokoje a už jsme se líbali. A ne moc něžně. Neříkám, že by se mi to nelíbilo. Chvíli mi rukama jezdila po pokožce pod trikem a potom mi ho úplně sundala. Už jsem se chytal udělat to samé, jenže mě vyrušil zvuk přicházející zezdola. Ségry. Já zapomněl, že dneska nemají do 4 ale do půl 3. Rychle jsem si přetáhl triko přes hlavu a prohrábl si vlasy rozcuchané od Vanessy. ,,To si děláš prdel," řekla a zalezl do mého pokoje. ,,Já nevěděl, že budou doma tak brzo." Zavřel jsem za námi dveře. ,,Víš co, to je v pohodě, nechci se na tebe zlobit. Vlastně to ani pořádně nedokážu." Přišla ke mě a políbila mě na krk a ucho. Tak jo, čekal jsem snad všechno kromě tohohle. ,,Já asi půjdu, musím si ještě něco dodělat do školy pak ti zavolám. Pa." naposledy mě políbila a odešla.
Harry
Celou cestu domu jsem měl v hlavě jednu jedinou otázku, teda bylo jich víc, ale tahle byla hlavní a nejvíc jsem se bál její odpovědi. Budu moct spát?
I když jsem si říkal že jo, tušil jsem že ne. ,, Ahoj mami." ,,Ahoj Hazz, konečně jsi doma. Jak jsi se měl?" Jo dobře dokud moji poslední hodinu s Louise nepřekazila ta kráva, aby se s ním mohla ocucávat. ,,Jo bylo to fajn." ,,To jsem ráda, máš hlad?" ,,Dám si něco za chvilku díky." Odešel jsem do pokoje.
Byl to vážně rozdíl oproti Louiho pokoji. Můj byl menší a byl tady větší bordel. Postel byla neustlaná a na stole nebylo volné místo. Jo asi bych tady měl uklidit, ale kašlu na to. Teď vážně nemám náladu na úklid. Jsem na Louise furt...naštvanej? Nevím, jestli to je, to co cítím, ale je to hodně podobný. Z batohu jsem si vyndal věci a šel do koupelny, že si dám konečně sprchu. Špinavé oblečení jsem hodil do koše na prádlo a svlékl se. Radši jsem se ani nepodíval do zrcadla, protože mi bylo jasné, jak vypadám. Stoupl jsem si pod sprchu a nechal stékat horkou vodu po celém mém těle. Miluju to. Vlasy jsem si umyl mým oblíbeným šampónem s vůní ovoce. Celou dobu se mi v hlavě mísily různé myšlenky, až mě z toho začala bolet. Osušil jsem se a oblékl si čisté spodní prádlo a moje oblíbené tepláky s trikem.
,,Mami co je k jídlu?" Už jsem měl vážně hlad z té cesty. ,,Dělala jsem pizzu, máš ji v troubě a dej si k ní i nějakou zeleninu." Přikývl jsem a šel do kuchyně. Pizza vypadala opravdu úžasně. Vyndal jsem si i salát, okurku a rajčata. Miluju zelinu a nechápu lidi, co ji nejí. J pravda, že mě dříve také nechutnala, ale od té doby co jsem začal posilovat, jsem si na ni zvykl.
Ve čtvrt na 8 jsem si šel lehnout, že zkusím usnout. Ne samozřejmě, že to nešlo. Po čtvrt hodině zkoušení jsem si nakonec vzal mobil a rozklikl Facebook. Dlouho jsme na něm nebyl, takže tam bylo hodně nových příspěvků. Po chvíli mi ale začal zvonit mobil. Na obrazovce bylo napsáno Louis. Byl jsem překvapený, že mi volá. Co mi vůbec chce? Jestli mi hodlá povídat o tom, jak si to s Vanessou užil, tak mu to zvedat nebudu.
Louis
Ještě před spaním jsem chtěl, zavolat Harrymu, jestli je v pohodě. Popadl jsem mobil, ležící na stole, a začal hledat v kontaktech. Našel jsem jméno Harry a chvíli se jen na těch pár písmenek koukal. Harry je hezké jméno, je docela běžné, ale zároveň originální. Kdežto Louis není tak používané. Mně se ale nelíbí. Radši bych měl jedno z těch "normálních" jmen jako James, Jack, Nick, a nebo když už tak Lewis. Louis je hezký, když vám je 8 nebo 10 ale v 19 je k smíchu. Jo, jak jste už zjistili, mám malé sebevědomí a jsem si jistý, že už to nikdy nezměním. Nelíbí se moje postava, hlas, jméno a vlastně ani vlasy. Chtěl bych je mít třeba jako Harry. V životě jsem neviděl krásnější kudrnaté vlasy. Jasně, že spousta holek z minulí třídy má kudrnaté vlasy, včetně Vanessy, jenže si je většinou žehlí.
Vytočil jsem číslo, nechal vyzvánět mobil a čekal, jestli to Harry zvedne. Třeba už spí a já ho chudáka vzbudím nebo se sprchuje. Už jsem to chtěl vypnout, když jsem najednou uslyšel ten krásný chraplavý hlas. ,,Ahoj Louisi co potřebuješ?" Zdálo se mi to nebo jsem slyšel v jeho hlase trochu vzteku? ,,Ahoj, doufám, že jsem tě nevzbudil?" ,,Ne, ještě jsem nespal." To se mi ulevilo. ,,Jen jsem se chtěl zeptat, jaká byla cesta a jestli jsi v pohodě." ,,Jo dobrý." To bylo vše, co mi odpověděl a potom mlčel. Sice řekl, že je v pohodě, ale jeho hlas už tak přesvědčivý nebyl. ,,Myslíš...myslíš že dneska usneš?" Vzpomněl jsem si na to ráno, jak se mi s tím svěřil. Jak byl v mém objetí a slzy mu tekly po tvářích. Jak mu jeho hlas přeskakoval kvůli vzlykům. Rvalo mi to srdce, ho takhle vidět. Už od malička jsem tak trochu víc přecitlivělejší. Chci mu nějak pomoc, ale nevím jak.
Dlouho byl z ticha. ,,Ehm...jo...asi jo...asi jsem to potřeboval jenom někomu říct." Sice jsem nebyl jeho odpovědí úplně přesvědčený, ale nechtěl jsem se v tom dál rýpat, nakonec je to jeho věc a já nechci být nějak otravný. ,,No nic, tak já tě nechám spát. V týdnu si třeba někdy zavoláme. Dobrou Harry."
,,Dobrou."
Usne dneska Harry? Myslíte, že mu pomohlo, to že se svěřil?
El xx
ČTEŠ
Sleepless - l.s.
Fanfiction(Larry stylinson) Někteří tvrdí, že se vše děje z nějakého důvodu. Harry Styles mezi ně, ale rozhodně nepatří. Co když se Harryho noci najednou stanou bezesné, bez nočních můr, bez spánku....změní názor?
