Se mnou a nikdy jinak [JEGULUS FF]

18. Je tohle konec?

Máma nás zavedla do obýváku kde už seděl Sirius.

,,Sirí!" Zakřičel jsem a skočil Siriusovi kolem krku. V tu chvíli Reg vystoupil z poza mě.

,,Ahoj Siriusi.." Řekl sklesle.

,,Ahoj Regulusi.." Řekl Sirius.

,,Jinak kdo jsi ty zlatíčko? Omlouvám se že jsem se nepředstavila už před tím, jsem Jamesova máma, ale říkej mi Effie." Řekla máma.

,,Já jsem Rianna Analise Blacková, těší mě Effie." Řekla Ria která stále držela Harryho.

,,Promiň Rio." Uvědomil jsem si ze stále chová Harryho a vzal jsem si ho do náruče.

Regulusův pohled

Byl jsem z toho všeho unavený.

,,Jsem unavený, kam si můžu jít lehnout?" Zeptal jsem se zdvořile.

,,Jediný pokoj kde je místo je u Jamese, u Siriuse bude Ria a James tam bude mít místo." Řekla Effie.

,,Dobře děkuji, dobrou noc." Popřál jsem jim dobrou noc a vydal jsem se do Jamesova pokoje.

Když jsem tam došel, vyndal jsem si ze skříně nějaké deky a lehl jsem si na zem.
,,Přece mu nebudu lezet v posteli." Pomyslel jsem si.

Byla už asi jedna ráno a James byl pořád dole a povídal si tam, já vůbec nemohl usnout, vždy když jsem zavřel oči, viděl jsem Lily jak mě prosí ať jí nechám žít. Po další půl hodině jsem usnul.

Spal jsem tvrdě dokud mě něco, teda spíš někdo nezvedl z podlahy a nepřenesl na postel.

,,Co to děláš?" Zeptal jsem se ospale.

,,Nenechám tě spát na zemi Regulusi." Řekl James. Ignoroval jsem to a snažil se dal spát, ale nešlo to.

,,Jamesi nemůžu usnout, můžu se přitulit, prosím?" Zeptal jsem se opatrně. James jen roztáhl ruce a já se k němu přitulil blíž.

Uběhl už asi týden a Tom nás pořád nenašel. Mně už se usínalo lépe, dnes to ale bylo jiné.

Byla bouřka a já už spal na zemi, zdálo se mi o tom, že sem přišel Tom všechny zabil a mě za trest nechal žít. Probudil jsem se očima plných slz, ale až v tu chvíli jsem si všiml že mě někdo drží v náručí, byl to James. Byla bourka a vypadla elektrika.

,,Pojď sem." Řekl James a objal mě kolem pasu. Obmotal jsem mu ruce kolem krku.

,,Můžu tě políbit?" Zeptal se James opatrně.

,,Ano prosím." Řekl jsem a přitáhl jsem si ho blíž.

,,Prosím už mě neopouštěj." Řekl James a spojil naše rty. Líbali jsme se do té doby než jsme se oba potřebovali nadechnout.

,,Miluju tě Regulusi Arcturusi Blacku." Řekl James a pohladil mě po stehně, ještě že byla tma, jsem si jist že jsem rudý jako rajče.

,,Já tebe taky Jamesi Fleamonte Pottere." Řekl jsem, chytl jsem Jamese za ruku a šel do postele.

Lehl jsem si a James vedle mě. Obmotal mi ruce kolem pasu a položil si hlavu na mou hruď. Hladil jsem ho po vlasech a on po chvíli usnul.

Vzal jsem kus papíru který ležel na nočním stolku a začal psát.:

,,Drahý Jamesi, trhá mi srdce do psát, ale musím odejít schovejte se, všichni ty, Sirius, Ria, Effie i Harry. Já musím jít čelit Voldemortovi. Nemůžu ti říct kam jdu, vím že by jsi chtěl jít se mnou, ale nechci aby jsi riskoval svůj život. Miluju tě.
S láskou tvůj R.A.B.♡"

Napsal jsem ten kus papíru, nějak jsem se vyvlékl z jeho objetí a položil papír na postel. Naposledy jsem ho něžně políbil a přemístil jsem se.

Ráno (Jamesův pohled)

Vzbudil jsem se, ale Regulus tam už nebyl, místo něj tam ležel papír, ale ne. Začal jsem si ho číst a pomalu mi stékali slzy po tvářích. Po asi pěti minutách co jsem tam brecel jsem se rozhodl to jít oznámit mámě, Siriusovi a Rie. Šel jsem dolů do kuchyně.

,,Hele Šípkové Růženky se probrali." Smál se Sirius. ,,Kde máš Reguluse?" Zeptal se Sirius když si všiml že jdu sám. Jen jsem hodil dopis na stůl.

,,Pojď si něco dát Jamie." Řekla máma.

,,Nemám hlad." Odsekl jsem.

Regulusův pohled

Přemístil jsem se před nás dům. ,,Musím ujistit matku že jsem v pořádku." Pomyslel jsem si a v tu chvíli jsem viděl jak matka kouká z okna na ulici a tečou jí slzy, už dlouho jsem jí neviděl brečet.

Vešel jsem do vnitř a zaklepal na její pokoj.

,,Co chces Orione?" Zeptala se chladně. Nic jsem neřekl jen jsem vstoupil dovnitř a matka se otočila.

,,Regulusi ty žiješ?" Zeptala se opatrně a já jen kývl. Skočila mi kolem krku. ,,Tom tuší že jsi na živu Regu." Řekla potichu.

,,Schovej se prosím." Prosila matka.

,,Nechám se klidně zabít, hlavě ať to přežiješ." Řekla matka. ,,Ještě mi zbyl nějaký mnoholičný lektvar, dej mi pár tvých vlasů." Řekla matka.

,,Ne tak to ani náhodou." Řekl jsem, ale matka neposlouchala, vyrhla mi pár vlasů a hodila je do lahvičky, kterou právě vytáhla z malé černé kabelky.

,,Mami prosím ne." Prosil jsem jí na kolenou.

,,Jdi pryč hned teď." Řekla a vypila lektvar, já věděl že musím ihned pryč. Naposledy jsem matku objal a vyběhl ven. Přeměnil jsem se v černou kočku.

Walburgřin pohled 

Vypila jsem lektvar a jako bych Regulusovi z oka vypadla. Když se před domem objevil Orion a Tom. Stoupla jsem si k oknu a věděla že si mě Tom všiml.

Oba vtrhli do vnitř a vyběhli do mého pokoje.

,,Ty máš bejt mrtvý!" Zařval Tom. A já jen pokrčila rameny.

,,Teď už tě zabiju!" Zařval Tom a vytáhl na mě hůlku, jen jsem zavřela oči. ,,Avada kedavra!" Řekl Tom.

To bylo poslední co jsem slyšela než jsem padla mrtvá k zemi.

___________________________________________ Další kapitola je tu, doufám že se vám líbí, pokud jo můžete pro ní hlasovat. Omlouvám se za překlepy a chyby. Vaše Lauruš <3
___________________________________________