OSTROV {H.S}

9

Harry

Vůbec nevím jak to teď mezi námi bude fungovat. Čekal jsem cokoliv, klidně bych i přijmul fakt že je na holky ale to že přišla o moje dítě. Celou noc jsem nespal. Kdykoliv jsem zavřel oči uviděl jsem nás dva a naší dcerku. A tak se to pořád opakovalo. Až jsem usnul ale jen na chvíli.
Napadlo mě že bych Vanes mohl udělat nějaké to překvapeni i když nemusím vím že to bude lepší. Už dlouho jsem něco takového nedělal. Připadám si najednou jako ten puberťák co se chystal na rande se svojí holkou. Což v mém případě byla také Vanessa. Řekla mi že jde do lesa. Řekl jsem si že půjdu pro nějaké ty kokosy. Ale nedalo mi to a šel jsem za ní. Ona objevila jezero a neřekla mi o tom?! Schoval jsem se za strom.
Začala se svlékat, skočila do vody. Takže ta voda bude sladká jinak by mohla takhle skočit do moře. Chtěl jsem si stoupnout jinak protože mě začala mravenčit noha, omylem jsem šlápl na větvičku co udělala ruch. „Halo" otočila se mým směrem Ness. Musím být sakra potichu jinak mě zabije. Raději se nepozorovatelně vydám pryč zpět na pláž.  Vzal jsem na sebe plavky a šel do vody potopil jsem se více do hloubky a díky brýlím pod vodu našel několik mušlí.

Děkuju sám sobě že vozím s sebou svůj kapesní nůž. Vanessa se vrátila a na sobě měla asi nějaké nové šaty byly v barvách rudé růže a docela průhledné a rozevláté. Byla krásná. Elektrizující reakce jsem pocítil i ve svém rozkroku.

„My něco slavíme?" Zeptá se když si sedne naproti mně.
„Ne jen chci aby jsme byli zase bez té atmosféry, která se dá krájet. " usmál jsem se. Úsměv mi překvapivě oplatila. Přiťukli jsme si kokosem.
„Je mi líto že jsem s tebou nebyl když jsi potřebovala " koukal jsem se jí spříma do očí aby věděla že to myslím vážně.
„Už to nebudeme řešit" řekla a tak mi nezbylo nic jiného než kývnout na souhlas. Nechci otevírat takové rány které se zcela nezahojily.
Její pohled padl na mojí ruku, která se docela zajímavě uzdravuje. Počítám z jizvou.
„Máš to docela hezký " přejede lehce prstem po ráně.
„Jen díky tobě a tvému šití" dneska se na sebe docela usmíváme, jako za starých časů.
„Tak když jsi trhal všechny skinny džíny a všechno" má pravdu při každém návratu mi musela zašít aspoň jednu díru na oblečení.

Cítil jsem se s ní uvolněně a hezky. Jako před dvěma lety. Zase bych si jí chtěl k sobě přivinout a obejmout a nepustit.