Wicked Game 2.0

5. kapitola - plán

Ty hodinky se staly jeho zkázou pro další dva dny, kdy se utápěl ve své mysli, která se ho snažila ubít představami Noaha Wellingtona jakožto vraha Kevina. Doslova se mu i zdálo o tom, jak Noah stojí nad Kevinovým bezvládným tělem a zabíjí ho.

Jenže Tyler není včerejší a ví, jak to v jejich světě chodí. Pokud ty hodinky opravdu patřily Noahu Wellintonovi, a pokud to opravdu byly ty samé hodinky, o nichž Mark mluvil, pak si Noah nemusel ušpinit ani nehet. Všechno za něj udělali poskoci jeho otce. Protože tak to zkrátka je. Noah se mohl svěřit svému otci o problému a ten vše vyřešil za něj. Co totiž ví, ti dva působí opravdu jako otec se synem. Noah by byl ochotný za svého otce položit život stejně tak, jako jeho otec za něj.

Těm scénářům v jeho hlavě však tahle fakta nijak nepřekážela. Jako by si jeho mysl a fantazie žily svým vlastním životem a za žádných okolností nebraly ohledy na skutečnost. A to takovou, že Tyler ani nevěděl, jestli to jsou skutečně ony.

Pospojoval si však některé spojovníky. Kevin a Noah byli v dětství nejlepší přátelé. Kevin znal dům Wellingtonových lépe, než kdokoliv jiný z jejich vrstevníků. Trávili spolu veškerý čas, než přišel zlom a něco je od sebe oddělilo. Tyler si pamatoval, že na Kevina hodně žárlil. A to hlavně z toho důvodu, že pro něj byl Noah něco jako nějaká trofej, kterou by rád získal.

Noah už ve velmi raném věku dokázal člověka nějakým způsobem uhranout a dostat se mu pod kůži pouhým pohledem. Bylo a stále je na něm něco, co lidi nutí být mu nablízku. Noah si mohl vybírat ze zástupů. A vybral si jako svého kamaráda Kevina.

Právě ten před koncem druhého ročníku, kdy se mimo jiné profláklo celé fiasko okolo rodiny Brennerů, spadl do těžkých drog a zaplétal se s lidmi z drogového podsvětí. Pamatuje si, jak přistihl Noaha před koncem třetího roku, jak se s Kevinem o něčem hašteří. On však neposlouchal, protože předpokládal, že mu Noah zkrátka ze starých mravů domlouvá.

Jenže co když to bylo celé jinak? Do té doby spolu měli od svých čtrnácti let nulovou interakci a obcházeli se jak mohli. Tedy...ne přímo do té doby.

Vybavil si také zahradní párty Wellingtonů, na níž byl mimo jiné pozvaný i samotný Kevin. A ten dorazil a společně s Noahem se skvěle bavili. Hnědovlas ho pak zatáhl do domu a když se z něj asi o dvacet minut vrátili, Kevin se zdál jiný. Mnohem veselejší.

Musel vidět ty hodinky. A už tenkrát si musel říct, že je ukradne. A pokud to tak skutečně bylo, pak Noah přesně věděl, za kým jít, když se ty hodinky ztratily. Proto se spolu dohadovali v pánských sprchách po tělocviku. Tyler litoval toho, že si jejich rozhovor neposlechl.

Všechno do sebe však zapadlo. Jejich náhle znovuzrozené přátelství, následný svár a smrt Kevina. A ve všem figuroval jen jediný předmět. Ty zpropadené hodinky.

Tyler tenhle nátlak nemohl vydržet a i když věděl, že by to neměl sdílet dál, rozhodl se o to podělit s člověkem, u kterého věděl, že najde pochopení. Proto právě teď sedí v pokoji své nejlepší přítelkyně a čeká na její odezvu. Lydia se totiž po všem, co jí řekl - počínaje o jeho návštěvě Marka až po ty spojené dílky událostí - odmlčela a už dobré tři minuty nic neřekla. Jen na Tylera civí, jako by ani nebyla přítomná.

Tyler zapochybuje o tom, že jí může důvěřovat. Co když je Lydie také pěšák na šachovnici, který pracuje pro krále? V tomhle případě pro Noaha.

"Povíš mi k tomu něco nebo na mě budeš jen pitomě čumět?" položí dotaz, který ho celou dobu svědí na jazyku. "Přijde mi poslední dva dny, jako bych měl zešílet. Nevím, jestli už jenom nejsem paranoidní nebo je to fakt tak."