Nechtěné děvče

Poznání

Když jsem spatřila mamku a viděla jsem
Jak se mamka na mě krásně usmála tak jsem měla naději že se něco změnilo. Tak jsem ji řekla ,,mami napadla mě skvělá věc..."ani jsem ji to nemohla doříct a hned když jsem se k ni přiblížila s úsměvem a naději tak mě hned švihla o dřevěný hnědý stůl a začala mě krutě bolestivě mlátit a urážet. I když jsem nevěděla za co to je tak jsem to nechtěla dělat ještě horší a musela se nechat a poslouchat ty hnusné řeči.
Pak vzala vařečku a já nemohla utéct protože jsem měla v sobě hodně velký strach a ta naděje šla pryč a cítila jsem jen bolest a strach.
V té chvíle jsem chtěla jediný a to bylo být v nebi. Pak když přestala tak jsem utekla nahoru do mém pokoji a klečela jsem v rohu a držela jsem si rány na koleni a rukou. Brečela jsem ale potichu aby mě mamka neslyšela. Usla jsem a vzbudila jsem se se studenou vodou na mých hnědých špinavých roztrhaných šatech a na mém ubrečeném obličeji. Jakmile mamka na mě vylila studenou vodu urychleně jsem se probrala a neřekla ani slovo. Mamka mě vzala do modré koupelny a dala mě do vany a na umyvadle který byl u roku koupelny jsem viděla veliké nůžky. Lekla jsem se co mi chce udělat a měla jsem vykulené oči a mamka řekla ,,co ty vykulené oči ?" Mamka mi dala hlavu dolu a začala mě stíhat a já brečela a řekla jsem ubrečeným hlasem ,,proč to děláš ?"A mamka odpověděla ,,protože tě nenávidím a uteklas bez mého svolení" já se omlouvala ale mamce to bylo jedno.
Když jsem šla do sklepa dolů tak jsem brečela a neměla jsem nic, nic jsem necítila jak kdybych neměla srdce ani kosti proste jsem ležela a po chvilce jsem zaslechla jako kdyby něco spadlo. Šla jsem se kouknout a cítila jsem strach a strašně moc se mi klepaly nohy. Když jsem se šla kouknout co spadlo tak to byla nějaká stará láhev s dopisem. Otevřela jsem láhev a četla dopis a v tom dopisu je napsáno ,,JSEM TU PRO TEBE " velkým písmem. Uměla jsem číst jen něco a měla jsem štěstí ze tam byly jen 4 slova což jsem dokázala přečíst jen díky mé skvělé babičky která mě potají učila číst a psát. Přece jsem ale nechápala co ten dopis znamená a pro koho je a kdo to napsal. Vypadalo to jako starý papír takže to muselo být napsaný někdy v 19. Století. Pak jsem slyšela nějaký hlas když jsem si dala otázku pro koho to je ? Jakmile jsem si kladla tu otázku , odpověděl mi nějaký pán ,, pro tebe " a já se děsivě otočila k zády staré komody ale tam nikdo nebyl. Šla jsem po schodech nahoru do kuchyně a všimla jsem si že nikdo nebyl doma. Ten hlas jsem pořad slyšela a opakovaně ,, jsem tu pro tebe " já si připadala jako blázen ale cítila jsem společnost takže jsem se zeptala ,, kdo jsi ?" Odpověděl ,, tvůj společný duchovrádce" a já odpověděla ,, a co po mě chceš ?" On odpověděl ,, to co ty " já měla veliký úsměv na tváři a vrátila se mi sebevědomí ,naděje a chuť do života .
Cítila jsem jak kdybych měla nějakou společnost. Šla jsem se převléci do čistých bílých šatů a šla jsem si uplést vlasy do dvou copu. Cítila jsem se krásná, silná a milovaná.