Dívka z jezera

Brumbálova armáda

Asi po dvou týdnech Lilith kráčela Velkou síní na snídani, když zaslechla velice zajímavý rozhovor několika studentů u nebelvírského stolu.

„...prý se tajně schází...obranná kouzla...Brumbálova armáda..."

Zamračila se a otočila se ke studentům. Pomalým krokem k nim kráčela a hůl duněla o zem.

„Co jste to říkali?"

Všichni sebou trhli a podívali se na stříbrovlasou čarodějku nad nimi. Její zelené oči kmitaly z jednoho na druhého.

„M-madame Snapeová...jen jsme si povídali o...," řekl jeden roztřesený prvák.

„...o obraně proti černé magii," doplnila ho jedna dívka rychle a dál ji pozorovali.

Lilith propichovala svým pohledem každého z nich a nakláněla hlavu, když se na ně dívala. Viděla jim do mysli. Povídali si ohledně Zlatého tria, které založilo jakýsi tajný spolek Brumbálovu armádu, kde se budou sami učit obranným kouzlům, když je to Umbridgeová neučila.

Pozvedla obočí a zašklebila se. Otočila se od nich a kráčela k učitelskému stolu. Slyšela za sebou hluboký povzdech, jak se jim ulevilo, že něco neřekli, co neměli. Sedla si vedle Severuse.

„Co se stalo, že si je tak navnadila? To bude skvělá hodina s nimi, až mi přijdou na lektvary."

„Severusi, víš, jak Dolores vydala jeden ze svých stupidních výnosů o zrušení všech tajných spolků..."

„Ano?"

„Tak jsem zaslechla teď velice zajímavý rozhovor," řekla s úsměvem a pustila se do jídla.

Koutkem oka zabloudila ke vstupu do Velké síně a viděla přijít Grangerovou. Nadechla se a narovnala.

„A už vím, koho se zeptám."

Severus se podíval na Grangerovou, která kráčela k ostatním studentům své koleje a pustila se do jídla.

„Myslíš, že oni mají nějaký tajný spolek?" Zeptal se jí udiveně.

„Patrně. Slyšela jsem něco o Brumbálově armádě, ale nemyslím si, že Brumbál o tomhle ví," zasmála se Lilith a Severus zvedl obočí.

„Brumbálova armáda?"

„Ano, přesně takhle. Ty máš s nimi dnes také lektvary, že?"

„Hm," zamumlal Severus a upil trochu dýňového džusu.

„Půjdu na tvou hodinu a odchytnu si Grangerovou. Myslím, že to celé byl její nápad. Potterovo určitě ne."

Severus si odfrkl a naklonil se k ní.

„Pak mi to ale řekneš."

„Neboj se, drahý," zašeptala a přejela mu rukou po stehně.

Severus přimhouřil oči a chytl ji za ni.

„Mrcho."

„Netopýre."

Oba se zasmáli a dál jedli snídani.

V odpolední hodině lektvarů s pátým ročníkem Lilith byla skutečně přítomna. Svou přítomností znervózňovala Longbottoma snad ještě víc než obvykle Severus. Oba za ním stáli a sledovali, jak jeho kotlík pomalu začal pěnit až hrozilo, že vybuchne.

„Longbottome, to jste opravdu tak natvrdlý, že tam vhodíte celý kořen pelyňku, místo tří tence nakrájených plátků? Jasně jsem na začátku řekl, co máte udělat. Nehledě na to, že celý postup máte napsaný na tabuli. To jste neposlouchal nebo neumíte číst?" Rozohnil se Severus, když se díval na lektvar, který děsivě bublal a jeho forma získávala čím dál víc tuhou formu.