**omlouvám se že dlouho nebyl díl, prosím o přečtení poznámky na konci kuju :') ...teď snad jenom už, doufám že se díl bude líbit a užijte si ho :)) **
*čtvrtek 31.7.2014*
*Emily*
Přípravy na zítřek vrcholí a všichni, až na naší chatku, tu šílí. Je celkem vtipné pozorovat tu všechny, jak pobíhají po táboře a to je tu dneska dvakrát víc lidí, kvůli tomu, aby postavili normální podium. Na tom našem malém by nás nebylo vidět.
"Gregu!! Né tam to nedávej!! Ty stojany dej doprostřed ne na kraj!! Bože, komu jsem co udělal..." chudák Liamek, kluci se někam vytratili a on tu zůstal sám a musí to tu zařizovat.
S holkama jsme měli vše připravené a už jsme jen čekali na zkoušku, která bude jednou z posledních, přeci jenom zítra v 5 odpoledne to začne a to tu už rodiče budou třeba od tří hodin, co já vím.
**
Zkouška proběhla v nejlepším pořádku, pokud nepočítám Niallův tak oblíbený Horan jump, u kterého si neuvědomil, že ho má zakázaný kvůli koleni. Nic se mu na štěstí nestalo, ale málem jsem ho uškrtila, protože jsem se strašně lekla. Kdo by se taky nelekl když Niall po jeho skoku dopadl, spadl a dělal, že se nemůže zvednout. Nikdo nevěděl, co se stalo, dokud se Niall nezačal strašně moc smát.
Na obědě jsme s holkama řešili, co si zítra oblečeme, měla jsem to nejtěžší přeci jenom, mám zpívat jako první a pak jako poslední s Niallem a nemám tu moc věcí, protože jsem to doma ještě nevěděla. Po tom co si Sam málem vypíchla oko vidličkou, jsme se smáli skoro všemu, co nám vyšlo z úst, protože jsme to ani nedopověděli a začali jsme se smát.
Po chvilce jsem cítila, jak mi něco teče po zádech a neskutečně to studí, jakmile jsem se otočila tak jsem jí měla chuť uškrtit. Jo ta namyšlená panička Jennifer mi za krk vylila její pití. Nic jsem jí nikdy neudělala a ona mi najednou udělá tohle? Tak to ne, vzala jsem si do ruky hrst špaget, které jsme měli k obědu, a hodila jsem jí to do obličeje. Jakmile začala mluvit tím svým pisklavým hlasem, tak jsem myslela, že jí odstřelím. Mlela tam něco jako, že to řekne klukům a já nebudu vystupovat, že si jí nemám přát a takový podobný kecy. Měla jsem co dělat abych se nezačala smát, ale nakonec jsem doslova vyprskla smíchy, protože se pokoušelo o pohled alá 'stejně tě nikdo nemá rád a mě jo' to už bylo na mě prostě moc. Jen co jsem se začala smát, tak se otočila a odešla.
„Co to sakra bylo?" „To netuším Jess, ale rozhodně mi to mojí skvělou náladu nezkazí."
Po obědě jsme se všichni domluvili, že si po tok těžké práci zasloužíme odpočinek, takže jsme šli do jezera a užívali jsme si to. „Emily?! Ty nepůjdeš do vody?" křičely na mě holky, ale já jen zakroutila hlavou, protože jsem chtěla vědět, jak je to teď mezi mnou a Niallem, ale nikde jsem ho tady neviděla.
Zvedla jsem se z deky, kterou jsme si sem s holkama donesly a šla jsem do chatky. Vzala jsem si na plavky jenom lehké tričko a kraťasy a šla jsem se projít okolo jezera. Na úplně druhém konci jezera jsem si sedla na takovou skalku a sledovala všechny, jak si užívají poslední chvíle na tomto skvělém místě.
*Niall*
Po obědě šli všichni do jezera, ale mně se nechtělo tak jsem se šel projít. Procházel jsem lesem a přemýšlel jsem, co budu dělat po skončení tábora. Lily mám opravdu rád, troufám si říci, že jí i miluji, ale ona mě nejspíš ne. Procházel jsem se takhle v lese vedle jezera dost dlouho a po chvilce jsem si všiml někoho, jak sedí na takové menší skalce u jezera, šel jsem blíž a celkem jsem se divil, když jsem zjistil, že je to Emily.
Chtěl jsem za ní jít, ale přišlo mi, že něco není v pořádku, a taky nebylo, ona plakala. Už jsem udělal pár kroků směrem k ní, ale najednou začala mluvit, než mi došlo, že telefonuje, tak jsem si myslel, že je to blázen, ach ta moje inteligence.
"Bože, co jsem komu udělala." složila hlavu do dlaní a já jsem se konečně odhodlal jít k ní.
"Emily? Co se děje?" vypadalo to, že se mě trochu lekla, ale neodpovídala mi a ani se neotáčela. Sedl jsem si vedle ní a objal ji kolem ramen.
"Ems.. No tak, jsem tu pro tebe.." jen co jsem to dořekl, tak mi obmotala svoje malé ručky okolo mého krku a začala mi plakat do trika. „No taaaak, klid. Nic se neděje." Přijde mi to tak, nebo poslední dobou nějak často utěšuju Emily? No nejspíš mi to tak jenom přijde.
„Děkuju. Já nevím, co jsem jí udělala, že jí nestojím ani za to, aby mi sem přijela a podívala se na moje vystoupení. Já jí vážně nechápu, dřív mě pořád podporovala a teď najednou nic. Prej, že má moc práce a nemá na to čas, by mě zajímalo jakou práci." Byla tak roztomilá, když se zlobila, ale bylo mi jí líto. Nejsem si ani jistý, jestli jsem to pochopil správně, ale nejspíš jí sem nepřijede máma.
„Zaplaveme si? Voda je příjemná a možná je to poslední možnost kdy do ní vlezeme, přeci jenom zítra už moc času nebude." Ten její úsměv a ty krásné oříškové oči, v kterých se pokaždé, když se do nich podívám, topím. „Ehmm.. Nialle? Jdeš?" „Uhm.. co? Jo, jo jdu.." Zasmála se a už skákala do vody, sundal jsem si boty, tričko a šel jsem za ní.
Chvíli jsme blbli, potom jsme plavali, a když už Lily chtěla jít, tak jsem jí stáhl pod vodu. Nečekala to a řekl bych, že se nadechla ve chvíli, kdy už byla pod vodou. Rychle jsem jí vytáhl nad hladinu a doufal, že se na mě moc nenaštve. Chvíli kašlala a potom po mně střelila pohled alá 'to jsi neměl dělat'. Nevěděl jsem co čekat, ale to, že odplave o něco dál a po chvíli mi skočí na záda a potopí mě, jsem vážně nečekal. Když jsem se vynořil, tak se mi Emily smála.
Doplaval jsem k ní a chytl jsem jí za boky za účelem jí odhodit někam dál do vody, ale když jsem se podíval za ní, všiml jsem si, že už všichni šli z jezera ven a uvědomil jsem si, že tohle je chvíle jako stvořená na polibek, ale nebyl jsem si jistý, jestli se to hodí.
Horane ty tupče! Na co ještě čekáš?! Tohle je ta holka, na kterou jsi celý ty roky čekal! Myslíš si, že kdyby tě neměla aspoň trochu ráda, tak tě nechá jí držet za boky tak dlouhou dobu?! Ten hlásek v mojí hlavě má pravdu, teď zjistím, jak na tom jsem.
Pomalu jsem se k ní přiblížil a jemně jsem se jí otřel o její dokonalé rty. Cítil jsem její dech na svojí tváři a už jsem to nevydržel, takže jsem jí políbil a ona spolupracovala. Bylo to tak dokonalé, přál jsem si, aby tato chvíle nikdy neskončila, ale Emily jí přerušila tím, že se odtáhla kvůli nedostatku vzduchu. Zůstal jsem ale ve stejné blízkosti a opřel jsem si moje čelo o to její. Dívali jsme si z očí do očí a nikdo nic neříkal, nebylo třeba, všechny naše city jsme si vyjádřili v tom dokonalém polibku.
Na večeři jsme šli ruku v ruce, a když jsme vešli do jídelny, tak jsme byli mezi posledními, ale nám to v tu chvíli bylo jedno, i když se na nás všichni otočili a potom si začali něco šuškat pro sebe.
Myslím si, že jsme teď spolu, ale nechci kazit tyhle dokonalé chvíle, pokládáním otázek typu jestli jsme spolu a tak. Byl bych strašně rád, kdyby jo a nebo, kdyby souhlasila s jednou nabídkou kterou jsem navrhl manažerovi a ten s tím souhlasil a řekl, že je to prý dobrý nápad. Zeptám se jí na to pozítří, než budeme odjíždět, aby měla nad čím přemýšlet.
*Myslím si že nemá cenu sem psát všechny důvody proč jsem dlouho nepřidala :/ největší z nich je taková krize kdy jsem nebyla schopná napsat ani slovo a doufám že to pochopíte a budete číst dál i když nepřidávám každý den...
Teď k příběhu.. čekají nás poslední 2 díly.. chtěla bych vědět jestli to mám ukončit jako takovou klasickou fanfiction s koncem alá svatba, děti,... a nebo nějak otevřeně s tím, že budu psát druhou serii - u té vím jak by vypadala... takže vás poprosím o komenty kuju :')
votes & coments :))
YOU ARE READING
Summer Music Camp -cz One Direction-
FanfictionVysněný tábor. Skvělý přítel, nejlepší kamarádka a úžasní rodiče. Příběh plný smutku, bolesti, lásky, útěchy a zábavy. Příběh o 17-ti leté Emily a jejích idolech.
