V šest ráno mě vzbudil budík. Fakt se mi nechtělo vstávat ale vím že za pár hodin budu sedět v obří hale s mými nejoblíbenějšími lidmi. A ne nejdu na zápas.
Dala jsem si snídani,namalovala jsem se a šla se převléct. Obyčejné černé kalohty s růžovým svetrem je jistota. K tomu pár doplňků, kabát, pohodlné boty, vzala jsem tašku a mohla jsem vyrazit.
Svítilo dost sluníčko ale i tak byla zima až jsem litovala že jsem si nevzala ještě něco teplejšího. No ale naštěstí jsem nešla nějak daleko, jen jsem přešla silnici a šla do auta.
Cestou jsem se stavila pro mé tři kamarádky a stavili jsme se ještě do Starbucksu. Jeli jsme dvě a půl hodiny, v autě nám hrála Sabrina Carpenter a my jen zpívali a samozřejmě fotili ten nádherný východ slunce.
Aby jsem vás déle nemusela napínat tak právě jedeme do Montréalu. Jedema na přednášku která se měla konat až za týden a hlavně v Ottawě. No ale paní profesorka si řekla že Ottawa je asi už moc ohraná a tak nám nařídila že 2.1. máme být v deset ráno v Montréalu!
Bude to prý jen do dvou ale já s mojí spolužačkou tady na noc zůstaneme, protože tady dnes večer hraje domácí tým s Columbus blue jackets.(Jakoby hráli až 3. v Chicagu ale to je snad jedno 😅)
Když jsme dojeli na místo, vyskákali jsme z auta a šli rovnou do té budovy kde se to bude konat. Překvapilo mě že tam už bylo dost lidí a zbývalo jen pár posledních míst takže jsme si nějaké vybrali a pak už jen čekali kdy to začne.
→→→
Přednáška skončila a já s Nicole si sedli zpět do auta a ty ostatní dvě jsme tam nechali a pojedou domů s někým jiným. Jeli jsme pár minut do centra, tam jsme se i ubytovali a ještě jsme měli pár hodin takže jsme si zašli ještě na pozdější oběd.
Vážně doma nemáme Canadians dresy takže jsme si ještě před zápasem šli koupit. Rozmýšlela jsem se mezi Slafkovským a Dobešem ale pak jsem Češka takže jsem zvolila číslo 75.
Nicole je proud Kanaďanka, její táta dříve hrál za Calgary ale teď tak už jen trénuje Michiganu Wolverines zpět v jeho rodném městě a možná i proto si Nicole tal zamilovala hokej. Vzala si dres s číslem 72 Aber Xhekaj a my se pomalu vydali k Bell Centre stadionu.
Všude byli fanoušci což jsme teda čekali ale v Ottawě je to o něco menší.
Měli jsme i hodně dobrá místa nad stříkačkou Montréalu takže byl dobrý i výhled. Udělali jsme si pár fotek a pak už se začlo hrát.
Montréal vyhrál 7:3 a tak jsme ze stadionu mohli odejít spokojené a s úsměvem na tváři.
Došli jsme na hotel a s tím že bylo už asi jedenáct a obě dvě jsme brzo vstávali, tak už jsme si jen udělali hygienu, převlékly se do pyžama a šli spát.
→→→
Ráno v devět jsme vyrazili do města na snídani a pak už rychle zpět do Ottawi.
Kluci dneska hrají zápas proti domácí Kanadě což je celkem náročný soupeř ale po minulém roku klukům věřím víc než kdy před tím.
Domů jsem se vrátila okolo dvanácté takže jsem si vybalila kufr a oblečení ze včera hodila do pračky. Udělala jsem si na oběd nějaké těstoviny a pak se to na mě zase vše slítlo.
Už to nebyli tři kluci jak vždy, Matteo, brácha,Vojta ale teď aby to nebylo málo tak se k ním přidal ještě Petr, Kosák a Novas.
Dms
siki_22
Zdarec jdes snad
dneska na zápas že?
hradcova.s
Jasně že přijdu 🤪
siki_22
Okay okay
Hele je mi to blbí se
ptát a ještě víc když je
to přes zprávy ale ty pás
něco s Porťákem?
Když jsme byli u tebe a
koukal jsem se na tebe 😶
chtěl jsem pokecat okay?🤣
Nic hrozného 😇
No nic sorry zpět k
tématu 😂 Vojta se na
mě nekoukal zrovna
moc přátelsky, jakoby
mu vadilo že se na tebe
vůbec jen dívám
hradcova.s
Noo ehm 😅 tak nevim
jestli se ti ještě můžu úplně
svěřovat ale za těch pár
procházek si byl dost milej
a vše takže snad jo 🤞🏻
Nevim jestli to můžu nazvat
vstah ale jo něco s ním
mám 🤭😂
siki_22
Ouu okay díky že jsi se
mi svěřila 🤣
Budu si dávat pozor 😂
hradcova.s
Dávej dávej 🤣
Ale prosím hlavně to
nikomu neříkej 🙏🏻
Ani brácha to neví a
máme pro to pár důvodu
tak by jsme byli radi kdyby
to tak i zůstalo
Děkuju moc🫶🏻
siki_22
Jasné
Tak se zatím měj, čau 😛
hradcova.s
Ty taky ahoj
Noooo nevím úplně jestli to byl dobrý nápad zrovna MU to říkat, ale tak co už, stalo se. Možná toho budu litovat ale možná ne.
Jen si myslím že ho to celkem dost hodně teď bolí. Ne že by jsem si nějak věřila okay? Ale prostě po tom všem co udělal tak nad tím jen nemůže mávnout rukou ne?
Hlavně v jednou rozhovori říkal že je na blondýny nebo to tak aspoň vyznělo. (✨ BLONDÝNY ✨ ten kdo ví tak ví 🤭🤣)
Možná by mu mohlo zpravit náladu kdyby jsem na hokej přivedla Nicole.
Krásou vysokou holku s špinavě blond vlasy a modrými oči. Přece typ skoro každého hokejisty no ne? Neříkám že musí být spolu ale třeba by aspoň někam zašli nebo nevím co.
Hlavně jsem už Nicole pár kluků z české U20 ukazovala a petr byl v top trojce takže si myslím že by to nebyl vůbec špatný nápad.
Rychle jsem teda ještě napsala můj plán Nici ať je připravená.
Noo nevim možná jsem to prostě nějak měla nechat toto všechno být a prostě si všímat vlastního.
Nebo taky ne?
Heyy zase po týdnu vyšla kapitola 🫣 ale tak nějak teď mám o čem psát takže snad budu víc aktivní no ale tak uvidím.😶🤣
Prosimm mi popřípadě řekněte co si zatím o příběhu myslíte jestli se vám vůbec líbí a nebo mi můžete pomoc s budoucíma kapitolama 🤭
Love ya all byeee🩷💋
Ig: bielska_l
ČTEŠ
←sneek out→
FanfictionSophie je osmnácti léta holka která studuje v Ottawě protože ji tam poslali rodiče. Má staršího bratra Vojtu který hraje hokej za České Budějovice. A asi po půl roce se jí ozve s tím že je tu na mistrovství světa juniorů a že by se mohli vidět. To...
