Living After Midnight/Behind Red Eyes (Supernatural fanfiction)

Fear of the Dark

Drncalo to s nimi dolů – Sam zahlédl červené oči, které je sledovaly – ale sotva se po doklouznutí na podlahu překotil dopředu a Dean přeletěl přes něj, všechno pohltila tma a on si na okamžik uvědomil dotyk na rameni.

A tma ho chvíli držela.

Když začal zase přicházet k sobě, zbraň ho tlačila do zad a dýchal chladný, vlhký vzduch, který mu byl z poslední doby povědomý.

Trochu se pohnul, otevřel oči a zamžoural do těžké tmy.

„Deane?" tiše zavolal bratrovo jméno.

Dean sebou žuchnul někam mezi kameny, docela asi bude mít modřiny, ale v tu chvíli to ani nějak nevnímal. Dotek klekánice na rameni pořád cítil, i když ho už nedržela, bylo to jako spálenina.

Začal ale okamžitě lovit a odjišťovat pistoli.

„Baterku!" vyhrknul směrem, kde tušil a slyšel Sama.

Mířil do tmy, páchnoucí zatuchlinou, plísní a vlhkostí.

Sam se začal hrabat po kapsách, než si uvědomil, že baterku si, geniálně, nevzal. Byl by se praštil do čela, ale rychle vytáhl telefon a rozsvítil baterku aspoň na něm. Na okamžik ho to oslepilo, vzápětí už ale mířil do tmy a ohlížel se za každým stínem, který se mu zdál být tou bytostí.

Jenže nikde neviděl ten rudý pohled.

Mezi kameny opodál si však všimnul obrysu schoulené postavy.

Dean mířil divoce okolo sebe, ale neviděl nic, alespoň zpočátku, jenom... Nejspíš Kenny nebo Miu, za velkými kameny. Jeskyně, nebo kde to byli, se zdála celkem prostorná, ačkoli zatraceně tmavá. Světlo ze Samova telefonu absolutně nestačilo.

Dean rychlým pohybem vytáhl baterku, trochu se obával, aby nebyla rozbitá pádem, ale fungovala a-

Na okraji zorného pole postřehl pohyb.

Něco černějšího, než stíny, ale jakmile tím směrem namířil, zmizelo to a nakonec...

„Je nahoře!" křiknul a zamířil na klekánici.

Ta se vážně plazila po stropě jeskyně, nechutným způsobem, zády ke stropu, ruce vyvrácené dozadu, a vůbec vypadala jako velký ohavný pavouk.

Dlouho si ji neprohlížel a vystřelil.

Do míst, kde by měla mít srdce, ale-

Kulka hvízdla vzduchem, potrhala temnotu příšeřího těla, odrazila se od kamene a zaryla se do země vedle Deanovy nohy.

„Damn! Na hlavu!"

Sam tam šermoval s rozsvíceným bleskem, už sahal po zbrani, když vzduchem zasvištěla kulka.

„Kde je?" na okamžik zazmatkoval. Aby zbraň odjistil, musel telefon položit na zem. A i potom, udržet pistoli a mířit nebylo tak jednoduché. Zdvihl ruce a zadíval se na potvoru na stropě, která mu z nějakého důvodu připoměla poslední sen.

Po Deanově ráně se klekánice zase zcelila a Sam se snažil mířit na hlavu, jenže ta bytost tak podivně stekla za Deana.

„Dolů!" vykřikl Sam a risknul to, další rána se ozvěnou ozvala v jeskyni.

Kulka proletěla těsně okolo hlav, odrazila se od stěny, zatímco se Sam krčil, zaryla se střela do kamene na druhé straně.

„Žiješ?" ohlédl se hned po Deanovi.