Hladová piraňa

Začít od začátku
                                    

Za jakékoliv situace je naprosto nepřijatelné, aby si nejvýše postavený jedinec klekal před naprostou troskou na konci řetězce. Nesmí se snižovat na místo, jako je zem a něčí nohy. To je místo pro omegy.

Pokud by měl před někým pokleknout, bude to jiná a silnější dominantní alfa, než je on sám.

"Kine," oslovil mě měkkým tónem, láskyplným a pochopeným.
"Nechci, aby sis myslel, že jsi něco míň než já," řekl a sehl se, aby mi políbil vnitřní stranu kolena.

Jenže já byl. Přesně to jsem byl.

"Ale—" protestoval jsem.

"Nezáleží, že jsi omega a že si někdo řekl, že nejsi kvůli tomu cenný. Pro mě jsi. Neskutečně," vydechl mi na kůži a znovu se na mě podíval skrz řasy, jakmile přilepil rty na vnitřní stranu mého stehna. Zacukal mi v něm sval a naskákala husina.

Srdce mi hlasitě bilo do žeber a vytvářelo ozvěnu jeho tlukotu v hrudním koši. Nevěděl jsem, zda to je dobře, nebo ne. Bál jsem se, že ho alfa uslyší, jak bylo hlasité.

Civěl jsem na svého druha, jakoby mu zrovna před mýma očima narostl duhový třpytivý roh uprostřed čela a začal tady řehtat jako jednorožec ze země víl.

Uhlovlásek pokračoval.

"Kleknout jsi pro tebe je maličkost, kterou velice rád udělám, Kine." Zamrkal na mě a palci mi pohladil kolena.
"Jsem celý tvůj. A ty zase můj. Popravdě, není věc, kterou bych pro tebe neudělal," dokonalý úsměv s ďolíčky ve tvářích, který mi vzápětí věnoval, mi vhnal teplo pod kůži.

Nevím, čím jsem si takového druha vysloužil, ale reklamovat ho nebudu. Rád si ho nechám.

Už je můj, teda. Pracky pryč. Jen záviďte.

Zadržel jsem slzy v očích, pustil jeho ruku a přitáhl si jeho hlavu ke své, jakmile jsem se sehl, abych ho políbil.

"Miluji tě," pošeptal jsem mu na ústa těsně předtím, než jsem obemkl jeho rty svými. 

Chvíli moje nevykoktané slova zpracovával, než mi pusu na pár chvil hluboce opětoval. Potom, co naše rty s veselým zazubením rozpojil a tytéž slova mi zopakoval, se posadil na paty a zaplul tváří mezi mé nohy. Přitáhl mě ke kraji pohovky, že jsem skoro přepadával.

Očekával jsem, že zamíří na můj předek, ale tam skončila pouze jeho pravačka, co mě líbezně opracovávala, zatím co jeho ústa dopadla níže.

Můj druh se rozhodl mě ochutnat na velice podivném místě.

Romantika skončila. Tohle už myslím vážně.

Vykulil jsem oči a zaplul mu prsty do chmýří na hlavě, abych ho od toho příšerného místa odtáhl.

"Tak to zapomeň." Vyloučil jsem ihned a zhrozeně se na něj zadíval, kdežto on se tvářil zmateně a nechápal, proč jsem jeho zábavu opět překazil.

"Co se děje?" Podivil se.

"Ty ses zbláznil? Tam ne. Absolutně vyloučeno."

"Pročpak?"

"Je to nechutný," zkřivil jsem obličej.

"Co je na tom nechutného?" Divil se můj druh, který uraženě špulil rty, protože jsem stisk v jeho vlasech nepovolil a nepustil ho tak mezi mé nohy, kam se sápal jako dravec po mase.

"Je to špinavé s–sekretem..." zamračil jsem se.

Našel bych místo o kousek výš, kde by mohl svoje ústa zaměstnat. Proč chce zrovna tam dole?

Odkud vítr vaneKde žijí příběhy. Začni objevovat