35. Moc jsi jí ublížil

168 7 0
                                    

Richard mířil do zoo za Adamem, protože Sid mu dnes zavolala a řekla mu co se před dvěma dny stalo. Byla si stoprocentně jistá, že Adam byl vzhůru, když jeho dědovi řekla pravdu o tom co se tedy před dvěma roky opravdu stalo. Možná to takhle opravdu bylo nejlepší, protože on i Klára si nebyli jistí, že mu to někdy dokáže říct do očí. Tak moc jí to i po té době bolelo, od Lukáše věděl, že už je Adam dneska v práci. Adam seděl v zázemí a přemýšlel co by měl vlastně dělat. Zkusit zajet za Sid do firmy, nebo do vily? Vyhodí ho jako Alici, nebo mu dá alespoň šanci se omluvit. Byl tak šťastný, když se dozvěděl jak to má s Lukášem, ale teď najednou si začal myslet, že mu žádnou šanci nedá. Tak strašně moc se provinil, tak moc jí ublížil. Bože ona radši brala léky, aby to zvládla a on se choval jako úplný idiot. Včera byl ještě doma a měl dost času přemýšlet o všem co řekla a i o tom co se tehdy dělo před jejím odchodem. Zatím to neřekl ani Aleně, prostě to nedokázal. Začal uvažovat, že zajde za Lukášem, když v tom ho zastavila návštěva. Richard vešel k Adamovi do zázemí a všiml si, že zrovna moc dobře nevypadá. Zavřel za sebou dveře a došel si k němu pod terária sednout.

"Vypadáš hrozně a odeznívající malárií to nebude." Adam se na Richarda díval a nevěděl co říct, má mu říct, že Sid slyšel, že už to ví, nebo jak má zjistit co si teď Sid myslí. "Díky za lékařský posudek, ale víš.." "Proboha Adame, ona ví, že jsi byl vzhůru a slyšel to." Adam se na Richarda zmateně podíval, věděla to? Sid věděla, že nespí a slyší je? "Věděla to? Proč to neřekla, nebo já už tomu všemu nerozumím. Tak strašně moc jsem jí ublížil, tak moc jsem to všechno pokazil." "Podívej to ona mi volala, abych se tu stavil, předpokládala a jak vidím správně, že o tom mluvit chceš, ale nevíš s kým." Bože on ji od tud vyhnal a ona sem teď poslala Richarda, aby mu pomohl. "Jak vlastně zjistila tu pravdu o Mártym?" Adam poslouchal Richarda jak měl a pořád má pár Mártyho bývalých dlužníků jako pacienty a čeho všeho je schopný. Taky si vyslechl jak moc zlé to její zhroucení opravdu bylo. Musela být dva dny v nemocnici na kapačkách. "Moc jsi jí ublížil a upřímně před pár týdny bych řekl, že nemáš absolutně žádnou šanci ani na to, aby ti řekla pravdu, natož s tebou byť jen mluvila. Ani já jsem netušil s kým je tu v kontaktu, bylo jasné, že s někým ano, ale nevěděli jsme, že to byl tvůj děda."

Adam nakonec Richardovi řekl, že děda našel její dopis když se mu tehdy poprvé vrátila malárie a přes Sidonii se s ní spojil. Tehdy si začali volat, ale ona mu neřekla kde je a ani kde pracuje. "Podívej Adame já jí mám rád a ty jsi jí strašně ublížil, ale zároveň se teď vrátila a přemýšlí co dál. To s Lukášem jsem neschvaloval, ale ty moc dobře víš, proč to udělala." "Ano to vím, myslíš, že se mnou bude alespoň mluvit? Chci se zkusit za všechno omluvit, vím dobře, že nemám právo jí prosit o odpuštění, ale chci to zkusit." "Adame musíš být trpělivý, ona teď musí sama přijít ti tuhle šanci dát. Chápu, že tohle jsi slyšet nechtěl, ale nesmíš na ní tlačit." "Já to zkusím, ale je to tak moc těžké. Pořád jí miluju, nikdy jsem nepřestal." Richard se nakonec rozloučil a zamířil k výběhu vodušek. Lukáš čekal na smluveném místě. "Tak jak na tom je?" "Přesně podle předpokladů a co Sid?" "Včera jsem u ní byl a no řekněme, že jsem víc optimistický než před pár dny."

Lukáš sledoval Richarda jak se usmál. "No řekl jsem mu, že musí nechat na ní, kdy se s ním bude chtít vidět a třeba si promluvit. Pořád jí miluje, což jsme věděli, ale jak moc myslíš, že to teď vnímá Sid." "Už když se poprvé setkali to bylo jasné, ten cit se snažila zabít, potlačit, ale pořád tu je, což oba víme. Ona se jen musí rozhodnout jestli mu tu šanci chce dát. Mám pár nápadů jak je dostat na stejné místo a snad něco vyjde." "Uvědomuješ si doufám, že nás oba zabije jestli zjistí, že se tomu snažíme pomáhat." "Rozhodně si to uvědomuju, ale víš jak v lásce a válce je dovoleno cokoliv. Holt si teď budu hrát na dobrou vílu a snad nám ještě třeba Alena pomůže." "Mluvil jsem se Sidonií a ta nám pomůže jak bude moc, teď je šťastná, že Sid zůstává, ale chce aby byla zase jako dřív. Víš nevím jestli to půjde, ale může najít rovnováhu." Nakonec se Lukáš vydal za prací a doufal, že snad se jim opravdu podaří Sid a Adamovi pomoct.

Sid seděla na zemi ve svojí ložnici ve vile a prohlížela si v notebooku staré fotografie. Ty z doby kdy byli s Adamem ještě šťastní a zamilovaní, kdy byl odhodlaný jejich lásku bránit za každou cenu. Bojovali s babičkou a vyhráli, pak ho nechala odletět do Amazonie a všechno šlo do háje. Spousta chyb a bolesti je málem rozdělila, když už se zdálo jak vyhráli tak se tu objevil ten zmetek. Sama teď uvažovala, kdo jí vlastně ublížil víc a definitivně si uvědomila, že na Adama přenesla část viny Alice. On občas některý věci ve vztahu nevnímal, ale ona věděla všechno. Vždycky se jí svěřovala jako třeba, když našla Alenu u Adama doma a plakala v koupelně. Teď sama sobě musela přiznat, že ho pořád miluje, ale taky to pořád strašně bolí. Znal pravdu, už konečně věděl co jí udělal a ona se teď musí rozhodnout co s tím vším chce udělat. Nevěděla ani jestli mu někdy řekněme ještě i víc podrobností z těch dní po zhroucení. Proč je jen láska tak složitá.

Jak bolí ztráta Kde žijí příběhy. Začni objevovat