2. Kapitola

128 4 0
                                    

O TŘI TYDNI POZDĚJI

Stála jsem a pohrávala si s palci. Všichni byli smutní, když viděli Edmunda, Petera, Susan a Lucy odcházet. "Je to pro ně to nejlepší," pomyslela jsem si, když jsem si vzpomněla na přátelství, která jsem s nimi navázala. Byl čas, aby odešli a všichni se scházeli, aby jim popřál to nejlepší. Stála jsem blízko Petera a Edmunda. Mohla jsem říct, že byli smutní, že odcházeli.
Aslan k nim promluvil a já za sebou ucítila jemný, ale roztřesený dech. Otočil jsem se a uviděla Edmunda, jak se mi natahuje pro ruku. Ze všech sourozenců jsem se nejvíce sblížila s Edmundem. Hledal mou ruku a já jsem spojil naše prsty. Edmund se smutně usmál a bylo oznámeno, že musí jít. Všichni jim to přáli a já začala brečet. Petr si toho všiml a objal mě kolem ramen. "Hej, hej to je v pořádku Y/N" řekl Peter tiše. Peter se zpočátku zdál hrubý a sebestředný, ale přirostl mi k srdci. Choval se, jako bych byl jeden z jeho blízkých přátel. Objal jsem ho zpět a přikývla. Susan a Lucy se ke mně rozběhly a pevně mě objaly. "Budeš mi chybět Y/N," řekla Lucy a zakňučela.

Znovu jsem ji objala a otočila se k Susan. Susan tu pro mě vždy byla v dobách nouze. Všechno jsme si řekli. Susan a Lucy stály vedle Petra. Otočila jsem se k Edmundovi a on mě objal.Poté, co jsem potkala Edmunda, požádal mě, abych zůstala na hradě déle. Představil mě všem a cítila jsem se pohodlně. Pustil mě a já mu otřela slzy. "Až se vrátíš, radši na mě nezapomeň," řekla jsem a plakal jsem mu do ohybu krku. Pustila jsem ho a rychle ho políbil na tvář. Jeho obličej zrudne a Petera a ostatní to rozesměje. Ustoupila jsem a pak byli pryč.
Všimla jsem si, že Aslan se na mě dívá a přikývl. Tehdy jsem věděla, že se Edmund vrátí a že na mě nikdy nezapomene....

TYHLE DVĚ KAPITOLY BYLI NUDNÉ...NEBOJTE TEPRVE TO ZAČÍNÁ..🫶🏻

Two pieces (EDMUND x Y/N)Kde žijí příběhy. Začni objevovat