Pohled Týny
Sestřička mi přinesla čistou vodu, suchý rohlík, trošku másla, šunku a sýr. Snad to buď jedle, protože nemocniční strava nic moc.
Když jsem to dojedla, bylo asi 8:45. Na tu snídani dolů jsem nešla, protože mi to přinesla sem. Vyhrabala jsem v kabelce kterou mi Janek donesl do sanitky telefon a zavolala mu.
Hovor.
T: Ahoj Janku, můžeš už jet. Usmala jsem se pro sebe v duchu.
J: Ahoj lásko, teď snídáme a pak vyrážíme.
T: Máš tam holky? Dej mi Haničku.
J: Jo jasně. Konečně jsem aspoň jednu slyšela. Chtěla jsem se ujistit, jestli ji už břicho neboli a tak dále.
Ha: Ahoj mami, co potřebuješ?
T: Ahoj zlatikco, jak ti je?
Ha: Je mi o dost líp jak včera.
T: Tak to jsem ráda.
Ha: Tak ahoj mami, mám ti dát ještě taťku?
T: Ano tátu mi prosím dej. Řekla jsem jí. Janek a holky mi neskutečně chybí!
J: Tak co ještě potřebuješ Týnko?
T: Jenom jsem ti chtěla říct, že jsem na pokoji 7, ale spíše počkám před nemocnicí.
J: Dobře, miluju tě pa.
T: Já tebe moc moc. Pa.
Hovor ukonce.
...
Bylo devět a ke me do pokoje přišla sestřička. Skontrolovala mi bije srdce a tak dále. Vstala sem s postele a vzala si svoje věci. Sestřička mě odvedla dolů, kde čekal pak doktor.
Doktor: Tak paní Linhartová, jak jsme říkal. Dávejte na sebe na dovolené pozor, odpocivejte, nikde nelitejte a hlavně dávejte pozor na pitný režim! Mohl bych s vámi počkat na manžela?
T: Jo jasně. Pojďte, bude venku. Sestricka, doktor a já jsme vyšli ven. Ano opět šla s námi sestřička, protože jsem ji o to poprosila aby mě tam ten doktor nezatahnul někam za keř s tam mě echm echm. Před nemocnicí přijelo bílé auto, což znamena... JANEK A HOLKY JSOU TU! Hnedka se ke mě holky rozeběhli a obejmuli.
Ann,Ha,Ja: Mami!
Odtáhli se od objeti a mazirim přišel Janek.
J: Ahoj lasko. Dal mi pusu a obejmul mě.
T: Ahoj.
J: Vy budete dokor?
Doktor: Ano, dobrý den pane Linharte. Chtěl jsme vám jenom říct, že vaše žena je zdravá ale přepracovaná. Ať dneska jenom odpočívá a ať dává pozor na pitný režim a musí si najít i čas na jídlo.
J: No to ona si moc čas na pití a jídlo nenajde. Budu ji hlídat. Řekl Janek doktorovi a usmál se na něj.
Doktor: No vidíte, to máte určitě s toho.
Zasmál se dokor.
T: No já jsem straně nemocná a umírám.
Zasmáli jsme se vscehni.
Doktor: Tak nashle, dávejte na sebe pozor.
T: Moc děkuju, nashledanou. Usmáli jsme se na sebe, s Jankem jsem propletla prsty a spolecne s holkama jsme se vydali do auta.
Pohled Janka
Dojeli jsme před statek, bylo asi pul desáté ráno. Vyšli jsme s auta, já ho zamknul a šli jsme do kuchyně. Tam byla Běta,Róza,Erika atd. Hned se Týny ptali jak ji je a tak dále. I když Týna měla něco ke snídani, tak si dala něco k jídlu, protože včera neměla pomalu ani oběd. Když Týna dojedla tak jsme se vydali nahoru balit. Vyndal jsem kufry a holky si vybrali jaký chtějí a já si vzal ten nejmenší,Týna zase ten největší já si ho vybral protože si skoro nic moc neberu. Donutil jsem Týnu, aby si šla teď lehnout protoze by se jí mohlo stát to co včera pak to překontroluje.
Šel jsem k holkám do pokoje jestli něco nepotřebují.
J: Holky, kartáček si ještě nechte na dnešek a zítřek. Budou pak u mamky.
Ha: Jasně, mamka spi?
J: No vypadá, že usla. Potřebuješ něco?
T: Já že spim? Týna si nás vsmila, když jsme se bavili v pokoji.
J: No, spala si.
T: Možná trošku, co potřebujete?
Zeptala se holek.
J: Tyno, říkal jsem ti, že máš odpočívat.
T: Taky si potřebuju zabalit.
J: Pomůžu ti.
T: Fajn. A vy potrebujete co?
Zeptala se znova holek.
Ja: Bude nám každý stačit šest tricek?
T: No nejspíše jo, je tam pračka mýlím. Vezmu trošku pracího gelu a kdyžtak vyperu.
Ja: Dobře, pak jsme si vzali nějaký kraťasy a i normální kalhoty, nějaký ty ponožky a tak dále.
T: Dobře, tak já si teď s tatínkem půjdu zabalit. Můžete si něco pustit. Usmála se na ně.
Zavřeli jsme jim dveře a já se Týny zeptal.
J: Zabalit? Já už to mám.
T: Ty sis určitě vzal jedno tričko a jedny kalhoty.
J: Noa, já víc nepotřebuju. Řekl jsem Týně když jsme vkročili do našeho pokoje.

YOU ARE READING
Slunečná pokračování seriálu podle mé fantasie.
Romancepokračování seriálu Slunečná podle mé fantasie. ALE TAK TROŠKU JIANK. jak to dopadne?