TaeHyung
Tuhle legendu znal v našem království snad každý. Staří, dospělí i malé děti. I královská rodina ji znala. Mí královští rodiče, mi já vyprávěli jako vánoční pohádku, ale vždy říkali že je to skutečné a ne jenžádný výmysl. Že nebýt onoho sněhového krále, náš svět by nikdy nebyl.
A teď vám chci tuto legendu vyprávět já. Tak se děti moje posaďte a vyslechněte si tento příběh.
,,Bylo to asi před 100 lety, když se tento příběh odehrál, tehdy náš pra, pra,pra, pra prostě hodně generací styrý děta seděl na trůně, a vládl ještě ne tak velké zemi jako je teď. Naše země se za jeho vlády měla dobře, ale už byl starý, a jeho následníkem, měl být jeho velice krutý syn. Děta jež nesl jméno Kim JaeHyun se bál přenechat vládu tomuto krutému člověku a tak udělal fintu že království zdědí ten kdo první vstoupí do bran našeho zámku. Samozřejmně že když se to dozvěděl jeho syn běsnil, nemohl s tím nic dělat. Datum kdy má být vybrán tento člověk stanovil na vánoce takže 24.12. protože podle některých věštců je to posvátný den.
Dny se krátili a král byl nervózní, protože nevěděl komu předá své krlovství, bál se aby neudělal chybu a království neměl někdo horší než byl jeho syn. Nikdo nevěděl co může očekávat. Byl tu onen den, a král čekal. Když v tom se rozněli trubky s tím že někdo kráčí do hradu. Král rychle vyběhl aby se podíval, kdo zdědí jeho trůn. Byl to mladík, oděn celí v bílém, a jeho bílé vlasy a bouřkovéoči ho dělali o to zvláštnějším. Král se zděsil, ale jakmile onen neznámí promluvil věděl že se nemá proč bát. ,,Bál jsi se dát toto malebné království svému synovi, přišel jsem ti tedy na pomoc, nechci tvůj trůn, ale vím kde můžeš najít spravedlivého krále.'' řekl mu neznámí a král poslouchal. ,,Na kraji poslední vesnice tohoto království přivádí žena na svět svého potomka, ale zima je krutá, a proto umře, tento syn je nejlepší následník trůnu, sice je mladičký, ale už ho a ukaž mu jak vést správně toto království, a království nikdy nebude střádat.'' řekla osoba a pak před kálem zmizela.
Král hned nechal poslat lidi do této malé chatrče na kraji poslední vesnice, kde vážně našli ženu která svírala náruči brečící dítě, ale neutěšila ho, byla již po smrti. Opatrně tedy vzali dítě, a vydali se zpět do království pár, sluhl na místě však ještě zůstalo a ženu řádně pohřbili. Král byl z dítěte nadšen, líbilo se mu a to ne jen pro to že byl nástupníkem. Vychovával ho jako vlastního. Jméno mu dal Kim NamJoon. Cvičili ho v boji, v etiketě, a v dalších věcech co by měl budoucí panovník umět, aby zemi dobře vládl. Král byl na něj moc pyšný. NamJoon bylvážně šikovný, uměl dobře mluvit, skvěle vyjadřoval své názory, staral se o své poddané a ti ho měli rádi. Avšak čím více lidí mělo NamJoona rádi, tím víc zlobi se nacházelo ve starším pravém synovi krále, který měl být následníkem trůnu.
Rozhodl se odejít, a zesílit, dokonce uzavřel i dohodu s černým čarodějem. Chtěl se svému otci a tomuto královstv pomstít. Za pomoci čaroděje nasbíral síli a armádu abypo 18 letech mohl konečně zaútočit na toto království, které mělo být jeho,ale sebral mu ho nějaký kluk odnikud.
A tak táhl s čarodějem po boku a armádou v zádech do tohoto království, kde nikdo nic netušil. Zrovna slavili narozeniny krále NamJoona, když se rozlehl všude křik stráží že na ně útočí. NamJoon popadl meč a věděl že svůj lid musí chránit. Možná jich nebylo tolik, ale připojili se k nim i obyvatelé království, a s ním po boku se dali do bytvy u které nemohli vyhrát. Tedy to si všichni mysleli. Dokud se tam neobjevil on. Ten co kdysi předurčil že NamJoon bude skvělím králem.
Pomáhal jim svou magií odrážel magii zlého čaroděje, a když viděl že někdo potřebuje pomoci pomohl. Dokud si nevšiml něčeho příšerného. Zápas dva na jednoho. Proti NamJoonovi šel starší syn společně s čarodějem. Zákeřně se smáli. NamJoon se snažil bránit, když v tom mu meč vypadl z rukou. YoonGi jak se onen bílý čaroděj jmenoval skočil před NamJoona, když do se do něj zabořil meč vyhekl bolestí, ale na jeho tváři hrál vítězný úsměv. Zabili ho, a jeho magie pozabíjela je. Protože když zlo zabije dobro, moc dobra se vždy otočí proti zlu a i přes to že umírá vyhraje.
NamJoon se vrhl k pro něj neznámému muži, vtiskl si jeho hlavu do klína, jelikož mu byl vděčný. Nevěděl co dělat, ale věděl že tento muž ho zachránil, i když nemusel. ,,Umírám, ale má předpověď se vyplnila, království dostalo skvělého krále, a já slibuji že dokud bude vládnout tvá linie, i přes to že umírám ji budu chránit. Potom již čaroděj zavřel oči a oddal se smrti. Všechny zasáhla jeho magie všichni se pomalu uzdravovali díky němu. Pro jeho oběť a jeho dar mu uspořádali velkou pohřební slavnost a NamJoon za jeho oběť nechal na nádvoří hradu postavit sochu.''
Dořekl jsem poslední slova a všiml si že děti spí. Dnes je 24.12 a všichni mohou cítit štěstí z magie bílého čaroděje který nás kdysi zachránil .
ČTEŠ
Adventní kalendář
FanfictionUvědomil jsem si že tím že bdu dávat adventní kalendář do Oneshoot mohl by v tom bát zmatek tak to zveřejním v samostatném. Váš Seba snad se příběhy budou líbit