Two hockey players in the same room [Kuchánek] ✔

II.

Náš pokoj měl číslo 28 a naneštěstí byly obě lůžka nebezpečně blízko u sebe. Tak to asi jako ne! Půjde to aspoň nějak trošku odtáhnout od sebe??

"Mhmh, že tys nám to zařídil takhle hezky, abychom byli blízko u sebe?" usmál se na mě mlsně jako kočka a já ho provrtal hnusným pohledem. Co mu jebe??

" Drž hubu a pojď mi pomoct je odtáhnout od sebe!" zavrčel jsem a shodil svou tašku vedle kufru u dveří a došel k posteli na pravé straně, kterou jsem si chtěl zabrat pro sebe.

"Tak půjdeš mi pomoct?" optal jsem se, když se nepohnul z místa a sledoval mě s posměšně zdvihnutým obočím. Jebe mu?

"Nechce se mi, je na tebe celkem hezká a hlavně vtipná podívaná" usmál se a sedl si na druhou postel, aby mě mohl sledovat z větší blízkosti. On je vážně naprostý idiot!

"Pojď mi pomoct, okamžitě, ichtyle jeden!" křikl jsem na něj a zabral víc. Konečně se ta zpropadená postel pohnula a já ji odtáhl ke stěně. Mhm, pořád malý odstup, ale lepší než nic.

Až ten ichtyl zaleze do koupelny nebo usne, tak tu postel odsunu taktéž ke zdi a budeme od sebe mít daleko. Ano! To bude mnohem lepší!

"Šikovný" usmál se na mě a já naznačil, že zvracím. Může ho prosím někdo zabít už? Možná bych mohl zajít za trenérem a vyměnit si s někým pokoj nebo si pronajmout svůj za své peníze!

"Můžeš na mě už přestat čumět, jak idiot, ty Idiote!" zakřičel jsem na něho a hodil po něm polštář, který byl hned na dosah ruky.

"Promiň, že tě znervózňuji" ušklíbl se a já měl chuť mu kopnout do toho jeho mlaďoučkého otravného ksichtu.

"Neznervózňuješ, jen nesnáším ten tvůj mladej ksicht!" prskl jsem na něho a následně došel k němu, vytrhl mu polštář z rukou a položil si ho na svou postel, abych se mohl uvelebit.

"Tak určitě, nalhávej si to dál" zasmál se a vstal z postele. "Jdu se projít za klukama, manžílku" zasmál se a já opět popadl polštář a hodil ho po něm. Zavřel za sebou bohužel dveře, takže jsem trefil dveře a ne jeho. Bohužel.

" Aspoň mám tu šanci přesunout jeho postel ke stěně na druhém konci pokoje." promnul jsem si ruce a začal přesunovat jeho postel.

"Mnohem lepší" zhodnotil jsem pokoj, když byli obě postele konečně tam, kde měli - každá na druhé straně pokoje.

"Místo hokejisty se dáš na dráhu stěhováka?" ozval se zy mými zády pobavený hlas mého nepřítele.

"To už jsi zpátky?" protáhl jsem otráveně a aniž bych se na něho jakkoli podíval, zamířil jsem do koupelny, která byla naštěstí součástí pokoje.

" A mě ani nepozveš?" ozval se ještě smutný hlas nepřítele, než se za mnou zabouchly dveře koupelny, které jsem následně zamkl, kdyby náhodou ten idiot chtěl jít mermomocí za mnou.

"kokoty do sprchy nezvu" křikl jsem na něho přes zavřené dveře a následně jsem uslyšel jeho otravný smích. Debil jeden debilní.

"Takže máš vagínu?" otázal se, když se dosmál a z mého hrdla se ozvalo halsité zavrčení.

"Nevrč, jsi zvíře?" zasmál se znovu a já měl chuť jít zpět do pokoje a prostě mu rozbít hubu. Kokot jeden debilní.

"Drž hubu, ichtyle jeden, a radši zase jsi někam do prdele" odvětil jsem mu a začal se vysvlékat ze svého pomačkaného oblečení.

"Do tvé prdele bych klidně šel. Nemusíš mě nijak pobízet"  ozval se nadšeně a moje chuť mu dát přes hubu stále rostla a rostla.

"Proč já? Proč já vždycky schytám takového idota? Co jsem prostě komu udělal?" zamumlal jsem směrem nahoru.

"Neděkuj za mě bohovi" ozval se znovu a já praštil pěstí do zdi. Kokot debilní. Vysvlékl jsem si kalhoty s boxerkami a zalezl do sprchového koutu. Pustil jsem na sebe teplou vodu a nadšeně uvolněně vydechl. Tohle jsem kurva potřeboval už pár hodin.

" Nechybí ti náhodou sprchový gel?" uslyšel jsem křičet toho idiota přes tekoucí vodu. Nemůže být ta voda hlasitější, abych nemohl slyšet ten otravný hlas?

Počkat! Počkat! Počkat!

Otevřel jsem prudce oči, ačkoli jsme ani vlastně netušil, že bych je zavíral, a podíval se kolem sebe. Můj sprchový gel tu vážně nebyl a aby toho nebylo málo, tak jsem si nevzal ani čisté věci na převlečení.

Ručník tu naštěstí byl, jinak bych byl úplně v prdeli. Nahej bych tam určitě nešel, i když v ručníku to taky není žádná výhra!

Vypnul jsem teplou vodu a vylezl ze sprchového koutu, neřešil že ze mě kape voda, popadl bílý ručník a obmotal si ho kolem pasu, abych mohl vyjít ven z koupelny a vzít si svůj oblíbený kokosový šampón.

Odemkl jsem dveře od koupelny a vlezl do pokoje, kde na mě čekal ten největší idiot pod sluncem a v ruce svíral můj kokosový sprchový gel.

Ten. Hajzl. Mi. Vlezl. Do. Kufru? Jak. Se. Jen. Opovažuje?

" Hledáš tohle?" optal se a poukázal na sprcháč ve svých rukou.

" Naval to sem a neser mě. Stačí, že tě musím trpět ve stejné zkurvené místnosti" zavrčel jsem a moje chuť je praštit je ještě větší.

"Až poprosíš. Víš, to je takové kouzelné slovíčko, které zní: prosím" usmíval se na mě.

" Nebudu tě prosit, posral jsi se? Takového idiota vážně prosit nebudu!" zavrčel jsem a přešel k němu, abych mu mohl sprcháč vytrhnout z ruky.

" Říkám, že až hezky poprosíš!" zasmál se, když jsem mu ho chtěl vytrhnout, ale ten zmetek si dal ruku za záda, takže bych se m němu musel nahnout až moc blízko. No tak to tedy ne!

"Přestaň dělat zkurvený scény a Naval mi ten sprcháč!" zavrčel jsem na něho. Naše oči mezi sebou vedly intenzivní oční kontakt, do kterého jsme byli zabrání tak, že jsme přeslechly celkem dost hlasité kroky, jež se až moc nebezpečně blížily k našemu pokoji.

" Říkám, že máš hezky poprosit "zašeptal a dál mi oplácel pohled. Bylo to zvláštní, ale moje touha ho zabít trošku opadla, ale stále tam byla. Stačilo ji jen trošku vyvolat.

" Kluci, trénink začíná za pět minut "vpadl do pokoje trenér a za ním bylo už i pár lidí z týmu, kteří právě teď nevěřícně sledovali podívanou před sebou.

~~

Chichi