Záhady Halloweenu

průser

Když v tom...

,,Slyšel si to? To byla určitě Charlotte! Musíme ji najít!" Peter mi říkal, že to není dobrý brát spravedlnost do svých rukou, ale já hold měla svoji hlavu.

Peter se pokoušel zachytit signál a zavolat pomoc a já se zatím pokoušela najít Charlotte. Ještě před tím, než jsme se rozdělili, jsme si řekli, že si dáme sraz za 15 minut u takové staré lampy, která tam byla jenom jedna. A rozešli jsme se.

Peter:
Becky (já) mi řekla, že se mám pokusit najít signál a za 15 minut, že si de sraz. Hledal jsem ten posranej signál všude a nikde ani jedna čárka. Pomale jsem už šel k té staré lampě, kde jsme měli mít sraz.

O 15 minut později
V hlavě sem si říkal, kde asi sakra může být. Že by zapomněla na čas? Né, to si nemyslím ona taková není.
Po asi dalších 10 minutách, jsem začínal mít strach, kde se toulá.

Z ničeho nic jsem slyšel nějaký výkřik...znělo to jako Becky. ,,Becky, Becky!!!" začal jsem křičet z plných plic, ale už se neozývala. V mé hlavě nastala panika. Mám utéct a nechat Becky a Charlotte tady? Ne, to by bylo srabské, musím je najít!

Becky
Pátrala sem celou dobu po Charlotte, hlavně přibližně tam, kde jsem ji slyšela naposledy. ,, Charlotte, Charlotte!" Křičela jsem z plných plic, ale všude bylo hromové ticho...

Věděla jsem, že už mám přesah asi 10 minut, ale byla jsem tak blízko.
Najednou ze křoví na mě někdo zaútočil a já začla křičet. ,,Pomoc, pomoc, Petere pomoc!"a to byla moje poslední slova, která jsem řekla.

Probudila jsem se asi po půl hodině zase na nějakém zvláštním místě. V rohu místnosti jsem viděla nějakou osobu podobnou Charlotte. ,, Charlotte? Jsi to ty? Jseš v pořádku?"
ptala jsem se jí. ,,Becky? Vy jste mě našli? A jak prosimtě?" byla úplně zmatená a měla po sobě modřiny.

,,No, přišla si nám nějaká divná, a tak jsme tě pronásledovali a také nás unesli. Naštěstí jsme utekli z nějakého sklepa a teď sem tady."

,, Jsem tak strašně ráda, že tě zase vidím." odvětila mi se slzami v očích Charlotte. ,, A kde je Peter? No, to taky nevím, rozdělili jsme se a od té doby už sem ho neviděla." řekla jsem trošku posmutněle.

Nastalo hromové ticho...
Ale v tu dobu se odemkli dveře a v nich stál....